Krize na Blízkém východě: Trump údajně zvažuje plány na obsazení nebo blokádu íránského ostrova Kharg

20. 3. 2026

 
„V konfliktech jsme vždy měli vojáky na místě, a to za každého prezidenta, včetně Trumpa. Vím, že se na to média upínají, a chápu politiku, ale prezident udělá to, co je správné,“ řekl druhý vysoký úředník. Žádné rozhodnutí zatím nebylo učiněno, uvedl úředník.

Kharg, korálový ostrov v Perském zálivu dlouhý osm km, vzdálený asi 30 km od pevniny, je klíčovým zpracovatelským uzlem pro Írán, přes který obvykle proudí 90 % ropného vývozu země. Ostrov zůstal během prvních dvou týdnů války americko-izraelskými útoky z velké části nedotčen.

USA však minulý týden bombardovaly vojenské zařízení na ostrově, ačkoli zařízení pro vývoz ropy nechaly nedotčená.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghči varoval svou britskou kolegyni Yvette Cooperovou, že pokud Velká Británie umožní USA využívat britské vojenské základny, bude to považováno za „účast na agresi“, přičemž trval na právu své země na sebeobranu.

„Tyto kroky budou rozhodně považovány za účast na agresi a budou zaznamenány v historii vztahů mezi oběma zeměmi. Zároveň si vyhrazujeme naše přirozené právo bránit suverenitu a nezávislost země,“ uvedl Araghči podle prohlášení zveřejněného na svém oficiálním kanálu na Telegramu.

Íránský ministr zahraničí uvedl, že USA a Izrael zahájily válku v době, kdy probíhala diplomatická jednání, a odsoudil „předpojatou“ reakci Británie a dalších evropských zemí na to, co popsal jako „flagrantní agresi“ porušující mezinárodní právo.

Upozornil také na bombový útok z 28. února na íránskou dívčí školu v Minabu na jihu Íránu, při kterém zahynulo více než 165 lidí, převážně dětí, a tento útok označil za „zbabělý“.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že za smrtící útok je zodpovědný Írán, aniž by předložil důkazy. Probíhající vyšetřování Pentagonu zjistilo, že dotyčnou raketou byl Tomahawk odpálený americkou armádou. 

V rozhovoru pro Politico generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že existují „opodstatněné důvody“ domnívat se, že obě strany v americko-izraelské válce proti Íránu se mohly dopustit válečných zločinů.

Guterres řekl: „Pokud dojde k útokům na energetickou infrastrukturu v Íránu nebo z Íránu, domnívám se, že existují opodstatněné důvody se domnívat, že by se mohlo jednat o válečný zločin.“

Na začátku tohoto týdne vyvolal izraelský útok na obrovské íránské plynové pole South Pars – které sdílí s Katarem – íránské odvetné údery na katarský plynový komplex Ras Laffan, což znamenalo výrazné eskalování konfliktu.

„Nevidím v tom žádný rozdíl. Nezáleží na tom, kdo útočí na civilisty. Je to naprosto nepřijatelné,“ dodal.


Íránský velvyslanec při OSN minulý týden sdělil Radě bezpečnosti OSN, že americko-izraelské údery na Írán zabily více než 1 348 civilistů. Ve válce zahynulo třináct amerických vojáků a v Izraeli a na okupovaném Západním břehu bylo údajně zabito 16 civilistů.

Írán vypustil tisíce dronů a raket proti zemím Perského zálivu s tvrzením, že míří na americká zařízení, ale zabil také civilisty. Podle organizace Human Rights Watch si tyto útoky k 16. březnu vyžádaly nejméně 11 civilních obětí. V rozhovoru pro podcast EU Confidential serveru Politico Europe Guterres dodal:

Jsem přesvědčen, že Izrael chce jako strategii dosáhnout úplného zničení vojenské kapacity Íránu a změny režimu. A věřím, že Írán má strategii, která spočívá v tom, že bude odolávat co nejdéle a způsobí co největší škody. Klíčem k vyřešení problému je tedy to, aby se USA rozhodly prohlásit, že svou práci splnily.

Mluvčí Islámské revoluční gardy (IRGC) Ali Mohammad Naeini byl zabit při americko-izraelských leteckých útocích, informují íránská média, včetně agentury Tasnim.

Před svou smrtí vydal Naeini prohlášení, v němž trval na tom, že Teherán je i přes útoky ze strany Izraele a USA stále schopen vyrábět rakety. Tuto informaci se nám zatím nepodařilo nezávisle ověřit.

Cílené izraelské/americko-izraelské útoky již zabily mimo jiné bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, šéfa bezpečnosti Alího Laridžáního, velitele polovojenské jednotky Basídž Gholamrezu Soleimáního a ministra pro zpravodajské služby Esmaila Khatíba.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian vyzval všechny strany zapojené do americko-izraelské války proti Íránu, aby zajistily stabilní a nerušené dodávky ropy. Ve svých komentářích pro média nejmenoval žádné konkrétní země.

Tyto komentáře přicházejí poté, co USA naznačily, že by mohly brzy zrušit sankce na íránskou ropu, aby globálním odběratelům zpřístupnily více ropy a snížily ceny ropy, které od začátku války prudce vzrostly, protože Írán uzavřel Hormuzský průliv pro lodní dopravu a útočil na tankery.

Tento krok by mohl uvolnit 140 milionů barelů íránské ropy pro globální použití, tvrdil americký ministr financí Scott Bessent. „V podstatě budeme používat íránské barely proti Íráncům, abychom udrželi ceny nízko po dalších 10 až 14 dní, zatímco budeme v této kampani pokračovat,“ řekl v pořadu Fox Business.

Ministerstvo financí nedávno podniklo podobný krok, když dočasně povolilo prodej sankcionované ruské ropy uvízlé na tankerech, což podle Bessenta přidalo ke globálním zásobám přibližně 130 milionů barelů.

Pokud by se tento krok uskutečnil, znamenalo by to významný obrat v dlouhodobé americké politice vůči Íránu. Odborníci tvrdí, že by to mohlo mít omezený vliv na ceny a mohlo by to ve skutečnosti pomoci Íránu financovat jeho válečné úsilí proti USA.


Srí Lanka, která má silné ekonomické a diplomatické vazby jak s Íránem, tak s USA, na začátku března odmítla USA povolit umístění dvou jejích stíhacích letadel na letišti na jihu ostrova, jak dnes informoval parlament prezident země Anura Kumara Dissanayake.

„Chtěli přivézt dvě stíhačky vyzbrojené osmi protilodními raketami ze základny v Džibuti na mezinárodní letiště Mattala v období od 4. do 8. března a my jsme řekli ‚ne‘,“ citovala Dissanayakeho agentura AFP.

Srí Lanka, ostrovní stát v Indickém oceánu vzdálený více než 3 200 km od Perského zálivu, se od získání nezávislosti v roce 1948 drží politiky nezúčastněnosti.

Země se však ocitla v diplomatické křížové palbě americko-izraelské války proti Íránu poté, co americký ponorkový útok na začátku března potopil íránskou válečnou loď u jižního pobřeží Srí Lanky a zabil nejméně 87 íránských námořníků.


Izrael v pátek zasáhl Teherán leteckými údery, zatímco Íránci slavili Novruz, neboli perský Nový rok. Aktivisté hlásili, že slyšeli údery v okolí íránského hlavního města. K útokům došlo den poté, co se Izrael zavázal zdržet se dalších úderů na klíčové íránské plynové pole a Írán zintenzivnil útoky na ropná a plynová zařízení v okolí Perského zálivu.

Benjamin Netanjahu popřel, že by Izrael „vtáhl“ Donalda Trumpa do války, když se snažil zchladit spekulace, že Izrael ovlivnil rozhodnutí USA zaútočit na Írán, a to uprostřed rostoucích známek toho, že USA a Izrael nejsou ve svých válečných cílech sjednoceni. „Opravdu si někdo myslí, že někdo může prezidentu Trumpovi říkat, co má dělat,“ řekl izraelský premiér a dodal: „Nikoho jsem nevedl v omyl.“

Netanjahu také uvedl, že Izrael „jednal samostatně“ při útoku na íránské plynové pole South Pars, ačkoli se nevyjádřil k tomu, zda o útoku předem informoval Trumpa. „Prezident Trump nás požádal, abychom se zdrželi dalších útoků, a my se držíme,“ dodal. Trump se distancoval od izraelského útoku na největší plynové pole na světě (o kterém ve středu prohlásil, že Washington „o něm nic nevěděl“) a dnes potvrdil, že Netanjahuovi řekl, aby přestal útočit na íránská energetická zařízení.

Netanjahu také tvrdil, že Írán „v současné době nemá schopnost obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety“. Uvedl, že válka potrvá „tak dlouho, jak bude nutné“, a dodal: „Zničíme je úplně, všechny ty kapacity.“

Mluvčí íránské polovojenské Revoluční gardy v pátek trval na tom, že Teherán stále vyrábí rakety, čímž se snažil vyvrátit tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že k tomu již není schopen.

Kuvajtská státní ropná společnost KPC uvedla, že její rafinérie Mina Al-Ahmadi byla v pátek brzy ráno zasažena několika útoky dronů, které způsobily požár v některých částech; podle státní tiskové agentury nebyly zpočátku hlášeny žádné oběti.

 „Rozsáhlé škody“ by mohly snížit roční tržby o 20 miliard dolarů a opravy by mohly trvat „až pět let“, uvedl v prohlášení Saad al-Kaabi, katarský ministr energetiky a generální ředitel společnosti QatarEnergy.

Centrální velitelství USA (Centcom) oznámilo, že zničilo továrnu na rakety země-země íránského režimu v Karaji. Továrna sloužila k „montáži balistických raket, které ohrožovaly Američany, sousední země a komerční lodní dopravu“, uvedlo Centcom.

Francie zdvojnásobí svou humanitární pomoc Libanonu na 17 milionů eur (19,7 milionu dolarů), uvedl ministr zahraničí Jean-Noel Barrot, zatímco Libanon se potýká s nejnovějším izraelským vojenským útokem. Izraelské údery na Bejrút a pozemní invaze do jižního Libanonu si od obnovení ofenzívy Tel Avivu 2. března vyžádaly přes 1 000 mrtvých, včetně 118 dětí, a více než 2 500 zraněných. Více než milion lidí – zhruba každý pátý obyvatel – bylo vysídleno.

Íránský raketový útok zasáhl izraelské ropné rafinerie v severním přístavním městě Haifa, ale nezpůsobil „významné škody“, uvedlo izraelské ministerstvo energetiky. Ministr energetiky Eli Cohen uvedl, že došlo k krátkodobému výpadku proudu, přičemž elektřina byla obnovena u většiny postižených, informovala agentura Reuters.

Ceny benzínu prudce vzrostly v některých regionech, včetně Vietnamu, kde se cena paliva v pátek zvýšila o 20 % kvůli obavám z nedostatku ropy a plynu způsobeného válkou.

Íránská Revoluční garda tvrdí, že Teherán stále vyrábí rakety
Mluvčí íránské polovojenské Revoluční gardy v pátek trval na tom, že Teherán stále vyrábí rakety, čímž se snažil vyvrátit tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že již není schopen.

Generál Ali Mohammad Naeini se tak vyjádřil v článku citovaném íránským státním deníkem IRAN.

S odkazem na to, že íránské školy považují známku 20 za plný počet bodů, generál řekl:

„Naše raketový průmysl má známku 20 a v tomto ohledu nemáme žádné obavy, protože vyrábíme rakety i za válečných podmínek, což je úžasné, a s jejich zásobováním nejsou žádné zvláštní problémy.“

Rovněž uvedl, že válka bude pokračovat.

„Tito lidé očekávají, že válka bude pokračovat, dokud nebude nepřítel zcela vyčerpán,“ řekl generál o íránské veřejnosti. „Tato válka musí skončit, až se stín války zvedne z této země.“


Vůdci některých tichomořských zemí požádali o pomoc s dodávkami ropy, zatímco jiní varují před „panickým nakupováním“, protože země závislé na dovozu se potýkají s obavami z možného nedostatku paliva a rostoucích nákladů způsobených válkou na Blízkém východě.

Asijské akcie se v pátek vyvíjely  v návaznosti na ztráty na Wall Street a ceny ropy smazaly dřívější zisky kvůli eskalaci války s Íránem a klesly zpět na přibližně 107 dolarů za barel. Americké futures byly vyšší.

Ceny ropy zažily ve čtvrtek den plný výkyvů, přičemž cena ropy Brent, která je mezinárodním standardem, krátce vystoupala na přibližně 119 dolarů za barel, když se po izraelském útoku na klíčové íránské ložisko zemního plynu eskalovaly útoky Íránu na ropná a plynová zařízení v oblasti Perského zálivu.

V pátek brzy ráno klesla cena ropy Brent o 1,6 % na 106,90 USD za barel poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa odloží další útoky na íránské plynové pole. Cena referenční americké ropy klesla o 2 % na 93,63 USD za barel.

Cena benzínu ve Vietnamu v pátek vzrostla o více než 20 % poté, co vláda oznámila noční zvýšení cen kvůli obavám z nedostatku ropy a plynu způsobeného válkou na Blízkém východě.

Země jihovýchodní Asie nesou hlavní nápor prudce rostoucích cen nafty po útocích na energetickou infrastrukturu v Íránu a zemích Perského zálivu.