Pravidla nouzového stavu: Platí pro všechny, jen ne pro politiky?

24. 4. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Rozhodnutí pražského městského soudu o zrušení čtyř omezujících opatření ukazuje, jak blízko má Česko ještě stále k politické kultuře bývalé východní koloniální velmoci. Zatímco občan porušující pravidla karantény může dostat namístě až desetitisícovou pokutu, vláda a ministerstvo zdravotnictví obzvlášť se ani nenamáhají postupovat při vyhlašování nouzových opatření podle zákonných pravidel. 

Korunu pak kauze nasadilo vyjádření Hradu, že prý soud konstatováním pochybení a tím, že nechal vládě několik dní na nápravu jí samotnou způsobeného nezákonného stavu, na sebe "bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky" ZDE. - Tak, a teď tu o Červené Karkulce!


Co že soud vlastně udělal? Připomněl, že i v době mimořádných opatření musí vláda a úředníci postupovat podle ústavy a dalších pravidel a dbát přitom na zachování právního státu. V daném případě jde o to, že nouzová opatření měla vyhlásit vláda podle krizového zákona, zatímco ministerstvo zdravotnictví tak podle zákona o veřejném zdraví učinit nemůže.

Soud dal současně za pravdu ministru vnitra Hamáčkovi, ačkoliv nebyl v žádném ohledu účastníkem řízení. Vnitro totiž od počátku upozorňovalo, že finanční nároky vůči státu uplatňované podle krizového zákona nelze obcházet tím, že příslušná omezující opatření nařídí jen samotné ministerstvo zdravotnictví.

Stručně shrňme a zopakujme: Ministr zdravotnictví Vojtěch neumí připravit rezort ani s tříměsíčním předstihem na mimořádně vážnou krizi, nedokázal nařídit přípravná organizační opatření ani předem nakoupit ochranné pomůcky (varování před koronavirem ale dostala česká vláda spolu s jinými ve skutečnosti již v listopadu ZDE). Dále nedovedl nakoupit ochranné pomůcky ani v době, kdy už pandemie zemi zasáhla, ačkoliv jiní ukázali, že to stále ještě je možné ZDE. A konečně neumí ani posoudit, co ze zákona spadá nebo nespadá pod kompetenci jeho rezortu.

Bývaly časy, kdy by si i v České republice ministr po takovém výkonu balil fidlátka. Ale že by zrovna Vojtěch? To se teprve uvidí.

Koneckonců v kauze odmítnuté pražským soudem jednal Vojtěch na přímý popud ministryně financí, která se zalekla možné výše nároků vůči státní kase, pokud by se postupovalo zákonem předpokládaným způsobem; a také konal se souhlasem premiéra. Na jeho odvolání bych si rozhodně nevsadil.

A Zeman? Vzkazuje národu přes Ovčáčka ke kauze tak nehorázné pitomosti, že je to už příliš i na jeho velkorysé poměry. Právní expertíza, jíž se prezident při formulaci svého vyjádření řídil, se nepochybně nachází přesně tam, kde se vyskytuje také Peroutkův článek "Hitler je gentleman". Tedy v degenerovaném a na zlomek někdejší kapacity pracujícím mozku notorického alkoholika.

Ovšem narativ prosazovaný Hradem pochopili všichni.

Pravidla jsou jen pro blbce, maximálně ještě pro sportovce, kdežto v politice vládnou čirá svévole a naprostý organizační chaos.

Cože? Jaké nezávislé soudy?

Popíliť, Kefalín, popíliť!

0
Vytisknout
13920

Diskuse

Obsah vydání | 28. 4. 2020