Termální kamera zaznamenala neuvěřitelný rozsah požárů v Austrálii

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

"Jako obří rána, z níž teče krev do oceánu..."



Rozhovor Britských listů 254. Jedná Andrej Babiš pro ČR, nebo jen pro sebe?

3. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Co se bude dít v české politice v roce 2020? Bude se dál populistům dařit strašit voliče neexistujícími nesmysly a odvádět pozornost od skutečných problémů, které je potřeba naléhavě řešit? O tom hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. ledna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Trump se pokouší hájit své rozhodnutí bombardovat íránské historické památky

6. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump se před reportéry pokusil ospravedlnit svou výhrůžku, že pokud Írán realizuje svou odvetu za usmrcení Qasema Solemaniho, Amerika bude bombardovat 52 íránských cílů, včetně kulturních památek. Řekl reportérům: "Jim je dovoleno zabíjet naše lidi. Jim je dovoleno mučit a zohavovat naše lidi. Jim je dovoleno používat pouličních bomb a vyhazovat naše lidi do povětří. A my se nesmíme dotknout jejich kulturních památek? Tak to nefunguje."

Bombardování kulturních památek je zakázáno mezinárodní konvencí, podepsanou v Ženevě a v Haagu. V roce 2017 schválila Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rezoluci odsuzující likvidaci historických památek. Bombardování, které navrhuje Trump, by téměř jistě znamenalo usmrcení civilistů.

Marie Benešová má dobrou zprávu pro českou justici

6. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Když prezident Zeman nabízel šéfovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi pozici ústavního soudce, objevily se spekulace, že prezident chce Nejvyšší soud ovládnout svým člověkem. Jmenování šéfa Nejvyššího soudu je totiž výhradně v jeho kompetenci.

Pavel Šámal nabídku dlouho zvažoval a já osobně jsem doufal, že ji nepřijme. Pod jeho vedením se konečně Nejvyšší soud začal vyvíjet příznivým směrem a pro celou českou justici je právě tato instituce ta nejdůležitější. V rukou „Zemanova člověka“ by to mohlo dopadnout tak jako za dob soudce Pavla Kučery, kdy současná ministryně spravedlnosti Benešová, tehdy ve stínové vládě ČSSD, mluvila o tzv. „justiční mafii“.

Jak Evropa přestane být energetickým rukojmím Ruska

5. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



V důsledku ústupu světa od uhlíkové ekonomiky, způsobeného technologickým vývojem dochází k radikální změně geopolitických mocenských vztahů na zeměkouli. V důsledku rychlého technologického rozvoje  začíná být daleko levnější využívat obnovitelných energetických zdrojů než fosilních paliv. Typickou instalací budoucnosti je solární elektrárna Gemasola v Andalusii, skládající se z několika tisíců vypouklých zrcadel, které směřují sluneční energii do jediného bodu. Elektrárna má dnes schopnosti vyrobenou elektrickou energii skladovat, takže produkuje elektrický proud i v noci. V Maroku už dnes běží obdobná elektrárna, pětkrát větší. Mocenský význam budou mít v nadcházejících letech země jako Dánsko, které je naprostým hegemonem pro vyrábění elektrické energie pomocí větrníků, a Maroko, které se specializuje na solární výrobu elektrické energie.

Končí tedy hegemonie států, které mají ropné zdroje. Končí také závislost Evropy na ruské ropě a ruském zemním plynu. Ropné společnosti v Perském zálivu dnes dobře vědí, že jejich nadvláda nad světem končí. Pokud tam nedojde k rychĺé a rozumné diverzifikaci někdejších ropu těžících firem, rozloží se ekonomika arabských producentů ropy a tamější státy zkolabují.

V důsledku vzniku obnovitelné, neuhlíkové ekonomiky,  roste význam elektrické energie a elektrických sítí, stejně jako počítačových sítí řídících rozvod elektřiny. Takové počítačové sítě jsou v budoucnosti potenciálně ohrozitelné hackerskými útoky. Radikálně však klesá moc zemí produkujících ropu a rychle sílí moc zemí, schopných se rapidně přizpůsobit neuhlíkové, obnovitelné ekonomice. Dochází k rozrůzněnosti a demokratizaci energetických zdrojů.

V důsledku radikálního a prohlubujícího se poklesu ceny zdrojů solární energie je nyní elektrická energie k dispozici i v mnoha afrických usedlostech, které dosud přívod elektrické energie neměly. Děti si večer mohou psát úkoly, protože je elektrické světlo. Lidé najednou mohou poslouchat rádio, sledovat televizi, používat počítače.

V Africe nové rozšíření elektrických rozvodů z místních obnovitelných zdrojů nyní vyvolává  bouřlivý ekonomický rozkvět. V budoucnosti bude energetická moc daleko rozptýlenější než nyní. Neřešenou otázkou je, co si svět počne bez zisků, které nyní vydělávají ropné společnosti. Potíž s obnovitelnými zdroji energie totiž je, že jakmile se vyrobí přístroj na její získávání, získávání energie je pak zadarmo, nedá se na něm vydělávat. Povede to zřejmě k restrukturalizaci celé světové ekonomiky.

V neděli 5. ledna začal rozhlas BBC vysílat dvoudílný pořad o geopolitických změnách v důsledku přechodu světa od uhlíkové ekonomiky k ekonomice obnovitelných zdrojů,  s názvem The World Upside Down, Svět obrácený vzhůru nohama. Zabývá se těmito závažnými tématy.

BBC Radio 4: The World Upside Down (audio v angličtině, je nutná registrace) ZDE   

Hospodaření OSBL za prosinec 2019

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

V prosinci  2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 77 561.50 Kč, výdaje byly 91 481.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Chorvatsko zvolilo v druhém kole prezidentem levičáka Zorana Milanoviće

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Bývalý chorvatský premiér zvítězil v druhém kole prezidentských voleb v Chorvatsku nad dosavadní konzervativní prezidentkou Kolindou Grabar-Kitarovićovou

Bývalý levicový chorvatský premiér, Zoran Milanović, který přislíbil, že učiní Chorvatsko snášenlivější zemí a ohledně válečné minulosti Chorvatska obrátí list, se stane prezidentem Chorvatska poté, co v druhém kole prezidentských voleb porazil konzervativní prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovićovou.

Milanović dostal 52,7 procent hlasů a Grabar-Kitarovićová 47,3 procent hlasů.

Obscénní platy šéfů podniků v Británii

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

 

Typický šéf jednoho ze stovky nejvýznamnějších britských podniků (kótovaných na burze v žebříčku stovky nejvýznamnějších firem FTSE100) vydělal za pouhých 33 hodin více, než je typický roční plat průměrného zaměstnance. Průměrný plat typického britského šéfa je 117krát vyšší než plat zaměstnance v britském platovém mediánu. Průměrný šéf stovky nejvýznamnějších britských podniků vydělává 901.30 liber (28 000 Kč) za hodinu, neboli 3,46 milionů liber (102,8 milionů Kč) ročně.

Znamená to, že do pondělka 6.1. 2020 do 17 hodin vydělají ředitelé největších britských podniků více než je medián britského ročního platu 29 559 liber (73 158 Kč měsíčně). Britské odbory konstatovaly, že tato statistika by měla být "zdrojem celostátní hanby".

Rozdíl mezi platy ředitelů a zaměstnanců se bude v Británii v nadcházejících měsících veřejně zkoumat. Firmy, které mají více než 250 zaměstnanců, budou poprvé v historii povinovány ve svých výročních zprávách zveřejňovat poměr mezi platy nejlépe placených ředitelů a ostatními zaměstnanci.

Zdroj v angličtině ZDE 

 14712

Blízký východ v době postsulejmánské

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Přede vším ostatním se sluší napsat: Americký útok na velitele jednotek Kuds íránských Revolučních gard Kásima Sulejmáního ze čtvrtka na pátek představoval na rozdíl od vojenských akcí z konce minulého roku velikou chybu. Nálety na proíránské milice podnikající útoky proti Američanům, to ještě byla jasná a uměřená zpráva fundamentalistickému teheránskému režimu, že existují věci, které si bez trestu nemůže dovolit. Zabití ikonické figury, která pro mnohé byla symbolem režimu samotného, znamená ovšem mnohem a mnohem více. Ajatolláhové si sotva mohou politicky dovolit podobný úder spolknout.

Solejmáního spektakulární mord aneb Klasické vrtěti psem?

6. 1. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Šokující politickou popravu Kásima Solejmáního a devíti dalších lidí na dálku řízeným robotickým zabijákem lze považovat za další vysoce nezodpovědný a rizikový krok Trumpova Bílého domu, který se nikterak netají tím, že chce teheránský režim svrhnout, nehledě na možné katastrofální následky pro celý blízkovýchodní region. Írán včera odstoupil od jaderné dohody (JCPOA), což bylo ostatně dlouhodobým cílem jestřábů Trumpova kabinetu. Ti mají nyní důvod k další eskalaci konfliktu. Na první pohled se zdá, jako by Trumpův tým neměl ucelenou protiíránskou strategii a jednal zbrkle a impulzivně. Jenže Donald Trump je všemi mastmi mazaný populista umně používající všelijaké distrakce a úhybné manévry, jemuž na domácí půdě notně teče do bot. A prezidentské volby se blíží.

Erdoganova rošáda

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Českými médii včera proběhla zpráva, že Turecko přesouvá vojenské specialisty - nutno upřesnit, že zejména klíčové specialisty na protivzdušnou obranu - do Libye ZDE ZDE ZDE ZDE. Méně nebo vůbec je zatím veřejnost informována o přesunu jednotek bývalých syrských povstalců na pomoc mezinárodně uznané libyjské vládě ZDE.

Jak Johnson podlézá Trumpovi

6. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Britský premiér se vrací letecky z dovolené na karibském ostrově, kde se opaloval, díky svým milionářským přátelům, na jachtách, zatímco je Blízký východ v plamenech a Británie uprostřed bezpečnostní krize. Klíčový spojenec Velké Británie je obviněn z válečných zločinů na cizím území spáchaných v konfliktu s Íránem a jeho regionálními pomahači. Evropské názory se rychle upevnily kolem postoje, že obě strany by měly jednat uměřeně. Britskou reakcí je tento postoj odmítnout a podpořit válkychtivý přístup americké vlády. Deja vu? Zní to v každém případě jako něco, co už jsme zažili, píše redakční komentář deníku Guardian.

Byl rok 2006 a britským premiérem byl Tony Blair. Jeho tvrdošíjné odmítání požadovat příměří mezi Hezbollah a Izraelem v Libanonu uštědřilo, podle jeho vlastního svědectví, "fatální ránu" jeho premiérskému úřadu.

Tříkrálová výzva: tři organizace zastupující města a obce vyzývají ministryni Dostálovou ke stažení stavebního zákona

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva


Praha 6. ledna 2019: Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) dnes ve společném dopise vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby stáhla kontroverzní návrh nového stavebního zákona.

Stávající návrh stavebního zákona považují zástupci samospráv za natolik špatný, že je podle nich potřeba ho stáhnout a předložit návrh zcela nový.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

"Íránské raketové jednotky v nejvyšší pohotovosti"

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


Americký představitel sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že "týmy íránských raketových jednotek po celé zemi jsou v nejvyšší pohotovosti".

"Není jasné, zda pohotovost je [vyhlášena] z obranných důvodů, nebo aby byl Teherán připraven k útoku," dodal.

Zdroj v angličtině: ZDE

Krize v Íránu vrazí klín mezi Evropu a Washington

6. 1. 2020

čas čtení 5 minut

Zabití íránského generála Kásima Sulejmáního představuje bod obratu ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem. Posouvá také americké spojence v Evropě hlouběji do neklidných vod a hrozí, že se evropské síly v regionu ocitnou v křížové palbě mezi Teheránem a Washingtonem, varuje Ellie Geranmayehová.

USA přesunují na Blízký východ 4 000 vojáků

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


USA začaly přesunovat do Kuvajtu více než 4 000 vojáků ze sestavy 82. výsadkové divize se základnou ve Fort Bragg (ve státě Severní Karolína). Agentura AP v sobotu informovala, že jde o posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě ve světle růstu napětí po zabití íránského generálmajora Kásima Sulejmáního v Iráku.

AP s odvoláním na oficiálního představitele 82. výsadkové divize podplukovníka Mika Burnse uvádí, že kolem 700 vojáků již tento týden odjelo do Kuvajtu. Následovat je má dalších 3 500 výsadkářů. Dokončení přesunu je očekáváno v několika dnech.

Navyšování vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě odráží obavy Washingtonu ohledně pravděpodobné odvetné akce Íránu za smrt Sulejmáního.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Observer o snahách firmy Home Credit šířit v ČR čínskou propagandu

5. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

 

V dnešním vydání týdeníku Observer shrnuje Robert Tait celou známou ságu o tom, jak se Kellnerova firma Home Credit jala financovat pročínskou propagandu prostřednictvím PR firmy C&B Reputation Management a svého propagandistického seskupeni Sinoskop, které má čelit čínským odborníkům ze skupiny Sinopsis na Karlově univerzitě. Tait se zmiňuje i o tom, že pražský primátor Zdeněk Hřib odmítl při "družbě" s Pekingem respektovat čínskou politiku "jediné země" a rozvázat styky s Tchajwanem. Byl potrestán tím, že Čína zrušila turné České filharmonie, jak o tom nedávno Hřib varovně psal v týdeníku Washington Post.  

Tait také poukazuje na to, že skutečnost, že Kellnerova firma PPF převzala Central European Media Enterprises, firmu, která vlastní televizi Nova a další středo a východoevropské komerční televizní stanice, je potenciální hrozbou, že tyto televize začnou zasahovat do politiky středoevropských zemí, ve prospěch Číny. PPF toto obvinění odmítá.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Klimatické oscilace "byly iluzí"

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Podle nové studie nemá cenu používat heslo "počasí není klima". Mezinárodní tým vědců identifikoval dlouhodobé oteplování v údajích o každodenním počasí, informuje Brooks Hays.

Íránská armáda: USA chybí "odvaha" ke konfliktu

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Donald Trump varoval Írán, že bude "velmi tvrdě" zasažen, pokud Teherán provede odvetu za zabití generála Sulejmáního. Dodal, že cílem by se stalo 52 lokalit na íránském území. Avšak šéf íránské armády prohlásil, že USA chybí "odvaha" k zahájení konfliktu.

Moskva "již zahájila hybridní válku proti Bělorusku"

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Moskva si nemůže dovolit důsledky přímé vojenské invaze do Běloruska a také nemá dost zdrojů na to, aby si Minsk dokázala koupit, píše Aleksandr Vlancevič. Proto již začala proti Bělorusku hybridní válku, v níž se zemi snaží destabilizovat a odstranit prezidenta Lukašenka.

Dokumentace ohledně firmy Cambridge Analytica: Globální manipulace voličů se vymkla jakékoliv kontrole

5. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Brittany Kaiser

Brittany Kaiser, whistleblowerka, která pracovala pro firmu Cambridge Analytica, zpřístupnila desetitisíce dokumentů této nyní zrušené firmy, které dokazují, jak efektivními způsoby Cambridge Analytica ovlivňovala volby a politické mínění v 68 zemích světa. Firma Cambridge Analytica zkolabovala, poté, co britský týdeník Observer odhalil, že ukradla 87 milionů facebookových profilů.

Dokumenty začaly být zveřejňovány na Nový rok na anonymním twitterovém účtu @HindsightFiles, dosud byl zveřejněn materiál týkající se voleb v Malajsku, v Keni a v Brazílii.

Trump vyhrožuje, že "zaútočí velmi tvrdě na 52 cílů v Íránu"

5. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump se vyjádřil na Twitteru, že pokud se Írán pokusí o odvetu za usmrcení Qasema Suleimaniho, Spojené státy "velmi tvrdě zaútočí" na 52 cílů v Íránu, odvetou za zadržení 52 uprchlíků v Teheránu novým islamistickým režimem v roce 1979. Mnohé tyto cíle mají pro Írán velký kulturní význam, dodal Trump. Mnozí poukazují, včetně bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, že útoky na kulturní artefakty jsou válečným zločinem.

Překvapivá smrt íránského generála v Iráku není závěrečnou „tečkou za tím, čím se stala pro USA vytčeným (a dosaženým) cílem“

5. 1. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 5 minut

 


I když je čas zřejmě nevratný, ne že by se historické události odvíjely v obecně shodných hodnotících celkových závěrech. Aby nebylo proč se k nim vracet. Takže co je pro jednu stranu diskutovaného sporu jakousi momentální „tečkou“ za jeho stávajícím průběhem, pro druhou stranu jde zřejmě o závažnou provokaci, která si žádá svrchovaně ráznou (a taky zničující) odpověď. Zvláště když navíc přitom tekla krev. A když usmrcení gen. Kásema Solejmáního americkou raketou lze považovat za možnou eskalaci napětí na Blízkém východě.

Američtí evangelikálové se v pátek modlili k Trumpovi

5. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Asi 7000 evangelikálů naplnilo v pátek megakostel "Krále Ježíše" v Miami, vyslechli tam 75 minutový, nesouvislý Trumpův projev, v němž hájil boj proti potratům a útočil na americké Demokraty, že se snaží "blokovat" náboženskou svobodu. "Obnovíme náboženskou víru jako skutečný základ amerického života," řekl v závěru Trump.

Evangelikálové ho milovali a modlili se k němu! Nevadí jim, že byl Trump třikrát ženatý, že je notoricky nevěrný a že měl sexuální aféry s pornohvězdami. "Možná je trochu hrubší na okrajích pro některé lidi, ale říká pravdu a jestliže něco, co říká, některým lidem vadí, to neznamená že to není člověk Boha." "Je to vysoce morální charakter a je to člověk Boha."  ZDE

Má-li Trump zvítězit v roce 2020, musí si udržet podporu těchto evangelikálů.




 

Rusko oznámilo plán na "využívání výhod globálního oteplování"

5. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Kreml uznává, že globální oteplování je problém, avšak zdůrazňuje jeho "pozitivní" dopady. Putin popírá, že by bylo způsobeno činností člověka


Rusko zveřejnilo plán. v jehož rámci chce přizpůsobity svou ekonomiku a své obyvatelstvo globálnímu oteplování. Cílem je neutralizovat škody, ale také "využít výhod" vyšších teplot.

Dokument, zveřejněný na internetových stránkách ruské vlády v sobotu, formuluje akční plán a přiznává, že globální oteplování má  "výrazný a sílící dopad" na socioekonomický vývoj, na život lidí, na zdraví a na průmysl.

France 24: Mešita v ČR byla zvandalizována výhrůžkami smrtí muslimům

5. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

France 24 informuje o zvandalizování mešity v Brně nápisem vyhrožujícím muslimům smrtí. Upozorňuje, že případ začala vyšetřovat Policie ČR a že pachatel může být odsouzen až na rok do vězení.

"Bereme to vážně jako přímou hrozbu, není to anonymní výrok na internetu," řekl Muneeb Hassan Alrawi, šéf Střediska českých muslimských komunit. "Musíme to také vidět ve světle útoků na mešity po celém světě a v kontextu utlačitelské nálady a atmosféry v České republice," dodal.

Uprchlická vlna, která vyvrcholila v roce 2015, vyvolala v České republice protimuslimské nálady, i když je domovem jen pro velmi malý počet uprchlíků. Oficiální počet muslimů žijících v ČR je 3358, připomíná France 24.

Australská vedra: Teplota v Sydney dosáhla 48,9 stupňů Celsia

4. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Záběry 60 kilometrů dlouhé stěny požáru ve Victorii ve východním Gippslandu (viz fotografie výše) ZDE 

Australská města Canberra a předměstí města Sydney Penrith překročily teplotní rekordy, které platily 80 let. V Penrithu stoupla v sobotu odpoledne teplota na 48.9 stupňů Celsia a v Canbeře na 43.6 stupňů Celsia, později překročila 44 stupňů Celsia.  ZDE

Penrith byl dnes nejteplejším místem na této planetě:


 
Jeden vyčerpaný hasič-dobrovolník zavolal projíždějící televizní kameru a vyjádřil se: "Řekněte panu premiérovi, ať jde do prdele." Posléze zkolaboval.


Další informace o australské katastrofě způsobené globálním oteplováním ZDE  

Australské poučení pro Andreje Babiše: Realita tě dostihne, bez ohledu na to, jak intenzivně lžeš

5. 1. 2020

čas čtení 6 minut

Schůzku s realitou nemůžeme odkládat donekonečna. Ať pravice šíří jakékoliv útěšné, lživé memy, ať používá jakoukoliv strategii na sociálních sítích, jak šíří hlasitě jakoukoliv propagandu, poučení, jehož se dostává uprchlíkům před gigantickými divokými požáry na australských plážích, je, že ty požáry - navzdory té propagandě - pořád hoří.


Zoufale neschopný australský premiér je dobrým příkladem toho, jak se dnešní populisté snaží popírat skutečnost

Od australského premiéra Scotta Morrisona až po britské brexitéry, dnešní populistická pravice manipuluje voliče úsilím popírat fakta

Na světě jsou jistě horší političtí předáci než australský premiér Scott Morrison, píše Nick Cohen. Tzv. "mezinárodní společenství" se skládá z mučitelů, masových vrahů, etnických očišťovatelů a kleptomaniaků. Vedle nich vypadá Scott Morrisson skoro neškodně. Avšak žádný dnešní světový politik není tak zavrženíhodný jako australský ministerský předseda.

Proč tolik lidí podporuje Babiše?

3. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Po celém světě se stávají voliči obětí politiků, kteří oslovují jejich nejhorší instinkty. Proč je tomu tak?

Uvědomuji si nyní, že demokracie je cennou výjimkou z pravidla: je to zřízení, které je nesmírně křehké, a to z jednoduchého důvodu: v důsledku lidské touhy po pořádku a bezpečnosti, když hrozí chaos.

Filosof a psycholog Erich Fromm poprvé identifikoval tento postoj ve své knize z roku 1941 Útěk od svobody. Píše tam: Když lidé začnou vnímat nárůst nepořádku, začnou pociťovat obrovskou úzkost. Tato úzkost nutně vede po touze po bezpečnosti. Ve snaze vrátit do svého života pocit bezpečí začnou lidé podporovat autoritářství a konformnost. Jak Fromm zaznamenal, to často vede k ochotě "přijmout jakoukoliv ideologii a jakéhokoliv předáka, pokud nabízí politickou strukturu a symboly, které údajně poskytují smysl a pořádek životu jednotlivce." Pozoroval to v Německu, z něhož v roce 1933 uprchl: "Moderní člověk je stále ještě úzkostlivý a je ochoten vzdát se své svobody diktátorům nejrůznějšího druhu," napsala Michele Gelfandová.

Uprchlice z Bosny se stává novou rakouskou ministryní spravedlnosti

4. 1. 2020

čas čtení 2 minuty



Bosňanka, která přišla do Rakouska jako dětská uprchlice, se stává novou rakouskou ministryní spravedlnosti.

Pětatřicetiletá Alma Zadić, právnička a členka Strany zelených, bude také nejmladší ministryní spravedlnosti v historii Rakouska a první ministryní spravedlnosti z uprchlického prostředí.

Ve středu se dohodli předáci středopravicové Lidové strany Rakouska, OVP, a Strany zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, že utvoří novou koaliční vládu. Kurz se znovu stane kancléřem a Kogler vicekancléřem.

Donald Trump nechal usmrtit vlivného íránského generála

3. 1. 2020

čas čtení 8 minut

Smrt Qasema Suleimaniho podle íránské umělkyně Many Navestani: Qasem Suleimani zbrutalizoval Blízký východ. Krveprolévání však zdaleka nekončí:




Lyad el-Baghdadi, islámský bojovník za lidská práva:

Suleimani byl válečný zločinec a nikdo v komunitách, které byly podřízeny jeho brutalitě, ho nebude oplakávat. Ale my také víme, že Trump nemá žádné jiné plány než se vytahovat, že je nejmocnější. Zaplatí za to Iráčané a Íránci.

Tento masakr porušuje mezinárodní normy a je pravděpodobně protizákonný, ale uveďme to do kontextu. Ten člověk byl válečný zločinec, který porušoval mezinárodní normy po desítky let. Což sice jeho zavraždění nečiní legálním, ale je nutno to říci.

Poukažme také na do očí bijící rozpor, že Spojené státy vraždí některé děsivé válečné zločince na Blízkém východě, zatímco se s jinými děsivými válečnými zločinci na Blízkém východě spojují. Je sice pravda, že zavraždily děsivou lidskou bytost, ale nemají morální ospravedlnění.

Jinými slovy, USA jednají stejně jak jednaly v roce 2003 - jako hegemon, který nepociťuje  nutnost dodržovat mezinárodní normy anebo se starat o životy místních lidí, když vyvolává riskantní konflikty se strašlivými bytostmi. Tehdy to byl Saddám, teď je to Sulemaini.

Aktualizace:

- Trump: Suleimani byl v Íránu nenáviděnou figurou a měl být zavražděn už dávno.
- Mike Pompeo: Letecký úder proti Suleimanimu "zachránil americké životy".
- Evropští diplomaté se obávají, že tohle je konec nejaderné dohody s Íránem.
- John Bolton doufá, že zavraždění Suleimaniho "je prvním krokem k změně režimu v Íránu".
- Mimořádná reportérka OSN pro mimosoudní zabíjení konstatovala, že cílené usmrcení Qassema Suleimaniho a Abu Mahdiho al-Muhandise porušuje mezinárodní právo.
- Americké velvyslanectví v Bagdádu apelovalo na všechny své občany, aby okamžitě opustili Irák.
- Bývalý britský ministr pro Blízký východ Alistair Burt charakterizoval americké zavraždění Suleimaniho jako "nesmírně vážné" a varoval, že by to mohlo vyvolat obrovskou eskalaci. "Neexistuje žádná dohoda ohledně konfrontací v regionu. Íránci šíří naprosto opačný narativ o Blízkém východě než Spojené státy." Mohlo by dojít k neplánovaným chybám.
- Britský odborník na Blízký východ Julian Borger napsal, že usmrcení Suleimaniho je "bodnutí dýkou přímo do srdce moci Íránu".
- Tom Fletcher, bývalý britský velvyslanec v Libanonu, upozornil, že Qassem Suleimani byl daleko vlivnější osobností než Usáma bin Ladin či Bagdádi. Jejich vliv v okamžiku jejich smrti klesal, kdežto Suleimaniho vliv rostl. Varovné je, že zbrklí předáci jsou u moci jak v Íránu, tak v USA.
- V Iráku se v sobotu bude konat mimořádné zasedání parlamentu. Náměstek předsedy iráckého parlamentu Hassan al-Kaabi se vyjádřil, že je nutno skoncovat s americkou nezodpovědností a arogancí. Je nutno "podniknout rozhodné akce k ukončení americké přítomnosti v Iráku". Odcházející irácký premiér Adel Abdul-Mahdi požadoval toto mimořádné zasedání, s tím, že americká přítomnost v Iráku měla být omezena na boj proti terorismu. Usmrcení Qassema Soleimaniho a iráckých činitelů je "porušením" podmínek pro přítomnost amerických vojáků v Iráku.
- Čína apelovala na všechny strany, aby se chovaly uměřeně a respektovaly nezávislost a územní celistvost Iráku.
- Po usmrcení Qassema Soleimaniho stouply ceny ropy nad 2 dolary za barel. ZDE 

* * *

Bílý dům oznámil, že Donald Trump nařídil letecký úder, který usmrtil v Bagdádu v časných ranních hodinách v pátek mocného íránského generála Qassem Suleimaniho. Je to dramatická eskalace už tak krvavého konfliktu mezi Washingtonem a Teheránem o vliv na Blízkém východě.

Sulejmani, který řídil íránské vojenské operace v Iráku a v Sýrii, byl usmrcen cestou z bagdádského letiště, odkud ho vezli místní spojenci z Lidových mobilizačních jednotek (PMU). Při útoku byl také usmrcen zástupce šéfa PMU, Abu Mahdi al-Muhandis, blízký Suleimanův spolupracovní.

Vysoce postavený Iráčan kolaborující s Íránem byl usmrcen nedaleko bagdádského letiště

3. 1. 2020

čas čtení 2 minuty



Útok raketami nebo bezpilotním zařízením na kolonu automobilů usmrtil vysokéhoiráckého činitele, spojeného s obléháním amerického velvyslanectví v Bagdádu. Zemřeli i další členové kolony, tzv. "hosté" z Íránu


Vysoký činitel irácké šiitské polovojenské organizace byl usmrcen v automobilové koloně nedaleko bagdádského letiště. Tím se výrazně zvýšilo napětí mezi Spojenými státy a proíránskými silami v iráckém hlavním městě.

27760

O výmluvné asymetrii

3. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

V roce 2019 došlo v Iráku k nejméně 19 útokům na americké cíle s účastí místních íránských poskoků (proxies) ZDE. Žádný však nevyvolal nějakou zásadní reakci iráckých úřadů. - Když v samém závěru roku Američané provedli jediný odvetný útok na proíránské cíle, irácká vláda okamžitě podala oficiální protest ZDE.

Vždycky nějak bylo (a bude), klimatu neubude!

3. 1. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 8 minut


Ten „pytel zvěstí“, co „jaksi“ někdy i pohromu věstí, trochu se přece jen v tyto dny natrhl. I když jenom nejednou jen na nezávazný řečnicko-státnický kukuč. Přece vždycky nějak bylo (a bude!). Že ne? Klimatu neubude! Jako kdybychom třeba neměli za sebou poslední dobu ledovou. (Zhruba trvala 70 tisíc let, tehdy se dvěma extrémními vrcholy těch mrazů; a skončila před 12 000 lety. Aby bezděčně nastolila pro naše lidské předky nové a dříve nemyslitelné podmínky k dalšímu životu. Byl tu najednou nástup zemědělství. Takže zcela nový cyklus závislosti na životním prostředí. Spolu se setbou a časem sklizní. Potom doprovodně taky s trvalým usazením lidí u těch polí. Taky s rizikem, že se nutně neurodí. Když předtím byly celé stovky generací zvyklé třeba i pod sněhem si pravidelně něco vyhrabat. Jakmile tu bylo pole, již se takto nevyhrabávalo. Zato tu byla najednou stálá adresa. Trvalejší střecha nad hlavou. Taky jednou do roka menší „spižírna“. Tu ale bylo nutné střežit. Bližší či vzdálenější soused se jinak mohl na ní přiživit. A to jsme jenom nějakých 12 000 let v čase zpět. Možná že zrovna někde v Mezopotámii.)

V reakci na klimatickou krizi snižuje Německo cenu jízdného na železničních dálkových tratích

3. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Ceny železničních jízdenek na vzdálenosti větší než 50 km ve vysokorychlostních vlacích v Německu nyní poprvé po 17 letech klesly. Je to v důsledku rozhodnutí kvůli klimatické krizi učinit cestování železnicí atraktivnější než ježdění automobily. Ceny železničních jízdenek se sníží o 10 procent, v důsledku toho, že německá železniční společnost Deutsche Bahn předává cestujícím většinu zlevnění v důsledku vládního snížení DPH uvalené na železniční jízdenky z 19 na 7 procent. Státem většinově vlastněná společnost Deutsche Bahn uvedla, že očekává, že to na železnici přivede dalších 5 milionů cestujících ročně.

V ČR snížila vláda DPH z jízdného ve vlacích, v autobusích a v lanovkách v únoru 2019 z 15 na 10 procent, avšak dopravci ceny jízdenek pro cestující nesnížili.   


Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Konec iluzí o měkké moci

3. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Po dekádách, kdy přání bývalo otcem myšlenky, se konečně vyjasňuje, že kulturní vliv v zahraniční politice nepředstavuje náhradu ekonomické a vojenské síly, napsal Taylor Dinerman.

Obama a Bush Suleimaniho nezavraždili, obávali se důsledků. Trump takový filtr nemá

3. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Dlouhodobou konvencí bylo dosud neusilovat o zavraždění šéfa soupeřící výzvědné služby. Sulemaini byl známý a vysoký íránský velitel - stejného ranku jako šéf CIA:

Dnes probíhá po celém Íránu truchlení, protože Qassem Suleimani byl velmi populární osobností.

Byl to svého druhu íránský James Bond. Až na to, že byl reálný, ne fikční. Ale možná byl víc jako Karla, postava ze thrillerů Johna Le Carrého, protože byl velmi tichý, někdo ho charakterizoval jako "teatrálně skromného", neobyčejně mocného, ale zároveň jako někoho, kdo, když přišel do místnosti, nic moc neříkal, ale vy jste věděli, že je to ten člověk, kdo má charisma, kdo všechno řídí. Byl šéfem jednotek al Quads a jako takový řídil íránskou strategii vraždění a bezpečnosti v zahraničí, mimo území Íránu. Právě on řídil Hezbollah v Libanonu, polovojenské jednotky v Iráku, vzbouřence Houthi v Jemenu, a jeho smrtelnými nepřáteli byli Američané a Izraelci. 

Proč ho Američané usmrtili teď? Mohli ho zabít mnohokrát už dříve, protože americké a izraelské výzvědné služby ho sledovaly vždycky. Ale neusmrtily ho: Obama a Bush se obávali, jaké budou následky. Zdá se, ale, že Trump nemá žádná omezení. Nezkoumá, jaké budou následky. Nehraje podle pravidel. A pravidla jsou, že jestliže zavraždíte vedoucího činitele nějaké země, je možné, že odvetou bude útok na vaše vysoké činitele. 

Takže co se pravděpodobně stane teď? 

Íránci mají historii zaměřování se na měkké cíle. Takže židovské cíle, židovská kulturní střediska, ta budou nucena zvýšit svou bezpečnost.  Protože byla terčem útoků už v minulosti. A ony zástupné jednotky v Libanonu, v Jemenu, jinde, ty zřejmě nyní také budou připravovány na útok proti především americkým cílům.

Avšak první věc, která se pravděpodobně stane, bude v Iráku, protože Američané tam stále ještě mají 5000 vojáků. Prováděli výcvik irácké armády a také bojovali proti Islámskému státu. Myslím, že irácká vláda, která je silně pod vlivem Íránu, a která také přišla o dva své vrcholné velitele, bude požadovat, aby americká armáda nyní z Iráku odešla. Víte, ironické je, že jak Íránci, tak Američané spolupracovali s Iráčany na likvidaci Islámského státu. V tom smyslu byli na téže straně. Ovšem Írán je dlouhodobým nepřítelem Ameriky.  A prezident Trump dal jasně najevo, že se chce zaměřit proti islamistickému režimu v Íránu. Považuje nejvyššího vůdce Chameneího za svého největšího nepřítele. A Qaseema Suleimaniho považoval také za významného nepřítele. Dokonce se společně pohádali na Twitteru. 

Ale víte, co napsal Suleimani v jednom ze svých posledních tweetů? Napsal: "Američané s tímhle možná začnou, ale my budeme těmi, kdo to ukončí." 


 

Co jde jinde, nejde v ČR: Sputnik byl vyhoštěn z Estonska

3. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Ruská tisková agentura Sputnik oficiálně oznámila, že pozastavila svou činnost v Estonsku. Předtím přiměly úřady v Tallinnu všechny novináře, kteří  byli ve Sputniku zaměstnáni, aby odešli.

"Estonská policie a pohraniční služba stanovila pro všechny z nás ultimátum: buď ukončíme pracovní smlouvy a nebudeme pro Sputnik v Estonsku pracovat, nebo bude proti nám zahájeno trestní řízení," konstatovala Jelena Czernyszowa, vedoucí stálého zastoupení ruské mediální společnosti Rossija Segodňa v Estonsku.

Bělorusko vede s NATO jednání o společném cvičení

3. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


Bělorusko se účastní jednání s NATO o otázce konání společného cvičení zaměřené na akce mírových jednotek. Informovaly o tom agentura TASS a běloruské ministerstvo obrany.

"Co se týče provedení společného cvičení s NATO, jde nikoliv o přípravu, ale o proces jednání," odpovědělo běloruské ministerstvo.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Austrálie kvůli požárům zahájí nucené evakuace

3. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Tisícům turistů úřady nařídily, aby opustili zóny požárů v oblasti východního pobřeží Austrálie, zatímco záchranáři se chystají na novou vlnu veder. Stát Nový Jižní Wales vyhlásil mimořádný stav, který úřadům umožní nucené evakuace.

Britská obchodní komora: Ekonomika začíná rok 2020 "stagnací" a nejistotou

3. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Británie vstoupila do roku 2020 s ekonomikou, která čelí "stagnaci" na pozadí dlouhodobé nejistoty a rostoucích obchodních nákladů, všímá si Andrew Woodcock.

Michael Russell: Poplach ohledně stagnace britské ekonomiky už zní dlouho. Jsou to však noviny jako Telegraph, které se snaží ho umlčet falešným optimismem, který šíří jeden z jeho komentátorů - Boris Johnson...


Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
23220