28. 12. 2018
Zpráva, že Bundeswehr vážně uvažuje o rekrutaci neněmeckých občanů zemí EU, přirozeně vyvolala obavy jak ze stavu německé armády, tak trhu s kvalifikovanou pracovní sílou, protože obojí je zřejmě těžké uspokojit.
Generální inspektor Bundeswehru Eberhard Zorn opatrně dodává, se hlavně hovoří o "lékařích a IT specialistech" spíše než o aktivních vojácích.
Ale jak je Zornovi známo, nejde o nový nápad. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová už zmínila myšlenku rozšíření rekrutační základny v "bílé knize" o budoucnosti Bundeswehru počátkem roku 2017.
Navíc myšlenka, že vojáci mají být občany země, jíž slouží, není tabu. Mnoho zemí má v řadách ozbrojených sil cizince. V rámci EU se to týká Belgie, Dánska, Lucemburska a Irska. Británie tradičně využívala rekrutů z bývalých kolonií svého impéria. Stejně jako německá, i britská armáda čelí nedostatku rekrutů a snižuje požadavky, které musí splnit cizí občané. Ministerstvo obrany v listopadu oznámilo, že už nebude požadovat po občanech Commonwealthu, aby žili v Británii pět let předtím, než budou odvedeni. Avšak občané EU se hlásit nemohou.
Francouzská cizinecká legie zůstává unikátní jakožto nejstarší výhradně z cizinců složená jednotka, která je dosud aktivní. V legii založené v roce 1831 dosud velí francouzští důstojníci a její řadoví příslušníci mohou žádat o francouzské občanství po tříleté službě.
Španělsko povoluje cizincům sloužit v armádě od roku 2002, kdy začalo rekrutovat občany bývalých kolonií (opatření, které někteří označili za imperialistické). Ale nová snaha o rekrutaci vylučuje Maročany, ačkoliv severní část Maroka byla kdysi španělskou kolonií. (Bývalé španělské koloniální jednotky tvořené Maročany neblaze prosluly během občanské války, kdy sloužily na straně diktátora Franca - pozn. KD.) Zpočátku byl podíl zahraničního personálu jednotek omezen na 2 %, později byl zvýšen na 9 %.
Rusko zmírnilo vlastní pravidla pro cizince v roce 2010. Tento krok je považován za pokus přilákat etnické Rusy žijící na území bývalého SSSR k návratu. Nerusové, kteří hovoří rusky, mohou podepsat pětiletou smlouvu o službě v armádě, s možností požádat o občanství po třech letech.
USA umožňují trvale usídleným a majitelům zelené karty vstoupit do armády (ačkoliv se nemohou stát plnohodnotnými důstojníky). Také tato cesta je považována za zkratku k získání občanství.
V roce 2002 prezident George W. Bush podepsal nařízení umožňující zrychlené procedury získání občanství pro vojáky sloužící v armádě. Nyní každým rokem do armády vstupuje asi 8 000 cizinců, nejčastěji Mexičanů a Filipínců.
Další předpisy umožňují službu občanů malých pacifických států Mikronésie a Palau.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse