Johnson se přípravuje obviňovat EU za blížící se ekonomický krach Británie

4. 2. 2020

čas čtení 5 minut
Jak Johnson manipuluje:

Emma Kennedy: Musím říct, předstírat, že slovo brexit už neexistuje a předstírat, že Světová obchodní organizace se vyslovuje "Austrálie", to je opravdu NĚJAKÁ strategie... (Boris Johnson charakterizuje vypadnutí z EU bez dohody a obchodování "na základě podmínek Světové obchodní organizace" jako "dohodu, kterou má s EU Austrálie". Lež. Austrálie s EU žádnou dohodu nemá.)
John Crace: "Bylo to naprosto geniální. Boris by mohl zlikvidovat rakovinu ze světa prostě tím, že ji přejmenuje. Proč to dosud nikoho nenapadlo?
Zní to jako válka. Rána propadající se libry přivítala Johnsonův pondělní demagogický projev: dal najevo, že jeho "velká cesta" směřuje na skaliska nejtvrdšího brexitu. Jen několik dní poté, co prohlásil, že odejdeme z EU v míru, s prosperitou a přátelstvím, vyhlásil válku těm, které nazýval našimi přáteli a sousedy. Nyní vyhrožuje náš náhražkový Winston Churchill, že proti nim budeme bojovat v našich rybárnách, v letectví, ale především budeme bojovat proti jejich špinavým předpisům. Na Johnsonově bojišti nebudou žádné rovné podmínky a žádné rovné hřiště.

 

Co se mu děje? Je to ostrý obrat o 180 stupňů v jeho politické strategii. Jen před několika dny to bylo: "Skončili jsme. Zvítězili jsme. Konec příběhu." Nejprve vydal příkaz nikdy v životě se už znovu nezmínit o slovu brexit. Ať ty věci o té obchodní dohodě zmizí z titulních stran tisku a bezpečně se skryjí na stránky věnované ekonomice. Těšme se z euforie nadšenců pro brexit na náměstí u Dolní sněmovny - ať ti věří, že je brexit už opravdu ukončen.

Proč tedy najednou vyvolávat nový drsný konflikt s Evropskou unií? Protože bude Johnson nyní velmi brzo potřebovat odvést pozornost od všech nesplněných lehkomyslných příslibů. Bude potřebovat obviňovat cizince. Toto řinčení šavlemi nebude mít žádný dopad na neochvějného Michela Barniera, vyjednavače EU, který zná Brity a jejich křupanské chování už velmi dlouho.

Mizí marná naděje, že jakmile se Johnson pohodlně dostane do premiérského křesla, začne se chovat rozumně. Namísto toho nařídil svým vojskům, aby se připravili na maximální kontroly na hranicích, zatímco pochoduje do stejné pasti, jakou si připravila Theresa Mayová: vybudoval si bariéru červených čar, které zablokují jakoukoliv jeho možnost manévrovat. Jeho podrobné odmítnutí jakékoliv koordinace Británie s předpisy EU mu znemožní cokoliv udělat.

Čas, kdy se mohli brexitéři opájet představou, že se vlk nažere a koza zůstane celá, už skončil. Postoj EU byl od prvního dne jasný a transparentní: Ne, EU náhle nezměnila žádné podmínky. Volba je neměnná: čím víc Británie přijme rovné hřiště, tím méně bude obchodních bariér. Bez dodržování evropských norem nedojde k dohodě - a na fair play musí dohlížet evropský soud. To je součástí politické deklarace, kterou Johnson podepsal. Charles Grant z Centra pro evropskou reformu upozorňuje, že se EU opravdu vážně obává, že z Británie se stane deregulovaný Singapur na jejích hranicích, který bude Evropské unii neférově konkurovat nedodržováním spotřebitelských a  ekologických norem, likvidací sociálního státu a zaměstnaneckých práv a státními dotacemi do klíčových průmyslových odvětví, jimiž by zničila v těchto odvětvích konkurenci v zemích Evropské unie.

Johnsonova reakce byla absurdní: "Britské normy jsou daleko lepší než normy evropské". Je-li tomu tak, proč nedodržovat ty nižší normy evropské? Protože jediným důvodem pro brexit, jak Johnson vždycky zdůrazňoval, je se od evropských norem oddálit, a to směrem dolů.

Johnson zřejmě bude ještě litovat, že si určil tak tvrdé červené čáry. Experti jsou velmi znepokojeni tím, co se děje, že Johnson směřuje lživě k "australské" obchodní dohodě s EU - je to lež, Austrálie žádnou obchodní dohodu s EU nemá.

Záhada zůstává. Proč se nyní Johnson rozhodl začít vést válku proti EU? Bude potřebovat odvádět pozornost tím, že bude obviňovat cizince, že Británie neprosperuje. Podíval se na ministerstvo financí a neodhalil tam žádné peníze, jimiž by mohl financovat svou přehnanou rétoriku, že končí s politikou škrtů., Anglická banka předpovídá pro nadcházející tři rokyubohý hospodářský růst 1,1 procenta, špatný brexit může vést k poklesu HDP až o 8 procent.

Ministr financí už varuje, že očekává, že všichni členové vlády naleznou na svých ministerstvech obrovské úspory ve výši pěti procent - na ministerstvech, která už jsou naprosto ošuntělá po deseti letech škrtů. Lidé ho prokouknou, když jeho nezodpovědný optimismus a "fantastické" přísliby krachují v jeho vlastní, nikdy nekončící politice škrtů. Není divu, že se nyní rozhodl odvést pozornost veřejnosti od této situace nesmyslnou obchodní válkou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9494

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2020