Stačí nám web? Anebo známkovací slova? (Bez nositelů odpovědnosti za jejich poselství)?

9. 9. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 7 minut

  


(Copak už vůbec nepostrádáme závažnou sugesci prezentující v řečově působivém „zvěstovateli“ údiv nad světem?)

((Ilustrace jedním příběhem toho, že vypravěč by mnou zvolené téma mnohem působivěji zvládl než autor tímto textem.))

Začněme nevinně. Copak je třeba „Sahul“? (A nepleťme to – pokud vůbec – se „Sahelem“! [Což je potom podsaharská oblast Afriky.])

 

Ne že musíme všichni vědět všechno, jak se to někdy říká (aniž se s tím nutně něco musí významově spojovat, či „kotvit“). Cituje-li se tedy „Sahul“, má mluvčí na mysli oblast Austrálie, zpravidla též se svým bezprostředním okolím, a potom rovněž s Novou Guineou a Tasmanií, ne-li navíc s nyní mořským podložím právě uvedených míst, a potom zřejmě z časů třeba poslední doby ledové. Tehdy mohla být některá tamní – a snad dnes potenciálně závažná – místa minimálně 80 a možná i 140 metrů pod úrovní dnešní mořské hladiny.

My zároveň nejednou do těch různých zrovna zmíněných míst zdůvodněně dokomponováváme jejich možného lidského obyvatele (či „nájemníka“; byť zatím v dřívějších časech zanechávajícího po sobě jen málo stop). Docela již dlouhou dobu se vzájemně ujišťujeme o tom, že Homo sapiens začal hodně dávno svou pouť po světě tak, že měl svou kolébku v subsaharské Africe (tehdy hominoid v dnešní Keni či Ugandě); až posléze začala jeho hned nečekaná cesta nejdřív směrem na sever, a následně taky mj. potom směrem na východ… a pak dále na východ nynějším asijským kontinentem, až kam to ještě šlo… a ač tu potom bylo jako překážka mořské pobřeží, přesto realita nám doložila, že se těm dávným předkům svérázné „turistiky“ podařilo dostat jak na ty někdy dost vzdálené východoasijské ostrovy současného Tichého oceánu, tak přímo do nynější Austrálie. (A to máme potom v naší současnosti vzdušnou čarou od poslední pevninské asijské výspy do té Austrálie nemalých 463 kilometrů, je-li to zodpovědně přeměřeno a spolehlivě otištěno!)

Ovšem, doba toho dávného výchozího putování může spadat do nějakých až 70 000 let před dneškem (i když třeba o 5 000 let to mohlo být „později“; a pak blíže k dnešku). Dnes na tom Dálném Východě archeologicky registrujeme již potomky tvora s názvem Homo erectus (kteří však zrovna naznačené cestování pro sebe – s tím dalším možným vyústěním – vykázáno nemají!). Nedávno se rozšířila rodina našich pokrevných příbuzných odtamtud třeba o Homo luzonensis, Homo floresiensis a Homo denisoviensis. Má se za to, že k případnému splnění té výzvy vydat se na moře a dále na východ se posléze odhodlal právě Homo sapiens. Kdo opravdu byl tím hned nečekaným odvážlivcem, to se dovíme, až bude možné odebrat spolehlivě analyzovatelné vzorky DNA.

Mohla by tu být výchozí otázka: Co toho „našeho předka“ táhlo či provokovalo k dalšímu a nesmírně riskantnímu putování? Navíc, když by to nešlo bez vhodných plavidel? Bez přijatelného materiálu k jejich konstrukci? A navíc a především bez potřebného technického fortele a nástrojů ke stavbě takového snad voru?

Dejme tomu, že my dnes budeme zvažovat, že se třeba před 60 000 lety mohl těm odvážlivcům hodit jako materiál pro vor třeba bambus. Jenže jak potom spolehlivě propojit jednotlivé kmeny, aby odolaly vlnobití? Čím jednotlivé díly spolehlivě svázat? Jak nakonec přijatelně regulovat žádoucí směr plavby?

A ovšem: I kdyby předběžně byly nějaké končiny příslibně na dohled (třeba pro začátek pouze na nějakých 50 km), kde je dáno, že by se k takovému vyhlédnutému cíli posádka dostala za jediný den, když v té dáli nemohla být předem zajištěna záruka dostatečného jídla a pití? Navíc: jak s sebou spolehlivě dopravovat vodu? A má-li stávající „tlupa“ třeba kolem 150 příslušníků, muselo by být k cestě pro všechny zajištěno těch vorů nejméně deset, aniž je předem záruka, že všem plavidlům se podaří přistát v únosném čase na vhodných místech té vábící další pevniny. Jistě by bylo až příliš riskantní pro všechny někam se pouštět, když by se předem nedalo přijatelně tušit, co lze od takové cesty očekávat. (Nelze ani vyloučit nutnost návratu, aniž by plavidla musela zpáteční cestu vydržet!) Zřejmě v takových situacích asi předcházely nějaké výchozí pokusy individuálních malých skupin, a opakovaně vždy jen třeba tří čtyř odvážlivců, kteří předem otestovávali možnou cestu k jednou vytčenému cíli a její vyhlídky. (Samozřejmě tu mohla taky zrovna navíc být situace nabízející zaledněním snadnější dostupnost těch dalších možných met východním směrem, než se to zde zrovna hned předpokládalo; ač možná mělo. Aniž jsme snad doprovodně zapomněli, že hladina světových moří byla – jak bylo již úvodem zmíněno – mnohem níž vůči pevninám, než je tomu dnes.)

Že by ti rozmanití naši dost dávní předkové putovali třeba stále dál na východ? Aniž by se vraceli na předchozí nějak již prověřená – byť dočasně „opotřebovaná“ – místa? Že by se bývali mínili dostat třeba takto také možná blíže ke slunci, když vycházelo na východě? Už třeba proto, že zrovna žili v „ledové době“ (a díky slunečním paprskům v některých opakujících se obdobích led i sníh aspoň trochu tály, či místy zcela roztály)? (Před 20 000 lety byla podle jednoho amerického zdroje průměrná roční teplota 7,7° C; aspoň takto to uvedl podle dalších zdrojů Daily Mail z 26. srpna 2020. Takže i čtvrtá doba ledová se nějak dala, byť s nemalými obtížemi, přežít. V současnosti je takový teplotní průměr zatím o 6° C výš [skoro 14° C]!)

((Teď tu nebudeme rozvádět, že při tom putování dál a dál na východ nakonec došlo „suchou nohou“ na severovýchodním konci Asie k přechodu dalších našich předků do nynější Severní Ameriky. Ta se potom na začátku našeho „novověku“ ovšem stala pro Evropany světadílem „na západě“! Což by ale již byl jiný příběh.))

((Web řadí za sebou do rozmanitých cyklů fakta; potenciálně stále častěji taky spolu s doprovodnými pseudofakty. Nenarazíme-li taky na projev šitý jehlou zrovna žhavenou – či „zateplenou“ – atmosférou stávající vytrubované nálady. Teď rovněž automaticky stále víc s různými vnucovanými reklamami, údajně podle našeho gusta a potřeby. Ne že by svému uživateli ten web kladl nějaké věcně „dokreslující“ otázky. Aby kromě „vyzobávání“ nějakých dat uživatel navíc rovněž motivačně přemýšlel.))

0
Vytisknout
5271

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2020