Evropa musí razantně zasáhnout proti nativistickému nacionalismu ve střední Evropě

8. 1. 2018

čas čtení 6 minut



Jestli Maďarsko a Polsko chtějí vytvořit neliberální demokracie, musejí to učinit mimo struktury EU a bez fondů Evropské unie.

Je to hnusné a šíří se to stále více a zřejmě to skončí špatně, varuje britský ekonom Will Hutton v týdeníku Observer. Globální vzestup konzervativního nacionalismu s cílem vytvořit "národní komunity", v jejichž čele budou stát autokratičtí vůdci, kteří budou hájit mimořádné národní hodnoty, budou bránit hranice před virem imigrace a "cizáckých" vlivů - to je vážná hrozba naší doby.

Je to recept pro vnitropolitický útlak, mafiánský kapitalismus, masivní korupci, rozklad zákonnosti, vzestup rasismu a vznik mezinárodních konfliktů. Hodnoty, které byly základem poválečného liberálního pořádku, který vytvářel mír, snášenlivost a prosperitu, hoří před našima očima. Je načase proti tomu vystoupit.

Mezinárodními prosazovateli této ničivé ideologie jsou Rusko a Čína, které v tom silně podporují Turecko a Indie a otevřeně je obdivují konzervativní nacionalisté v Polsku a v Maďarsku - a Donald Trump, Nigel Farage a skupinka zastánců extremního brexitu.


Všechno jsou to děti téhož ďábla - imigrace a pracujícího obyvatelstva, které se obává, že jeho pracovní příležitosti a životní úroveň jsou ohroženy. Po celé Evropě bijí konzervativní nacionalistické strany do stejného bubnu - od německé Alternative für Deutschland (AfD) až po dánskou Lidovou stranu. Evropa se znovu seznamuje se svými nejhoršími démony.

V Evropské unii stojí v čele tohoto hnutí maďarská strana Fidesz. Ta proměnila ústavu Maďarska v to, o čem se její šéf, Viktor Orbán, otevřeně vychloubá, že to je "neliberální demokracie". Cílem je vznik státu jediné strany, který vymýtí protikřesťanské hodnoty, státu, který nebude mít demokratickou dělbu moci, bude ovládat sdělovací prostředky a síť oligarchů, kteří budou vděčit za své bohatství vládním zakázkám. Smrdí to až k nebi, ale Orbán má dvě velké karty - bojuje proti muslimské imigraci a lidé se bojí rozkladu ekonomiky. Orbán vítězí ve volbách a má v budapešťském parlamentě drtivou většinu, která mu umožňuje dělat, co činí.

Od roku 2015 následuje Maďarsko polská strana Právo a spravedlnost, přestože ta drtivou většinu v parlamentě nemá. Stejně však oslabila ústavní soud, stejně se snaží zkreslovat volby a stejným způsobem převzala státní sdělovací prostředky. Cíl je také stejný: vytvořit nacionalistickou komunitu, odporující multikulturalismu a imigraci, prosazující křesťanské hodnoty a posilující ekonomiku prostřednictvím zakázek, které dostanou domácí stoupenci.

Minulý týden odletěl polský premiér Mateusz Morawiecku do Budapešti za podporou od Orbána. Polsko a Maďarsko prohlásily, že budou společně odporovat silám metropolitního liberalismu v Bruselu, v Berlíně a v Paříži. Protože Evropská unie může jednat jen jednohlasně, Maďarsko bude vetovat každý zásah EU proti Polsku. Ani Polsko, ani Maďarsko nechtějí přijmout svou kvótu imigrantů, obě země energicky hájí svůj ústup od liberální ústavy. Je to prý boj za "vůli lidu" a za představu národního společenství.

Orbánova ideologie byla zformulována v provokativním projevu r. 2014, který Orbán pronesl v Băile Tușnad - v městě, které Trianonská smlouva z roku 1920 předala Rumunsku. Orbán ji chce zvrátit a poskytl etnickým Maďarům, žijícím v Rumunsku, hlasovací právo pro volby v Maďarsku.  Hitler se stavěl se stejnou vášnivostí vůči etnickým Němcům žijícím mimo hranice Německa ve třicátých letech.

Pro Orbána byla finanční krize r. 2008 signálem úpadku Západu i jeho liberálních hodnot: V budoucnosti to budou systémy, které "nebudou západní, nebudou liberální, nebudou to liberální demokracie, možná to ani nebudou demokracie", a přesto vytvoří úspěšné společnosti. Liberalismus znamená "korupci, sex a násilí". Orbán se rozhodl očistit Maďarsko a postavit ho na antiliberální cestu - včetně toho, že proti příchozím muslimským uprchlíkům postavil žiletkový plot.

Hlavní překážkou jeho politického programu jsou zahraniční političtí aktivisté - neúprosní bojovníci za lidská práva - objasnil později. Hlavním terčem nenávisti je Středoevropská universita, financovaná Georgem Sorosem, které je náhodou žid, a univerzitě stojí v čele zahraniční liberálové. Orbán ji chce zrušit.

Navzdory tomu přivítali Orbána před dvěma dny v Bavorsku, kde mluvil před politiky Křesťanskosociální unie, koaličního partnera Angely Merkelové. Její šéf Horst Seehofer vysvětlil toto pozvání, že neche posuzovat jiné národy - přestože Orbán energicky argumentoval, že rok 2018 bude rokem, "kdy bude v Evropě obnovena vůle lidu" a jeho názor na imigraci bude respektován. Seehofer zse snaží zneužívat svého spojenectví s Orbánem pro své vlastní politické postoje v Německu, kde sílí protiimigrantské nálady, zejména na území bývalé NDR, kde je AfD druhou nejsilnější stranou.  

Po roce 1989 udělala Evropská unie riskantní krok. Domnívala se, že pokud vytvoří ve východní Evropě silné demokratické instituce, vzniknou demokratické hodnoty. Proto přijala v roce 2004 postkomunistické země. Bez masové muslimské imigrace a bez finanční krize se to mohlo podařit, navzdory tomu, že by to trvalo po mnoho generací, než by zmizely předsudky, které tamější obyvatelstvo v současnosti zastává. Ale to se nestalo.

Je správné, že Evropská unie zastává tvrdý postoj vůči Polsku, ale tohle je válka, kterou EU musí vyhrát. Takže jestli Maďarsko a Polsko chtějí vytvořit neliberální demokracie, musejí to učinit mimo struktury EU a bez fondů Evropské unie. Evropský kapitalismus byl možná zraněn finanční krizí, ale jak on, tak i euro přežijí. Orbán nemá pravdu, když oslavuje čínskou a ruskou ekonomiku - a je proti němu v této věci nutno otevřeně bojovat. Jeho projevy jsou jen zástěrkou pro plnění kapes jeho kamarádů a pro šíření supremacistického etnocentrismu, který hraničí s rasismem. Maďarsko to jen poškodí.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
15792

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2018