Více než stovka civilistů zemřela při etnických a džihádistických střetech v Mali

25. 3. 2019

Nejméně 115 pastevců z kmene Fulani bylo v sobotu zmasakrováno ve středním Mali, informovalo ministerstvo obrany a místní úřady. Jde o nejvražednější útok v regionu, kde dochází k obnově etnického a džihádistického násilí.

Lovci z kmene Dogonů zabili více než sto lidí při útoku na vesnici Ogossagou kmene Fulani v centrálním Mali. Tvrdí to šejk Harouna Sankare, starosta vedlejší obce Ouenkoro. "Je to masakr fulanských civilistů provedený tradičními dogonskými lovci."

Původně ohlásil smrt asi 50 osob, ale varoval, že počet obětí může vzrůst, protože mnoho lidí chybí. Jejich těla byla teď nalezena. Oběti byly zastřeleny nebo zabity mačetami, informuje zdroj v bezpečnostních silách. Maliské jednotky s místní podporou dorazily na místo činu odpoledne a hovoří o nejméně 105 obětech.

Guvernér obvodu Bankass Boubacar Kane hovoří o "prozatímním" počtu obětí, který činí 115. Přeživší obviňují tradiční lovce z kmene Dogonů. Útok začal v sobotu za úsvitu. Obec leží nedaleko hranice s Burkinou Faso. V oblasti dochází k častému násilí mezi jednotlivými kmeny.

K masakru došlo v okamžiku, kdy v zemi pobývá delegace Rady bezpečnosti OSN, která má zhodnotit vážnost džihádistické hrozby.

I když lokální útoky jsou vyvolány obviněními, že pastevci pasou dobytek na půdě náležející Dogonům a spory o přístup k půdě a vodě, problém představuje také vliv džihádistů.

V posledních čtyřech letech se v centrálním Mali objevila hrozba džihádistických bojovníků. Skupina vedená radikálním islamistickým kazatelem Amadou Koufou rekrutovala bojovníky hlavně z muslimské komunity kmene Fulani.

Od té doby se opakují střety mezi kočovnými pastevci z kmene Fulani a kmenem Dogonů. Vloni si podle OSN vyžádaly životy 500 civilistů.

V lednu byli dogonští lovci obviněni ze zabití 37 osob v jiné fulanské vsi jménem Koulogon.

Kmen Foulani opakovaně žádá o větší ochranu ze strany úřadů. Vláda v Bamaku odmítá obvinění, že zavírá oči nebo dokonce podporuje dogonské útoky.

Mali, kdysi považované za příklad demokracie a stability v Africe, v posledních letech zasáhly vojenský převrat, občanská válka a islamistický terorismus.

Kontroly nad pouštními oblastmi na severu se v roce 2012 zmocnili islamisté napojení na al-Kájdu, ale byli z větší části vyhnáni francouzskou operací v lednu 2013.

V červnu 2015 podepsala maliská vláda mírovou dohodu s některými ozbrojenými skupinami, ale džihádisté zůstali aktivní a velké části země zůstávají bez vlády.

Navzdory přítomnosti mírových sil OSN, silného francouzského kontingentu a vytvoření kombinovaných vojenských sil pěti regionálních států džihádistické násilí neutichá.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2135

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2019