Povrch planety je nyní teplejší než kdykoliv za uplynulých 12 tisíc let (a možná za 125 tisíc let)

4. 2. 2021

čas čtení 3 minuty

Lidská civilizace, tak jak ji známe, je stará asi 10 000 let. Zemědělství vzniklo v neolitu na Středním východě. Doba ledová začala asi před třemi miliony let a my se v ní stále zčásti nacházíme, protože Antarktida je pokryta ledem – podobně jako Severní pól, Grónsko a Himálaje. Jenže v době ledové existovala „ledová maxima“, ve kterých led pokrýval spoustu zemského povrchu. Asi před 11 500 lety led podstatně ustoupil a lidstvo vstoupilo do éry holocénu. Ledové maximum skončilo zčásti proto, že se země trochu přiblížila ke slunci. Není jasné, zda se planeta trochu oteplila a zda se přitom se uvolnil nějaký zdroj oxidu uhličitého z Jižního oceánu – nebo zda se nejprve uvolnil CO2, a zesílil tak účinky těsnější blízkosti země k slunci, píše Juan Cole.

 

Holocén byl relativně chladný. Jde o období, ve které lidé rozvinuli zemědělství a městský život. Jsem historik a všechno, co historici studují, se odehrálo během holocénu, tedy během posledních 110 století. Ve skutečnosti většinu historiků zajímá jen posledních 5 000 let od vzniku písma.

Skutečnost, že tato civilizace procházela v době holocénu chladným obdobím, je znepokojivá – vzhledem k tomu, že lidé od roku 1750 spálili tolik fosilních paliv a do atmosféry vypustili tolik miliard tun oxidu uhličitého, že se celý svět mohl ocitnout v tropech. Průmyslová revoluce se ale nejprve v tropech nekonala.

Zkoumání holocénu je důležité pro interpretaci historie. Víme, že za uplynulých 5000 let byla průměrná teplota Země nízká, ale postupně se zvyšovala. Postupně se oteplovalo pravděpodobně kvůli sopečné činnosti, která do atmosféry vypouštěla oxid uhličitý. Nikoliv ale tolik jako my.

Jak tedy vypadalo prvních 6000 let holocénu? Podle jedné teorie bylo na začátku holocénu „tepelné maximum“. Poté vědci předpokládali, že se země ochladila v době, kdy Blízký východ vstoupil do doby bronzové, tedy před více než 5 000 lety. Podle teorie teplého počátku holocénu lidstvo nyní zahřívá planetu na úroveň, která byla běžná před 9 000 lety. Dokážete si představit, jak to potěšilo popírače změny klimatu; vždyť obvykle tvrdí, že současné ohřívání země není pro holocén nic neobvyklého.

Nyní však tým vědců z Rutgersovy univerzity prokázal, že v raném holocénu nebylo žádné teplé období.

Výzkumníci zkoumali vápnité zkameněliny (přeživší skořápky mikroorganismů, které žily u povrchu Tichého oceánu), aby mohli určit průměrnou teplotu, ve které žily jednobuněčné organismy zvané dírkonožci. V jejich malých skořápkách lze detekovat poměr vápníku k hořčíku. Čím teplejší byla voda, ve které dírkonožci žili, tím více hořčíku jejich skořápky absorbovaly. Vápenaté skořápky z doby před 5 000 až 11 000 lety, které badatelský tým sledoval, nevykazovaly příliš mnoho hořčíku. Bylo totiž chladno.

Vědci na základě těchto poznatků usuzují, že povrch planety je nyní teplejší než kdykoliv za uplynulých 12 tisíc let. Analýzou povrchových teplot oceánů dospěli k zjištění, že povrch planety může být nejteplejší za posledních 125 tisíc let. Lidmi způsobené klimatické změny tak přivedly naši civilizaci na „neprobádané území“. 

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3147

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2021