Koronavirus jako příležitost pro snížení naší spotřeby

27. 2. 2020 / Katka Pazderů

čas čtení 2 minuty

Díky šíření koronaviru se ukazuje, jak je svět vzájemně propojen. A na sobě vzájemně závislý. Bohužel Čína nemá dost zemědělské půdy ani dost surovin, aby dokázala být dlouho od zbytku světa odříznutá. Ale asi to ani není nutné. Panika je šířena především médii, protože lidské neštěstí se lépe prodává než „šťastné a spokojené chvilky doma v lenošce“. A navíc, svět potřebuje být akční. „Bavte nás, volají obyvatelé měst“ (Rašín, 2019, e-kniha). S našimi mobily, které mají již i mnozí Afričané, jsme stále on-line, jako bychom byli v jedné velké počítačové hře. Ani se nás to vlastně nějak moc netýká. Ale všichni ten on-line přenos rádi sledujeme.

 

Změna klimatu je pravděpodobně závažnější problém než koronavirus. Ale protože hladina moří ani teploty nestoupají zrovna závratnou rychlostí, nedá se z toho udělat akční příběh. Ještě tak z Grety Thunberg, to je novinářsky vděčné téma, jak jedna školačka přestala chodit v pátek do školy. Ale miliony obyvatel Bangladéše, obyvatelé Kiribati a dokonce ani Nizozemí v roce 2100 nejsou zajímaví.

Teď zrovna prožíváme další dějství příběhu, protože se koronavirus dostal i do Evropy a začali umírat první lidé. A ukazuje se, že se vším tím šílením ustávají i obchodní aktivity, snižuje se spotřeba ropy, lidé přestávají poskakovat po planetě sem a tam. IEA předpokládá snížení spotřeby ropy za 1. čtvrtletí 2020 o skoro půl milionu barelů, akcie na burzách padají o jednotky až desítky procent.

Vypadá to docela nadějně, že bychom konečně mohli snížit naši planetární spotřebu. Negativní zpráva pro světové trhy, pozitivní pro nás. Přestavuji si, jak si sedneme doma s rodinami, uvaříme si něco dobrého a budeme si povídat. Dlouho jsme to nedělali, v běžném shonu na to nemáme čas. A naše životy tím trpí. Když by ta případná karanténa vydržela 14 dní, lidé si i zvyknou, že není třeba se hnát kamsi a že si život můžeme i vychutnat. Proč ne? Je to utopie?

Je třeba nešířit paniku. Na běžnou chřipku každoročně na světě zemřou podle Světové zdravotnické organizace statisíce lidí. Kteří nikoho nevzrušují. O válečných konfliktech a úmrtí při dopravních nehodách nemluvě.

A na SARS-CoV2, což je oficiální taxonomické pojmenování nového koronaviru jich zatím zemřelo ve světě cca 3000.



0
Vytisknout
8884

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2020