Žně
21. 8. 2023 / Jan Sláma
Žně vrcholí. Je ideální počasí. Od kombajnů čile se pohybujících na velikánských lánech se práší. Obilí je suché, výmlat probíhá bez problémů. Kombajn občas zatroubí a hned se mu po bok nasune velikánský tahač a příjme dávku zrna. Na kraji pole stojí několik aut a u nich rozmlouvající skupinka techniků. Německy! Že bychom přejeli přes hranici? Kdepak. Na našich polích hospodaří rakouští sedláci. Asi je to dobře. Rozhodně lépe, z globálního hlediska, než aby pole ležela ladem. Ale ty obrovské lány polí by mohly přinášet dobrý zisk i do naší státní kasy. Tak proč nepřináší? To je jeden z problémů našeho zemědělství. Jak pravil pan Jandejsek z firmy Rabbit – stát by měli řídit odborníci.
Jakými podivnými cestami jsme se tedy dobrali k takové situaci? Československý stát po odsunu obyvatel z pohraničí stál před problémem jak využít vylidněné pohraničí. Vyřešil ho. Do pohraničí se přistěhovali lidé z vnitrozemí a řízení postupně zabezpečily Státní statky. Jeden z nich měl ve své výměře i polnosti po kterých se proháněly cízí kombajny. Zmíněný statek měl řadu farem rozložených na velké ploše. Některé byly v kopcích, tam se pěstovaly brambory, jiné byly v nížině. Tam zase převažovala výroba pšenice a ječmene. Řepka se nepěstovala, zato byly všude kravičky a sklízelo se seno na zimní krmení.
Po politickém převratu se zemědělství rozpadlo. Alespoň tam kam jsem mohl dohlédnout. Vynořili se lidé, kteří využili restitucí a zmocnili se velkých ploch. Stavby sloužící zemědělství se různě přeměnily. Na sklady, autodílny, pensiony atd. Stavby pro hospodářská zvířata zela léta prázdnotou nebo se začaly používat k jiným účelům. Agonie zemědělství v pohraničí se jen pomalu uzdravuje. Zemědělská půda kdo ví v čím vlastnictví, možná už i v zahraničním, je občas využívána alespoň k pěstování řepky. Velké lány ležící ladem nejsou nijak ošetřovány, ale občas jsou posekány na seno. Majitelé na ně ale asi berou dotace za alespoň toto mizivé hospodaření.
Ve všeobecném chaosu,
kterým naše zemědělství trpí lze nalézt alespoň nějaké
pozitivum. A sice, že organizátoři větších zemědělských
celků, i ti zahraniční, odolávají nesmyslným tlakům EU i
našich ideologů a dokázali udržet větší celistvé výměry
polí. I když je obtížné vysvětlovat lidem bez odborného
vzdělání ba dokonce i bez „selského“ rozumu, že bez nárůstu
počtu pracovníků by s primitivní technikou nedokázali udržet
zemědělskou produkci ani ve stávajících skrovných mezích.
Pozn. JČ: Zeptal jsem se pana Slámy, zda ty obří lány z doby komunismu nejsou neekologické, nedochází snad k vážné erozi půdy? Zatím jsem nedostal od něho odpověď.
Diskuse