To, co říkal Chomsky není překvapením

6. 6. 2014

Pokud se týká přednášky pana Chomského, řekl bych, že pro ty, co se trochu zajímají o dění v oblasti jeho činnosti, nebyl obsah přednášky velkým překvapením. Korespondoval s tím, co pan Chomský publikoval. Spíše bylo příjemné vidět a slyšet tohoto pána tak říkajíc naživo. Co možná stojí za zdůraznění, je, že připomenul, že nejrůznější akce mezinárodního dění je třeba sledovat v souvislostech a detailech, které nejsou uváděny v mainstreamu, píše Peter Škoda.

Jako příklad bych uvedl jím zmíněnou kubánskou krizi. Ta celá akce neproběhla podle obecně prezentovaného jednoduchého schematu: zlý Nikita chtěl poslat na Kubu své rakety. Pokud se nemýlím, té akci předcházelo umístění Pershingů v Turecku. A tak je to s řadou dalších událostí. Pokud se bude týkat zmíněný širší pohled Ukrajiny, doporučil bych knížku renomovaného německého publicisty: Peter Scholl-Latour: Russland im Zangengriff, čili Rusko v kleštích. Byla publikována v roce 2007. Z knihy je vidět, že současné události na Ukrajině nebyly žádný náhlý zvrat, ale plynulým pokračováním děje, který byl dlouho před tím započat. Doporučil bych i si jmeno Scholl-Latour najít na Googlu.

Co ale postrádám v souvislosti s přednáškou pana Chomského? Jsou to politické osobnosti na místech, které mohou ovlivňovat mezinárodní politiku ve směru snížení možnosti konfrontace. V sedmdesátých letech to byli osobnosti jako Willy Brand, Egon Baar, Helmut Schmidt, kteří výraznou měrou přispívali k snížení napětí mezi bloky. Výsledkem byly třeba Helsinské dohody a dohody o omezení strategických zbraní. V současné době nevidím žádnou takovou osobnost v mezinárodní politice, která by byla schopna realizovat politiku uvolnění To mně nedává žádnou hezkou perspektivu do blízké budoucnosti.

0
Vytisknout
5395

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2014