
Všimsisi?
27. 4. 2020 / Miloš Dokulil
Ne že bych zrovna mínil takto připomínat, že když se konečně zhruba před pěti tisíciletími začalo skromně uplatňovat hláskové písmo, jednotlivé hlásky se od sebe neoddělovaly (včetně pak slov). A ne že by měl pisatel právo přezíravě oslovovat možné čtenáře tykáním (hned od nadpisu, nezdvořák). A taky „ne že by“ se o tom nepsalo a nemluvilo pořád: Copak tu nemáme epidemii, o níž zatím přijatelně nevíme, jak se bude její virus chovat, když se konečně podaří lidstvu vrátit k tzv. normálním poměrům?
Zatím, kromě poměrně brzké
snahy v některých státech omezit šíření nákazy na možné
minimum, v řadě států zůstával v letošním předjaří
uchováván normální provoz, jako kdyby se fakticky a kriticky
„nechumelilo“; a tedy jako kdyby se vzájemným hemžením lidí
nezvyšovalo riziko možných styků lidí zdravých s těmi
virem již nakaženými.
(Ne že by toto měla být objevná
politicko-hygienická „křížovka s tajenkou“. Asi je
vhodné uvést i to, že k 26. dubnu celosvětově zemřelo na nákazu
nejméně 200 000 lidí, z toho čtvrtina v USA.)
Samozřejmě
že mohlo být ještě hůř. Též bylo nutné zjistit, skrze
kterého zvířecího prostředníka ten stávající typ koronaviru
(„covid-9“) si mohl počíhat na nás lidi, aby nám zkomplikoval
život (třeba zrovna tentokráte ten nejdřív jen podezřelý
netopýr; jako roku 2009 „prasečí chřipka“).
Leč i kdybychom
již dokonce byli nadějně na cestě k účinné injekci proti
této virové epidemii, nevíme hned ani to, do jaké míry si těla
uzdravených rovněž vytvořila účinné obranné látky a jaké je
riziko možné opětné nákazy. Jinak řečeno: není ještě jasná
míra možné účinnosti očkování, pokud by již bylo
k dispozici, jako je to třeba u běžné chřipky.
Přitom
navíc poletují mezi námi informace, že „tajné služby“ jedné
určité supervelmoci ten virus implantovaly „do kožichu“ jisté
jí konkurující supervelmoci (případně v opačném
příčinném slovosledu; podle toho, z kterého konce zrovna
třeba uživatel internetu čerpá svá pojetí politiky; a opět ne
že bychom si snadno nedomýšleli, kdo vůči komu); i když
automaticky s přijatelně nekontrolovatelným rizikem také na
vlastní adresu toho inzerovaného pachatele, kdyby taková opravdu
v tomto případě byla prokazatelná (se vším, co k tomu
mikrobiologicky patří; nemluvě moc hned o uměle vyrobeném genomu
a bílkovinné struktuře toho viru o velikosti 120 nanometrů, což
je 120 miliontin milimetru!).
Pokud ovšem počítáme s tím,
že žijeme v globálně jednom světě, nelze brát vážně,
že by – uměle navozenou mezilidskou nákazou – nedocházelo ke
ztrátám oboustranně. (Jen si vzpomeňme třeba na „brexit“ a
kdo na něm mohl „vydělat“, když hned finančně zaznamenávají
obě strany zatím jen ztráty!)
Zatím se tu nemluvilo o jiných zdravotních pohromách typu
epidemie, s riziky možné světové katastrofy (taky třeba o
ptačím viru, o SARS, MERS nebo o metle EBOLA; aniž by takto bylo
vyjmenováno již všechno).
Specifické problémy jsou třeba
s nemocemi dětí ve většině afrických zemí
(počínaje dostupností lékařské péče), anebo celosvětově
s dětskou populací v sociálně nezajištěných
rodinách (hned nedostatkem jídla!).
Ale jako kdyby se nám zároveň
mohlo hned vykouřit z hlavy, že klimatická krize na
naší planetě se sama od sebe „nevypařila“; že třeba grónské
či antarktické ledovce dále celoročně tají víc, než tomu bylo
v minulosti, i když částečné snížení některých výrob
dočasně vylepšilo statistiky o CO2
v ovzduší nebo o spotřebě fosilních paliv.
Plánovat brzké
obnovení některých populárních aktivit (třeba olympiádu,
divadla, koncerty) by nemuselo být předčasné. Přitom zemědělství
(jinak na severní a jinak pochopitelně na jižní polokouli) musí
mít zajištěn nutný provoz s minimálními riziky navíc. A
rovněž nezapomeňme, že pokud se dále zvýší automatizace
výroby, poklesne míra zaměstnanosti nad stávající „míru“
a bude tu zvýšený sociální problém.
I když má rouška účinnost omezenou na jejího nositele jen vůči
okolí, je součástí protiepidemických opatření, která nejsou
bezcenná. Možná nám takto nečekaně nabídla, abychom si
uvědomili vzájemnou sounáležitost a společnou odpovědnost za
život.
Nejen dnes. (I když současně ne zrovna transcendentně.
Viry a baktérie zrovna nejsou artiklem pro náboženskou reflexi.
Ačkoliv zároveň bychom si měli vážit aktivit náboženských
řádů věnujících se nemocným či nemohoucím a starým lidem;
což je ale jiná kapitola.)
5555
Diskuse