Koronavirus: Proč ve Španělsku selhala "nová normalita"

30. 9. 2020

Experti připisují rozvoj případů COVIDu-19, který udělal ze Španělska nejhůře postiženou zemi Evropy, přílišné sebedůvěře, nedostatku zdrojů a omylům při plánování během procesu deeskalace, upozorňuje Pablo Linde.

Počátkem července premiér Pedro Sánchez tvrdil: "Porazili jsme virus, kontrolujeme pandemii a srazili jsme křivku." Ale jen za o málo méně času než dva a půl měsíce ministr zdravotnictví Salvador Illa varoval: "Madrid čekají těžké týdny".

Takzvaná nová normalita, do níž Španělsko vstoupilo po 21. červnu, trvala méně než tři měsíce. Koronavirová omezení, která byla zrušena k uvedenému datu, se pomalu vrátila v různých regionech po celé zemi. K 18. srpnu byly všechny noční kluby ve Španělsku uzavřeny a byla zavedena omezení pro kuřáky na veřejných místech. Od té doby byla postupně zaváděna nová opatření ve více oblastech, přičemž je znovu zvažován úplný zákaz vycházení, pokud již nebyl zaveden.

Jde o příběh selhání. Španělsku se podařilo zastavit nejhorší koronavirovou incidenci v Evropě pouze v období mezi posledními jarními týdny a počátkem léta. Dnes má opět nejhorší ukazatele šíření na kontinentě, s údaji daleko vyššími než kterýkoliv z jeho sousedů. Takže co se mezitím přihodilo?

K odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit k plánu deeskalace protipandemických opatření. Několik expertů souhlasí, že Španělsko mělo modelovou strategii. Podle národního plánu měla být omezení uvolněna asymetricky, jak by regiony omezovaly incidenci a ukazovaly kapacitu účinně kontrolovat pandemii, pokud by udeřila další vlna.

Tento plán však měl dva velké problémy: Ministerstvo zdravotnictví nespecifikovalo, jaká by měla být incidence potřebná k uvolňování, ani jaké konkrétní záruky v oblasti zdravotní péče by měly být zavedeny. Jinak řečeno, neexistovaly jasné parametry, jimiž by se dalo řídit. Navíc řada regionů přešla do nové fáze deeskalačního plánu v době, kdy to neměla udělat. Například Madrid vstoupil do fáze 2 se slibem posílit epidemiologickou monitorovací kapacitu - což je slib, který nikdy nesplnil. Madrid pak naskočil rovnou do nové normality, když stav nouze skončil předtím, než všechny regiony prošly všemi fázemi deeskalačního plánu.

Profesoe epidemiologie, preventivní medicíny a veřejného zdraví Miguel Porta je přesvědčen, že selhání nové normality sahá ještě před začátek pandemie. "Nebyla to chybějící kritéria pro deeskalaci, co selhalo, ale spíše aplikace těchto kritérií," tvrdí a vinu dává "neschopnosti státu". "Není to ani problém politiků, ale spíše státní mašinérie," vysvětluje. Porta poukazuje na skutečnost, že Španělsko dosud nemá Agenturu pro veřejné zdraví, jejíž zřízení spolu s kolegy po léta požaduje. Podle něj španělské zdravotnictví funguje, "jakobychom byli dosud v 19. století".

To nejbližší Agentuře pro veřejné zdraví, co Španělsko má, je Koordinační centrum pro zdravotní pohotovost a mimořádné situace (CCAES), oddělení ministerstva zdravotnictví s méně než tuctem zaměstnanců, které bylo krizí rychle zahlceno. A ještě znepokojivější je, že Španělsko dosud nemá systém, který by dokázal včas a řádně sesbírat data.

Španělsko také nemá dost trasovačů nebo primární zdravotnické kapacity. Tato vitálně důležitá opatření pro zadržení druhé vlny pandemie jsou hluboko pod evropským průměrem. To, spolu s uvolněným přístupem některých občanů k bezpečnostním opatřením, fakt, že některé firmy neudělaly dost pro ochranu zaměstnanců; tvrdošíjné odmítání uzavřít noční podniky; a podle expertů jistý prvek náhodnosti vedly k nárůstu případů onemocnění koronavirem a zavedení nových omezení a plošné karantény.

Pravděpodobně i samotné označení "nová normalita" bylo nešťastné, protože lidem vsugerovalo, že jde o pouhý návrat před pandemii, což naprosto neodpovídalo situaci.

Je možné, že mezi současností a získáním vakcíny budeme muset krátkodechou myšlenku nové normality opustit. Boj s virem bude trvat další měsíce a dojde i na třetí vlnu. Jeden z nejrespektovanějších španělských expertů na veřejné zdraví Rafael Bengoa spolu s 19 kolegy napsal dopis medicinskému časopisu The Lancet, v němž vyzývají k nezávislému posouzení vládní reakce na krizi, které by mělo identifikovat, co proběhlo špatně a navrhnout opatření, aby se problémy v případě další pandemie neobjevily znova.

"Neusiloval bych o novou normalitu," říká Bengoa. "Návrat k politické a sociální normalitě, k nerovnosti, není to, co by se mělo udělat." Spolu s další skupinou expertů spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací na dokumentu, který stanoví dlouhodobé podmínky pro vytvoření organizovanějšího a spravedlivějšího zdravotnického systému, který více respektuje životní prostředí. Jinými slovy, cílem je poučit se z chyb, což se během této pandemie ne vždy podařilo.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
2727

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2020