Jaké problémy COVIDová epidemie způsobuje u dětí

5. 2. 2021

čas čtení 3 minuty
Zdroj: Pixabay.

Žádná škola, žádné hry venku nebo sporty - koronavirová krize sebou nese dramatické důsledky pro děti. Pediatři zaznamenávají zhoršující se zdravotní stav a dramatický nárůst poruch chování, upozorňuje Oliver Pieper.


Byl prosinec a Axel Gerschlauer zaznamenal krizi uvnitř krize. V posledních třech týdnech před Vánoci pediatr musel léčit tři nezletilé, kteří utrpěli sečnou ránu na předloktí.

Obyčejně takové případy mívá jednou za čtvrt, za půl roku.

A nyní jednou týdně. Navíc v době, kdy ani nevídá všechny své pravidelné pacienty. Někteří se obávají infekce. Mezitím mu neustále zvoní telefon, když zoufalí rodiče žádají o radu.

"Došlo ke změně důrazu na psychologické záležitosti, od úzkostí přes problémy se soustředěním až po poruchy spánku. V posledních měsících masivně narostly potíže s duševním zdravím."

Gerschlauer je také tiskovým mluvčím Německého sdružení pediatrů ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Tím se ocitl v ideální pozici pro zhodnocení toho, jak se 13,5 milionu nezletilých vyrovnává s koronavirovou pandemií.

Uvádí, že zprávy jeho kolegů se den za dnem stávají dramatičtějšími. "Poruchy chování, problémy s rozvojem řeči, mnoho dětí hodně přibralo. Nadměrná mediální konzumace. A rodiče, které nevodí své děti na pravidelné kontroly."

Axel Gerschlauer uvádí, že on a jeho kolegové mají jen vágní představu o všech dopadech uzávěry na děti a dospívající. Další obavu představuje domácí zneužívání dětí, z nějž velká část zůstává před pediatry skryta.

Už je jasné, že Německo bude muset masivně investovat do toho, aby statisíce dívek a chlapců dalo znova do pořádku.

"Bude to ohromný úkol. V příštích dvou letech budeme potřebovat akční plán a veliké navýšení personálu. A především budeme potřebovat nejméně o 50 % psychoterapeutů," uvádí Axel Gerschlauer.

Zhruba čtyřicet let existuje v Německu dětská krizová telefonní linka. Dnes dobrovolníci na této lince přijímají hovory teprve osmiletých dětí s žádostí o radu. "Témata jako duševní zdraví nebo samota v posledních měsících nabyla ohromného významu. Slýcháme také o větším počtu mladých lidí, kteří zakoušejí násilí," uvádí Anna Zachariasová, která má na starosti PR tísňové linky.

Kromě 3 000 vycvičených telefonních poradců dalších 80 příslušníků personálu nyní pracuje na online chatech. "Konzultace pro rodiče v roce 2020 meziročně narostly o 64 %," uvádí Zachariasová.

Vedle obvyklých starostí jako puberta, rozpad rodin nebo spory v rodině, se centrálním tématem stala uzávěra - pro rodiče i pro děti. A každý den se situace zhoršuje.

Dospívající, kteří se sami zraňují, osmileté děti volající o radu - ale co batolata? Ulla Baumgärtnerová-Schmäingová, která 18 let pracuje pro Německou federaci pro ochranu dětí říká: "Pokud jsou rodiči v napětí kvůli koronaviru, má to na děti přímý dopad."

Ulla v Bonnu řídí skupinu pro rodiče a děti, kam dochází 20 dětí. Většina z nich nemá ani tři roky - nevzpomínají si na dobu, kdy lidé nenosili roušky, kdy se děti mohly jen tak sejít a nemusely si neustále mýt ruce.

Možná tyto holčičky a chlapci mají šanci lépe se přizpůsobit omezením, než jejich starší sourozenci. Ti často hledí na Ullu se smutkem v očích. "Ti nejmenší to zabudovali do svých her a panenkám a medvídkům nasadili roušky. V tomto smyslu je pro ně koronakrize součástí normality."

Podrobnosti v němčině: ZDE

0
Vytisknout
6140

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2021