Kolik mrtvých padne každý den u digitálního Slavkova?
Nevzdělaní a frustrovaní: Kořisti digitálního světa a největší bezpečnostní hrozba
18. 7. 2017 / Bohumil Kartous
Spousta lidí, rodičů a prarodičů, je znepokojena tím, kolik času tráví děti v digitálním prostředí a jaký dopad to na ně má. Obávají se zcela oprávněně: sami totiž nejsou schopni bránit se vlivu digitálního světa a podléhají mu, aniž by si často vůbec uvědomovali, že se tak děje. Zatímco děti jsou vesměs uzavřeny v omezeném rozhraní her, dospělí, kteří hrami okázale opovrhují, se často stávají protagonisty "role playing games" připravených v rozhraní simulujícím reálný svět, jen s poněkud pozměněnými parametry. Stejně jako děti vede nedostatek jiných podnětů, neschopnost domyslet důsledky svého jednání a frustrace k tomu uzavírat se do virtuálního světa, i dospělí si v něm vytvářejí své komfortní zóny, v nichž si připadají lépe, nebo alespoň najdou katalyzátor pro svou nespokojenost a zmatenost. Problém je, že digitální svět stále více pohlcuje realitu jako takovou. Volatilita světa je vysoká a předvídatelnost dění se nebezpečně snižuje. Poplatní chybám minulosti ale řešíme minulé války, aniž bychom si všimli, že jsme se ocitli v úplně jiné.
