10020

Jana Posoldu zřejmě systém navzdory nedávné pomoci čtenářů BL přece jen zlikviduje

10. 6. 2014

Jan Posolda je po infarktu.

Je to jeden z mnohých důchodců v České republice, na jejichž existenčním zničení - bez zájmu státních orgánů - si úvěrové firmy v ČR založily svůj byznys. Samozřejmě, že v civilizované společnosti musí být úvěrové bankovnictví regulováno a finanční podnik nesmí poskytnout půjčku občanovi, který žije v takových poměrech, že ji nikdy nemůže splatit. Čtenáři Britských listů již jednou panu Posoldovi finančně pomohli, uhrazení nejvyššího dluhu u firmy Cetelem však nepomohlo. Kolik je takových obětí dluhového průmyslu v České republice?

Co s tím? (JČ)

(Kdyby panu Posoldovi čtenáři chtěli znovu finančně pomoci, použijte prosím účtu Britských listů v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 a variabilního symbolu 5555. Děkujeme.)

Vážený pane šéfredaktore,

Již po druhé jsem obdržel usnesení Úřadu práce-kontaktní pracoviště Zlín ve kterém mě bylo sděleno, že mám nárok na průkaz zdravotně postiženého ZT.

Již jednou jsem se proti stejnému rozhodnutí odvolával, s tím, že mě manželka musí všude doprovázet a žádal jsem o průkaz ZTP-P.

Manželka mně také musí zajišťovat všechny základní životní potřeby, umývání, jídlo, praní ložního i osobního prádla,prostě vše co jsem si před nemocí zajišťoval sám.

Posudkové komisi to nestačí, ona prostě se rozhodne a proti této byrokracii nemáte žádnou možnost obrany. Přitom vás do současné doby ani nezná.

Nedostal jsem ani žádný jiný sociální příspěvek.

Zato jsem dostal další upozornění od F.CETELEM na zaplacení 3 000 do 10.6.2014.Této firmě jsem již zaplatil více jak polovinu dlužné částky, to bylo ovšem použito na úroky a placení penále, zatímco dlužná částka zůstává skoro stejná.

Takže přes veškerou pomoc od čtenářů Britských listů jsem pořád tam, kde jsem byl.

Snažím se sehnat nějakou půjčku, kterou bych mohl zaplatit dlužné pohledávky a pak splácel pouze jednu položku, ale jsem pro všechny příliš starý.

Přes veškerou snahu jsem žádné řešení ještě neobjevil.

Posolda Jan

Zlín

K poplatkům za hospitalizaci

10. 6. 2014 / Oldřich Průša

Každý má tu svou jen za jedinou

(B. Smetana, K. Sabina -- Prodaná nevěsta)

Ano, kasa může být dost prázdná, ale kasa ministra financí sestává z mnoha kasiček, do kterých se dá přidat nebo z nich ubrat. Na rozdíl od ministra vlády má občan kasu jen tu jedinou. Občan důchodce má po celoživotní práci povětšinou jen jeden příjem -- důchod. Mnozí důchodci (ti ve vyšším věku) neměli příliš možností si během zaměstnání za minulého společenského řádu příliš k důchodu přispořit.

"Blbej Žid"

10. 6. 2014

Tak jednou do ČR přijel někdo uznávaný (tím neříkám, že s jeho názory musíme automaticky souhlasit) a zároveň kritický k současnému systému a americké politice a v Česku hned odhalili jeho pravou podstatu - že je to "hlupák" a "blbec", který ničemu nerozumí.

To je radost pocházet z takové země, kde dokáží odhalit, v čem se metaforicky řečeno celý svět mýlí. Myslím, že i Albert Einstein by dnes byl v Česku odhalen jako totální břídil a "blbej Žid". I jemu to politicky myslelo blbě a nebezpečně, napsala na Facebooku Veronika Sušová-Salminen.

Apel o finanční příspěvek na provoz Britských listů

4. 6. 2014

Vážení čtenáři, po roce jsme opět nuceni připomenout se vám s apelem, že bohužel vydávání Britských listů není zadarmo. Prosíme vás, máte-li možnost, abyste na výdaje na jejich provoz přispěli přiměřenou částkou. V současnosti vybereme na finančních příspěvcích jen cca 60 procent výdajů provozu našeho serveru a dlouhodoběji to není udržitelné. Na provoz BL v současnosti přispívá méně než 200 osob, deník má měsíčně přibližně 300 000 čtenářů. Uznáte, že je na tom něco špatně.

Prosíme, pokud můžete, přispěte finanční částkou na náš účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2; prostřednictvím mobilního telefonu nebo úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Deník může fungovat pouze potud, pokud ho budou podporovat čtenáři.

Předem díky

Jan Čulík

šéfredaktor

Chomsky toho pro československé disidenty udělal mnohem více než jeho čeští opovrhovatelé

10. 6. 2014 / Daniel Veselý

Jak již bylo na BL napsáno, Noam Chomsky se v otevřeném dopise postavil za českého matematika Karla Čulíka, kterého spolu s jeho manželkou perzekvoval československý normalizační režim. Americký akademik tehdy apeloval na veřejnost, aby vyjádřila solidaritu s těmito perzekvovanými a aby protestovala na československé ambasádě či aby se přímo obrátila na prezidenta Husáka. Nejde však o ojedinělý případ, kdy se českým intelektuálním biedermeierem opovrhovaný Chomsky postavil za práva východoevropských disidentů.

Chomsky v Česku, aneb O ranách morových

10. 6. 2014 / Lubomír Brožek

To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou!

Otto Katz, feldkurát

Česko je vnitrozemský stát ležící ve střední Asii. Sousedí na západě s Německem, na východě není daleko do Ruska.

Necyklopedie

Invaze "odborníků" ekonomů, byznysmenů, politologů atd. do společnosti připomíná invazi potkanů ve středověku, jejímž výsledkem byl mor, který vyhubil třetinu obyvatel Evropy.

Vox populi

Noam Chomsky navštívil Česko. Pro někoho cosi jako rána morová, pro jiného ikona, k níž třeba vzhlížet s úctou, pro dalšího - jeden z těch odborníků, co ztratili balanc neb se zapomněli držet svého kopyta. Pro Česko tak či onak dobrá zpráva: Svět si alespoň na chvíli uvědomil, že se nacházíme v Evropě a místní obyvatelstvo netvoří Čečenci. Nicméně tvrdit, že americký disident vzbudil vášně, je poněkud přehnané. Ty jsou totiž v této zemi oplývající spíše nežli mlékem, strdím a medem, neovladatelnou tlachavostí, už dávno vzbuzené. Většina domorodců zde působí sice na pohled apaticky, avšak per verba... kabrňáci, vášnivci a desperáti par excelence.

Boje na Ukrajině "mají skončit tento týden"

9. 6. 2014

Ukrajina zahájila dvojkolejné vyjednávání s Ruskem, jehož cílem je odvrátit hrozící vypnutí dodávky ruského zemního plynu a ukončit do konce tohoto týdne krvavé separatistické povstání. Jednání probíhá v Bruselu a v Kyjevě a jsou bezprostředním problémem pro nového ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který spojil budoucnost Ukrajiny s Evropskou unií a zapřísahal se, že udrží územní celistvost Ukrajiny. Tento osmačtyřicetiletý oligarcha přislíbil v neděli, že ukončí tento týden boje na východě Ukrajiny, které si vyžádaly více než 200 životů.

Potřebujeme mladé Chomské?

9. 6. 2014 / Jan Samohýl

"Vyberte si, co chcete, a na základě toho zvolte nejlepší strategii," řekl Chomsky. Já si to dovolím interpretovat jako "ovládněte svoje emoce a použijte rozum". Emocionální kontrole dá naučit. Je to jeden z rysů úspěšných lidí. Chomskému bylo lhostejné, jestli někoho urazí, když prohlásí o nějaké teorii, že je nesmyslná, pokud fakta ukazují na něco jiného. Právě tato chladnokrevnost vůči názorům a teoriím je podstatným prvkem kritického myšlení. Hodně lidí mylně interpretuje kritické myšlení jako kritiku odlišných názorů. Naopak - jde o schopnost kriticky se postavit k vlastním názorům, a chovat se k nim zcela "sociopaticky". To je to těžké, co se musíme jako lidé učit; naopak cizí názory se kritizují snadno, to nám jde samo. Ze schopnosti a priori nedůvěřovat svým vlastním myšlenkám pak vyplývá důraz na logické (reprodukovatelné) zpracování faktů a vlastně celá vědecká metoda.

Rád bych zareagoval na článek Borise Cveka "Potřebujeme mladé Chomské". Byl jsem účastníkem úterní diskuse s Noamem Chomským, jelikož jsem taky cítil, že si to nemohu nechat ujít (nejcitovanější intelektuál!), a ačkoli pondělní článek Lukáše Stříteského mi připadal také trochu legrační. Ale musím přiznat, že jsem cítil pohnutí (a také mrazení), když Chomsky vyprávěl o své disidentské minulosti a o studené válce. Opravdu se zdráhám smířit se emocionálně s tím, že jsou Spojené státy co do imperialismu (a používaných metod) srovnatelné nebo horší než Rusko. Přitom Chomského racionální argumenty jsou velice silné.

Společnost organizovaného soucitu

10. 6. 2014 / Erik Odvářka

V záplavě analýz nedávného vítězství strany UKIP v britských volbách do evropského parlamentu převládlo klišé o vzrůstajících antiimigrantských náladách v britské společnosti, které mohou potenciálně sklouznout k radikálnějším formám projevení odporu k měnící se sociální struktuře země. Avšak příčiny této změny v chování v tradičně otevřené společnosti v sobě spojují nejen samotnou přítomnost imigrantů na britských ostrovech v pro mnohé nepřijatelných milionových počtech, ale především jaké životní perspektivy má před sebou většina britské, potažmo evropské, společnosti.

Praštit přes prsty malé šibaly umíme. Velké, nepochybně záměrně, ne!

10. 6. 2014 / František Štván

Vyjadřuji se v množném čísle, byť o legislativní přísnosti či ne přísnosti rozhoduje menšina. Pokusím se svá slova na třech z mnoha dalších příkladů dokázat.

Zaměstnanci prý zneužívají léčebnou péči, a tak první tři dny nedostanou nic a následně je jim vyplácena zastropovaná výplata nemocenské dávky, která nemá sociální sílu mzdy, bez ohledu na mandatorní výdaje nemocného a jeho rodiny.

Chomskyho návštěva ČR na kost obnažila nevzdělanost a ignoranci mnoha Čechů

8. 6. 2014 / Daniel Veselý

Je smutné, že se kvůli záplavě vysloveně nesoudných a ignorantských komentářů jak na sociálních sítích, tak v českém tisku, nemohu dostat k samotné kritice některých názorů Noama Chomskyho, jež je potřebná stejně jako v případě každého významného společenského kritika.

V českých mediálních kruzích pravděpodobně "vede" příspěvek jakéhosi Jandourka v bulvárním časopise Reflex, jenž Chomskyho nazval "breptou a žvanilem, který možná rozumí nějakým písmenkům" ZDE.

Co psal Noam Chomsky v americkém tisku o Československu v sedmdesátých letech:

Z Husákova hradu

8. 6. 2014

Osoby, které v ČR v posledních dnech urážlivě vystoupily proti Noamu Chomskému, si zjevně nejsou vědomy, co psal Noam Chomsky o Československu v americkém tisku v sedmdesátých letech. Zde jsou ukázky pro doplnění jejich vzdělání. (JČ)

Zpráva o obětech politického útlaku v Československu (New York Review of Books, 31. října 1974) o situaci v jejich zemi a v Chile je opravdu dokument, který dělá velký dojem. Rád bych k tomu dodal stručnou poznámku o věci osobního zájmu, která může sloužit jako další ilustrace jejich argumentace.

K diskuzi o Chomském: ošklivý primitivismus předvádí i Peňás (Prach a broky, LN, 7.6.2014)

9. 6. 2014

"Do Čech a na Moravu přijel vysvětlovat základy lingvistiky slavný vědec Noam Chomsky. Jeho teorie, že rozdíl mezi šimpanzem a mravencem spočívá ve způsobu komunikace, je považována za revoluční. Kdyby se podle Chomského mravenci dorozumívali jako šimpanzové, nešlo by už o mravence, ale o menší opice. To samé platí pro lidi, tvrdí Chomsky, který je považován za nejchytřejšího člověka na světě, který však musel celý život prožít v nejstrašnější zemi světa, Spojených státech, kde byl utlačován vědeckými tituly, granty a profesorským platem a dalšími represivními akty, které dokazovaly, že jde o polofašistický stát, jenž je hrozbou pro celý svět, neboť produkuje takové profesory jako Naom Chomsky."

Mě by zajímalo, jestli se ti chytrolíni, co se do Chomského naváží, alespoň podívali na přednášku, kterou Chomsky přednesl na Akademii věd (dostupná na Youtube). Chomsky stál u zrodu tzv. kognitivní revoluce , kterou mimochodem částečně odstartoval jeho slavný článek z roku 1959 "Review of Verbal Behavior, by B.F. Skinner", kterým vyvrátil dosavadní vědecké paradigma v psychologii -- behaviorismus; na MIT byl v centru diskuzí o umělé inteligence v době, kdy tento obor měl revoluční dopad na technologický vývoj; Ernest Gellner třeba v jednom eseji o Chomském (On Chomsky) z roku 1969 hezky popsal význam jeho tezí pro filozofii, o jeho akademických zásluhách se dalo nepochybně pokračovat. Za šíření takovéhoto primitivismu mezi už tak dost apatickou a intelektuálně zaseknutou společnost by se měl Peňás stydět, píše Martin Knap.

Rasismus v Lidovkách

9. 6. 2014

Ještě si dovolím upozornit na jeden komentář, píše Martin Knap. Vyšel na Lidovkách, v jejich příloze Neviditelný pes. Je pozoruhodné, že údajně "seriozní" média v České republice šíří bezostyšně rasismus, dodává Jan Čulík:

"Řekněme si to jednoduše: Noam Chomsky je jedním z nejarogantnějších blbů moderních let, a prochází mu to všechno jenom proto, že je tak nekonečně drzý. Noam Chomsky je též příkladem pravdivosti tvrzení, že když je Žid chytrý, je chytrý. Když je ale Žid blbec, ojvej, dětičky, honem se utíkejme schovat někam do krytu."

Zdroj: ZDE

Kdybychom napsali, pokračuje Martin Knap: "Noam Chomsky je též příkladem pravdivosti tvrzení, že když je Cikán slušný, je slušný. Když je ale Cikán neslušný, ojvej, dětičky, honem se utíkejme schovat někam do krytu", okamžitě vidíme, jak se tato argumentace podobá výrokům běžného xenofoba. Stereotyp chytrého žida vychází z mýtu, že židé jsou jeden národ se stejnými geny a že díky historické zkušenosti "putujícího žida" nabyl židovský národ lepší genový fond, což je ale prachsprostý mýtus, který vyvrací historický výzkum i pokusy doložit genetickou příbuznost židů.

Zdroj: ZDE

Evropská slabošská podlézavost je ve skutečnosti moudrostí

9. 6. 2014

Spojené státy a Evropa se pomalu vzdalují. Může to být ku prospěchu obou, ale vyhlídky na nezávislejší Evropu některé ve Washingtonu znepokojují. Stěžují si, od ruského obsazení Krymu ještě hlasitěji, že Evropa odmítá převzít dostatečnou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Některé evropské země neodpovídají na zábor území způsobem, který by Spojené státy považovaly za dostatečně tvrdý nebo konfrontační, napsal Steven Kinzer pro Boston Globe.

Mírová dohoda nebo kapitulace?

9. 6. 2014 / Jan Kavan

Přiznám se, že jsem byl překvapen když jsem si v BL přečetl, že prezident Vladimír Putin uvítal Porošenkův apel na ukončení krveprolití ve východní Ukrajině. Je samozřejmé, že konec krveprolití, tedy okamžité příměří, je nutné uvítat, pokud by k němu skutečně došlo. Mám ale, bohužel, dojem, že prezident Porošenko nenabízí okamžité příměří, které by předcházelo rozhovorům o mírové dohodě a novém uspořádání Ukrajiny.

Mluvíte chomsky? "Vojenský keynesianismus" pro mateřské školky

9. 6. 2014 / Karel Dolejší

Doba pozdního kapitalismu, v níž žijeme, má velmi daleko k univerzálním učencům renesance. Existuje minimum osob doopravdy zvládajících ještě alespoň dva obory současně. Spíše je tomu tak, že špičkový intelektuál v jednom oboru dnes soustavně diletuje v ostatních, pokud se k nim veřejně vyjadřuje. Zatímco k tématům, na něž je skutečně specializován, se vyjadřuje na excelentní úrovni, v jiných ohledech je i jeho produkce nanejvýš průměrná - a pokud je nesebekritický, dokonce vysloveně podprůměrná. Česko má vlastní profesory ztrapňující se neinformovanými komentáři ohledně klimatologie, majetku Rothschildů či Transatlantické smlouvy o volném obchodu. Rozdíl mezi Noamem Chomskym a Václavem Klausem je ovšem zřetelný, protože Klaus není a nikdy nebyl špičkou v žádném oboru, a je otázka, zda byl kdy aspoň průměrný v čemkoliv jiném kromě politické manipulace. Jakmile ovšem i takový Chomsky opustí vlastní specializaci, od Klause se liší pouze ideologickým znaménkem.

Pavel Bratinka o českých disidentech v normalizaci

8. 6. 2014

Dovoluji si přispět k diskusi o výrocích Noama Chomského a Alexandra Vondry o východoevropských disidentech poukazem na rozhovor s Pavlem Bratinkou v knize "Viděno deseti" autorů Dušana Spáčila a Karla Sýse (nakl. Bondy-Polart-Futura, Praha 2009). Z 12-stranového rozhovoru s někdejším disidentem a později poslancem a ministrem ODA uvádím čtyři citáty:

K Chomského výroku je možno se postavit i kriticky

8. 6. 2014 / Jan Čulík

K Chomského výroku o tom, že útlak československých disidentů, podporovaných Západem, nebyl za komunismu tak silný jako brutální perzekuce disidentů v Jižní Americe, se lze postavit i kriticky.

Zaprvé je pravda, že Chomsky má ve Spojených státech relativně privilegované postavení a z tohoto titulu se mohl kontroverznímu výroku ze zdvořilosti vyhnout - pokud to neudělal, tak zřejmě z profylakčních důvodů. Hystericky přehnaná reakce pražských médií, velmi připomínající zuřivost Rudého práva z roku 1977 nad Chartou 77, je velmi užitečná, protože dokazuje, do jak velké míry nejsou mnozí Češi schopni vnímat pluralitní diskurs - a na to zřejmě chtěl Chomsky poukázat.

Zuřivá reakce pražských médií je ovšem komická, neboť v mezinárodním kontextu, v němž se Chomsky pohybuje a kde stamiliony lidí berou jeho názory vážně, pražská média nezmůžou nic, neboť je nikdo ani nezná. Jediné, o co se snaží, je domácí mobilizace - úporná snaha udržet ideovou kontrolu nad domácím písečkem, přesně tak, jak to dělali komunisté. Jenže to se v globalizované společnosti nemůže podařit.

Česká média v souvislosti s Chomského návštěvou v ČR zesměšnila jakéhosi Alexandra Vondru

6. 6. 2014 / Jan Čulík

"Noam Chomsky patří vedle Marxe, Shakespeara a Bible k jednomu z nejcitovanějších zdrojů v humanitních vědách. Je to jediný z těchto autorů, který je dosud naživu."

The Guardian, "Svědomí národa: Profil Noama Chomského." 21. ledna 2001. Zdroj v angličtině ZDE

"Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu."

Alexander Vondra, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, 6. června 2014 ZDE ZDE

Mimochodem, je v nejlepším případě sporné tvrdit, že Noam Chomsky chválil či obhajoval Rudé khméry a Pol Pota. V každém případě o tom proběhla ostrá kontroverze, v níž jsou obhájci i kritici Chomského navždy znesvářeni. Stejně nehorázné je jeho kritiku Izraele označovat za antisemitismus. :)

Taky máte blbou televizi? Sedmdesáté výročí vylodění nejen v Normandii ale i ve zpravodajství ČT 24

6. 6. 2014 / Oldřich Průša

Na 1800 přímých účastníků a nejvyšší představitelé evropských států a zámořských zemí účastnících se druhé světové války si 6. června 2014 na pláži Sword ve francouzské Normandii společně připomenulo jednu z nejvýznamnějších vojenských operací rozhodujících o porážce Hitlerova nacistického Německa.

I při snaze o maximální shovívavost k výkonu zpravodajské redakce ČT je málo pochopitelné, že ve "Speciálu" po počátečních rozhovorech redaktora s historiky v televizním studiu byli během většiny přímého přenosu diváci zapojeni do poněkud schizofrenního vysílání.

To, co říkal Chomsky není překvapením

6. 6. 2014

Pokud se týká přednášky pana Chomského, řekl bych, že pro ty, co se trochu zajímají o dění v oblasti jeho činnosti, nebyl obsah přednášky velkým překvapením. Korespondoval s tím, co pan Chomský publikoval. Spíše bylo příjemné vidět a slyšet tohoto pána tak říkajíc naživo. Co možná stojí za zdůraznění, je, že připomenul, že nejrůznější akce mezinárodního dění je třeba sledovat v souvislostech a detailech, které nejsou uváděny v mainstreamu, píše Peter Škoda.

Dialektická analýza ve sportovní rubrice

Radikální čtení kulturního braku, hymny mistrovství světa

6. 6. 2014

Britský deník Guardian uveřejnil ve své sportovní rubrice (!) text, který aplikuje Marcuseho, Baudrillardovy, Žižekovy a další teoretické přístupy na oficiální hymnu mistrovství světa ve fotbale. Dokážete si představit něco podobného v českých médiích? ptá se Bohumil Kartous.

Komunismus zvítězil

9. 6. 2014 / Sandra Wain

Skutečné vědce zajímá poznání podstaty a zákonitostí jevů a celého vesmíru vůbec. Vědeckým diletantům, nádeníkům vědy, odborníkům a obecnému lidu stačí pouze názvy (informace). Tyto jsou pro ně jevy, které zastupují a popisují. Tato duševní zabedněnost je ovšem účelově i naivně velmi ceněná.

Proč lidé v politice neříkají pravdu?

6. 6. 2014 / Ivo Šebestík

Velmi často se říká, že politici lžou. Kdo dojde k tomuto poznání, obvykle se od politiky znechuceně odvrátí, neboť z jakýchsi důvodů po celé dějiny přetrvává pocit, že lidé určení k vedení národa by tak nějak měli čnít vysoko nad průměrem, a to i v ohledu morálním. A lhát by se, zejména o vážných věcech, nemělo.

Jan Ruml řekl veřejně pravdu

6. 6. 2014 / Boris Cvek

Na rozdíl od exponenta Nečasovy ODS, která velmi efektivně fungovala ve prospěch jedné milenky a mnoha mafiánů, tedy na rozdíl od pana Promopra, se mezi bývalými disidenty našel někdo, kdo veřejně řekl pravdu, a to Jan Ruml. Cituji jeho slova o profesoru Chomském:

"Já ho znám jako levicového intelektuála ze Spojených států, který je proti politice Spojených států. Takže tato reakce z jeho hlediska, když uvážíme odkud pochází, asi má svoji logiku. Já bych chtěl jenom říct, že my jsme nikdy netvrdili, že jsme tady nějak zvlášť trpěli. My jsme se tím nikdy nechlubili, my jsme to prostě přijímali jako svobodné rozhodnutí a dělali jsme, co jsme považovali za správné. Nikdo neříká, že jsme tady trpěli. A chápu, že v latinskoamerických diktaturách ti lidé trpěli daleko víc než my."

Zdroj: ZDE

Obávám se, že po roce 1989 už mnoha disidentům vůbec o pravdu nešlo a naopak se stali disidenti z lidí, kteří chtěli upozorňovat třeba na zločiny privatizace nebo zločiny USA. Jan Ruml ukázal, že lze mít úctu k pravdě bez ohledu na režimy.

Noam Chomsky v českých médiích

6. 6. 2014 / Daniel Veselý

Loňská návštěva "kontroverzního" amerického režiséra Olivera Stonea v ČR pro jistý populační segment (především novináře a politiky intelektuálně izolované od zbytku české populace a světa) byla rudým hadrem na býka. Nicméně pobyt Noama Chomskyho v České republice, který je daleko víc "kontroverzní" než Stone, zejména v názorech na americkou zahraniční politiku, se na první pohled zdá, že probíhá celkem bez problémů.

Věc Chomsky a čeští vzdělanci

Kálení do vlastního hnízda

6. 6. 2014

Vážený pane Čulíku,

žijíce v zahraničí již mnoho let, Britské listy jsou jedno z velmi mála česky psaných médií, které sledují poměrně pravidelně. Mimo jiné proto, že se nevyhýbají publikaci článků a názorů, které jinde místa moc nenajdou, píše Petr Spelina.

Musím se také přiznat, že jsem do jisté míry sdílel po nějakou dobu názor některých vašich kritiků, že máte někdy tendenci "kálet do vlastního hnízda" (promiňte mně ten výraz) zejména v některých komentářích o české mentalitě a chování mnohých Čechů. Nicméně jsem během let poznal, že jsem se mýlil a že vaše kritika byla téměř vždy oprávněná.

Nynější návštěva Noama Chomskeho v Čechách doslova obnažila děsivým způsobem to, o čem v různých formách píšete již dlouho. Ukázala v plně nahotě naprostou nepřipravenost mnoha komentátorů (a co hůře, akademické obce) na fakt, že je legitimní mít jiný názor, že existují i názory, které naprosto vybočují z konformních směrů a hlavně, že i člověk jiných politických postojů je často špičkovým odborníkem.

A milión dalších ztrapňujících věcí, v první řadě pak to, že se "vzdělanostní elita" nejen neumí příliš domlouvit cizím jazykem ale, což je mnohem šílenější - není schopna ani zformulovat otázku (například úděsně ztrapňující scéna, kdy tříminutový monolog tázajícího v dosti šíleně angličtině byl vrácen zpět Chomskym ve formě otázky se sedmi slovy). Prosím přijměte tedy mou omluvu za "nevyřčenou" kritiku, a současné i výraz uznání za vaší neumdlévající snahu o osvětu a publikování "méně populárních" názorů. Petr Spelina

The Great Bear's Sons

6. 6. 2014 / Karel Dolejší

"Myths are things that never happened and yet are."
Sallust

One of the last defenders of ancient paganism, Sallust, quite accurately described the character of myth in the fourth century. Whoever believes that Prince Bajaja bravely fought a dragon does not care when this Bajaja lived and if dragons ever even existed. To them, a mythological story only represents a storage space for a personal experience, or, rather, their own kind of Procrustean bed. Experiential data are only interesting insofar as they allow the self-actualising believer a repeated reliving of the mythical experience. They themselves want to subjectively become Bajaja, a least to some extent. The data not allowing that are chucked away.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2014

4. 6. 2014

V květnu 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 33753 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v březnu 2014 částkou 3723,37 Kč. Příjem z reklamy byl v květnu 2014 celkem 20 651 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2014 263 680,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

30647