Drobné enviromentálnáí zamyšlení v tónině D-mall

Milé markety, supermarkety a megamarkety..

1. 10. 2020 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 3 minuty

Už dlouho si říkám, že musím ten nápad dát ke všeobecnému pocupování, zkrátka věnovat
veřejnosti. Ať si sám hledá svoji cestu pralesem. Markety různých druhů a velikostí tisknou léta hory nejrůznějších letáků a ucpávají s nimi poštovní schránky potenciálních zákazníků - jednou zlevní jogurty, jindy povlečení nebo třeba depilátory. Haldy a haldy papíru – někdy spíš umělé hmoty. I kdyby všechen tenhle materiál nakonec skončil v separačních kontejnerech a veškerý byl recyklován (což je
samozřejmě nereálné), je to v 21. století nesmyslné plýtvání. Nemluvě o spotřebě energií a dalších finančních i environmentálních nákladech na tisk a distribuci. Chápu, že každý prodejce chce veřejně prezentovat, jaké výhody získá zákazník, který zvolí právě jeho služby. Chápu také, že internet není tak kontaktní formou reklamy, jako když si vytáhnete ze schránky leták se slevami, vytrhnete si z něj to, co vás osloví, a vezmete s sebou na nákup. Bylo by tu ale podstatně lepší řešení – současně ekonomické, environmentální, sociální...

Zvolit vhodnou sestavu elektronických komunikačních kanálů a vlastní obsah reklamy
extrémně zjednodušit tak, aby si každý celý její obsah zapamatovat na jedno poslechnutí či
zhlédnutí. Tím by odpadl tisk a rozvoz (roznos) obrovského množství letáků a tedy poměrně
velké náklady. To znamená úspory a tedy finanční zdroje využitelné k něčemu smysluplnějšímu. 

Jednoduchou (dokonce jednovětou) reklamou by mohlo být prohlášení vznesené třeba ke každému čtvrtletí, o kolik daný market zlevní od dalšího období veškeré svoje zboží. Například o jedno promile, o půl procenta nebo o několik procent. Tím vznikne konkurence mezi různými prodejci, ze které vytěží zejména zákazníci na které je nyní letákové bombardování namířeno. 

Jediné co musí udělat úřady, je ohlídat, aby nedošlo k nekalé dohodě o cenách mezi různými provozovateli marketů.

Tak skutečná konkurence postupně sníží ceny (respektive zmírní inflační zdražování), což většině lidí v krizovém období velmi pomůže. První zdroj peněz už jsem uvedl a druhý samozřejmě může spočívat v mírném omezení některých rabatů pro koncového prodejce nebo částečném přechodu na prodej zboží, které nemá obrovské náklady na svoji přepravu na obrovské vzdálenosti. 

Nejde tu přece o dlouhodobé obrovské slevy v řádu desítek procent, ale pokud budete dělat nákup za 1 000 Kč (řečeno v průměrných cenách) a někde reálně zaplatíte třeba 995 korun, jinde 984 korun nebo dokonce 967 korun, kam budete chodit pravidelně nakupovat?

Šťastnou cestu, myšlenko. Kdo bude první? Ten nepochybně získá obrovskou environmentální reklamu, která u našinců, kteří se již povětšině naučili třídit odpad, může být snadno přetavena do úspěšné reklamy obchodní.

0
Vytisknout
9324

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2020