Evropská slabošská podlézavost je ve skutečnosti moudrostí

9. 6. 2014

Spojené státy a Evropa se pomalu vzdalují. Může to být ku prospěchu obou, ale vyhlídky na nezávislejší Evropu některé ve Washingtonu znepokojují. Stěžují si, od ruského obsazení Krymu ještě hlasitěji, že Evropa odmítá převzít dostatečnou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Některé evropské země neodpovídají na zábor území způsobem, který by Spojené státy považovaly za dostatečně tvrdý nebo konfrontační, napsal Steven Kinzer pro Boston Globe.

To je předběžná ukázka toho, co přijde. Krymská krize demonstruje důležitou geopolitickou pravdu, kterou by Spojené státy měly moudře uznat: Z historických a zejména geografických důvodů vidí Evropané a Američané svět velmi odlišně.

Hodně se toho napsalo o závislosti Evropy na ruské ropě a plynu, ale jejich smysl pro společenství má širší základ, než jen ekonomický. Ruské a evropské identity se vždy překrývaly.

Udržování míru v Evropě vyžaduje toleranci, dokonce i tváří v tvář flagrantním provokacím. Někdy může být trest za špatné chování víc destabilizující, než toto chování samotné.

Někteří Američané vidí neschopnost Evropy sjednotit se v protiruském odhodlání jako slabošskou podlézavost.

Spojené státy si mohou dovolit luxus tlačit druhé ke konfrontaci. Máme jen dva sousedy, Kanadu a Mexiko, a žádný není potenciálně nepřátelský. Normálně nepřizpůsobujeme naši zahraniční politiku jejich potřebám. Ve skutečnosti je sotva bereme v úvahu... Na jiných kontinentech mnoho lidí žije mnohem blíže ke svým sousedům - včetně potenciálních konkurentů a nepřátel.

To vede k jinému vnímání světa. V Evropě jsou úspěšné ty státy, které zvládly umění delikátně vyvážit konkurenční zájmy. Zkušenost je naučila usilovat o dlouhodobou bezpečnost. To vyžaduje přizpůsobení se sousedům, kde je to možné, ne urážení, konfrontaci, nebo trestání.

Američané nikdy nemuseli vyvinout tento instinkt. V příštích letech budeme dál vyvíjet tlak na evropské země, aby posilovaly armády, vrčely na své nepřátele a rýsovaly čáry v písku. Někteří Evropané budou odporovat a připomínat nám, že přežití na přelidněném kontinentě vyžaduje spolupráci. Někdy, dodají, to dokonce může znamenat přehlížení přestupků.

Zatímco paradigma studené války mizí, transatlantické bezpečnostní vztahy, které stály v jeho centru, se musejí přirozeně vyvíjet. Evropa se vrací do historie. V příštích letech budou Evropané často zjišťovat, že mají více společného navzájem mezi sebou, než se Spojenými státy.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10087

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2014