Boris Johnson: EU s námi vyjednává s revolverem na stole!

15. 9. 2020

čas čtení 7 minut


Kontroverzní plán porušit už uzavřenou a ratifikovanou mezinárodní dohodu Velké Británie s EU o brexitu a nahradit její klíčová ustanovení opačnými ustanoveními domácího britského zákona překonal hlasováním první svou překážku, navzdory hlubokým pochybnostem některých vysokých britských konzervativců.

Při druhém čtení tohoto kontroverzního domácího britského zákona byl zákon schválen většinou 77 hlasů, 340 proti 263.

Johnson tvrdil, že nový domácí zákon je nutný, aby zabránil Evropské unii "přijmout extremní a nepřijatelnou" interpretaci ustanovení v dohodě o brexitu ohledně Severního Irska. Tvrdil, že Brusel nyní hrozí, že vytvoří "blokádu" pro vývoz britských zemědělských produků do EU a bude trvat na vybírání cel pro všechno zboží dopravované do Severního Irska z hlavního britského ostrova.  Podobně jako Donald Trump, Johnson používá k prosazení svých pochybných cílů ultranacionalistické rétoriky.

 
Avšak někteří vysocí konzervativci varovali, že nemohou podpořit nový zákon v jeho nynější formě poté, co ministři přiznali, že je porušením mezinárodního práva.

Poslanci Dolní sněmovny začnou návrh zákona podrobně, větu po větě, zkoumat od úterka. Budou příští týden hlasovat o dodatcích k tomuto zákonu, které se budou pokoušet ten zákon zneutralizovat,  a očekává se, že je někteří konzervativní poslanci schválí.

Už před začátkem debaty vyjádřilo pochybnosti či kritiku vůči Johnsonově plánu tímto zákonem porušit mezinárodní právo všech pět dosud žijících britských premiérů, bývalý konzervativní ministr financí Sajid Javid a bývalý konzervativní generální prokurátor Geoffrey Cox. Ti všichni zdůraznili, že nemohou podpořit likvidaci už přijaté mezinárodní dohody o brexitu.

Pozorovatelé upozorňují, že pro Johnsonův kontroverzní zákon hlasovalo 340 poslanců. Jenže konzervativních poslanců je 364 a jestli pro Johnsonův zákon hlasovalo 8 poslanců z  ultrakonzervativní unionistické severoirské strany DUP, znamená to, že Johnsona nepodpořilo 32 konzervativních poslanců. To je docela dost, už v této první etapě. V další etapě se poslanci pokusí zákon pozměnit tak, aby byl naprosto znefunkčněn.  Zákon musí nakonec projít Horní sněmovnou, která bude zřejmě hlasovat proti němu.


Ed Miliband, bývalý šéf britských labouristů, nynější labouristický stínový ministr obchodu:

"Ujasněme si tohle na okamžik, protože je důležité o krok ustoupit. To, co nám pan premiér přichází dnes do Sněmovny říci, je, že jeho vlajkový úspěch, mezinárodní dohoda, o níž nám sděloval, že je to triumf, dohoda, o níž říkal, že je "připravená k pečení do trouby", dohoda, na jejímž základě bojoval ve volbách a ty volby vyhrál, je nyní "rozporná" a "dvojznačná". Paní předsedkyně, co je to za nekompetentnost, co je to za selhání vlády, a, paní předsedkyně, jak si on dovoluje pokoušet se obviňovat někoho druhého? Mohu tentokrát panu premiérovi říci, že nemůže obviňovat pana kolegu poslance za Maidenhead, nemůže obviňovat Johna Majora, nemůže obviňovat soudce, nemůže obviňovat státní úředníky, nemůže znovu vyhodit z funkce tajemníka vlády. Za tohle nese odpovědnost jediná osoba, a tou je on. Tohle je jeho dohoda, tohle je jeho chaos, tohle je jeho selhání. Poprvé v jeho životě je načase, aby přijal odpovědnost. Je načase se přiznat. Buď národu o té dohodě  lhal, anebo jí nerozuměl." 






John Crace to komentuje takto:

Ed Miliband s radostí ukázal, že Boris Johnson vypadá jako druhořadý podvodník


V Dolní sněmovně jsme vyslechli jeden z nejlepších projevů z poslední doby od Eda Milibanda, který naprosto roztrhal na kusy lehkověrné a podvodné argumenty Borise Johnsona. Je nutno přiznat, že to zas nebyl zrovna nejtěžší úkol, vystoupit proti člověku, který si sotva pamatuje, v co věřil ještě včera, anebo jaké výmluvy měl za svá selhání, ale Miliand Borise naprosto odhalil.

Viděli jsme Borise v jeho nejhorším projevu. Normálně nemá Johnson problém šířit nesmysly a lži, konec konců si z toho udělal kariéru. Avšak od samého začátku vypadal nervózní a defenzivní. Jeho projev byl naprosto nesouvislý.

Evropská unie nevyjednává v dobré víře. Snaží se zablokovat vývoz smetany z Devonu do Severního Irska. Evropská unie se snaží zničit severoirský protokol a žádný britský parlament to nikdy nemůže hlasováním schválit. Až na to, že už to samozřejmě hlasováním schválil. Za Johnsonova vlastního vedení.

Miliband neudělal jedinou chybu, kritizoval Johnsona za jeho neschopnost porozumět klíčovým ustanovením severoirského protokolu a ptal se, jak že očekává, že jiné státy budou Británii v budoucnosti věřit, když jsme tak ochotni porušovat mezinárodní smlouvy, a pak Johnsona rozebral bod po bodu na prvočinitele. Nejprve Boris pouze obracel oči v sloup a přál si, aby Ed zmizel, ale nakonec nebylo v Borisových očích nic jiného než ledová zuřivost. O  Borisovi zjistili všichni, kdo s ním dosud měli co do činění, že je to lhář a podvodník, ale nikdy nebyl odhalen tak hluboce a tak veřejně.

Ani s takovým potěšením. Miliband věděl, že definuje Johnsona naprosto přesně jako druhořadého podvodníka. Cítili to i přítomní konzervativní poslanci.

To, co následovalo, bylo všechno vrcholné. Systematická nekompetentost člověk, který si nepamatuje, že porušuje svou vlastní mezinárodní dohodu. Seznam politiků, kteří souhlasí, že dohoda severoirský protokol ve skutečnosti ochraňuje. Upozornění, že už existuje procedura pro řešení sporů s EU, a že tedy nebylo nutno použít metody darebáckého státu. Avšak skutečně nejvýraznější bylo, když Ed Miliband vyzval Johnsona, aby podpořil důkazem své tvrzení, že uzavřená mezinárodní dohoda o brexitu uvaluje blokádu na dovoz britského zboží do Severního Irska.

"Ale prosím vás," řekl Ed, jeho hlas plný pohrdání. "Já vím, že vy jste člověk známý studiem podrobností. Ukažte mi v dokumentu tu blokádu." Boris zůstal téměř nehybný, krev mu zmizela z tváře. Byl to jeho konec. Ale Miliband ještě neskončil. S potěšením vyjmenoval pět možných důvodů, proč Johnson porušuje zákon. Zejména, že to dělá, jak řekl jeho ministr, specifickým a omezeným způsobem. Jako kdyby rozhodnutí nejednat opravdu rázně provedením vojenské invaze do Bruselu a popravou vyjednavače EU pro brexit Michela Barniera znamenalo, že je to porušení zákona v pořádku. Miliband však vynechal šestý důvod. Že Boris totiž dosud nenalezl zákon, který by platil i pro něho.

Projevy, které následovaly pak, byly tak trochu ve srovnání s Milibandovým projevem slabé. Boris je ale už neslyšel. Krátce po svém zničení se vyplížil ze sněmovny. Zdá se, se Boris koneckonců má hranici, kdy se cítí ponížen.  A Miliband ji právě našel.
ZDE  


0
Vytisknout
8114

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2020