Ruská kosmická loď Luna-25 se zřítila na Měsíc

21. 8. 2023

"Aparát přešel na nepředvídatelnou oběžnou dráhu a přestal existovat v důsledku srážky s povrchem Měsíce," uvedl Roskosmos v prohlášení. Dodal, že byla vytvořena zvláštní meziresortní komise, která má vyšetřit příčiny ztráty aparátu Luna-25.

Pavel Luzin, expert na ruský kosmický program, před misí řekl, že Rusko potřebovalo Lunu-25, "aby ukázalo, že je schopno něco udělat i bez Západu".

Neúspěch podtrhl úpadek ruské vesmírné moci od dob slávy studenoválečného soupeření, kdy Moskva jako první vypustila v roce 1957 družici na oběžnou dráhu Země - Sputnik 1 - a sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se v roce 1961 stal prvním člověkem, který se vydal do vesmíru.

Cílem mise Luna-25 bylo přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce, odebrat z této oblasti geologické vzorky a poslat zpět údaje o známkách výskytu vody nebo jejích stavebních prvků, což by mohlo zvýšit možnost budoucí lidské kolonie na Měsíci.

Prvním cílem však bylo dokázat, že Rusko po četných neúspěších v minulosti, generační obměně vědeckých odborníků, pozpožděních kvůli sankcím uvaleným Západem a nyní i izolaci kvůli válce na Ukrajině stále dokáže zahájit misi na přistání na Měsíci.

Ruská státní televize zařadila zprávu o ztrátě Luny-25 v poledne na osmé místo a věnovala jí pouhých 26 vteřin po zprávách o požárech na Tenerife a čtyřminutovém příspěvku o profesionální dovolené ruských pilotů a posádek.

Rusko závodí s Indií, jejíž kosmická loď Chandrayaan-3 má tento týden přistát na jižním pólu Měsíce, a v širším měřítku s Čínou a USA, které mají pokročilé lunární ambice.

"Indická loď Chandrayaan-3 přistane na Měsíci 23. srpna," napsala Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) na  Twitteru, v době, kdy se objevila zpráva o havárii Luny.

Anatolij Zak, tvůrce a vydavatel webových stránek RussianSpaceWeb, které sledují ruské vesmírné programy, označil systém řízení letu za "zranitelnou oblast, která musela projít mnoha opravami".

Zak uvedl, že Rusko se také rozhodlo pro mnohem ambicióznější přistání na Měsíci, než aby podniklo jednodušší orbitální misi - což je obvyklá praxe Sovětského svazu, USA, Číny a Indie.

Ruští vědci si opakovaně stěžovali, že vesmírný program oslabili špatní manažeři, kteří touží po nerealistických marnivých vesmírných projektech, korupce a pokles náročnosti ruského postsovětského vědeckého vzdělávacího systému.

Postsovětské Rusko uskutečnilo dvě neúspěšné vesmírné přistávací mise, Mars-96 v roce 1996 a Fobos-Grunt v roce 2011, které obě ztroskotaly v Tichém oceánu.

Nakonec se Rusko počátkem roku 2010 ustálilo na myšlence mise Luna-25 k jižnímu pólu Měsíce. Luně-25 se skutečně podařilo opustit oběžnou dráhu Země.

Její neúspěch však znamená, že Rusko možná nebude první zemí, která odebere vzorky zmrzlé vody, o níž se vědci domnívají, že se na jižním pólu nachází.

Nebylo bezprostředně jasné, jaký dlouhodobý dopad bude mít neúspěšná mise na měsíční program země, který počítá s několika dalšími misemi v příštích letech.