Jak dlouho ještě budeme idealizovat Kubu, která je stejně teroristickým státem jako Bělorusko?

3. 6. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty
Foto Otero Alcantara

Počet politických vězňů na Kubě je nejvyšší za 18 let, jak ukazuje zpráva zveřejněná v úterý nevládními organizacemi Obránci vězňů: 199 případů, z nichž 65 bylo zatčeno od loňského června, což odpovídá více než 5 zatčením odpůrců režimu měsíčně.

Kubánský umělec a aktivista Luis Manuel Otero Alcántara, kterého Amnesty International klasifikovala jako vězně svědomí, uvedl v pondělí,  že během měsíce, kdy byl vězněn  v nemocnici Calixto García v Havaně, byl obětí mučení.

 

"Strávil jsem patnáct dní ve  světle čtyřicetiwattové žárovkya s trvale zapnutou klimatizací." Nakonec nevíte, jestli spíte v noci nebo spíte ve dne, “uvedl Otero Alcántara, šéf hnutí San Isidro.

Tento aktivista, zamčený ve svém pokoji a pod neustálým dozorem bezpečnostních orgánů, konstatoval, že nemocnice byla obrněná jako vojenská jednotka. Propůjčilo ji ministerstvo zdravotnictví. Otero Alcántara držel hladovku na protest proti tomu, že mu zabavili jeho hudbu, když byla 2. května v jeho domě provedena razie. Režim, který cítí potřebu konfiskovat něčí hudbu, je rozhodně teroristický stát.

Alcántara byl  odvezen do nemocnice, kde byl izolován. Úřady lhaly, že není podvyživený. Po svém propuštění po nátlaku vlád a organizací pro lidská práva byl informován o zatčení dalších aktivistů: rappera Maykela Osorba, jednoho z autorů filmu Patria y Vida, který se stal hitem na Kubě za kritiku režimu, a novináře Estebana Rodrígueze.

Otero Alcántara uvedl, že od agentů politické policie dostal doporučení, aby ve prospěch svých přátel nezasahoval

"Doufáme, že nebudete nic dělat, že se budete bavit a na své bratry zapomenete," poradil mu podle aktivisty jeden policista.

Reportérka Mary Karla Ares informovala  na svém facebookovém profilu také o nelidském zacházení ve vazbě kubánského státu. Byla zatčena, když dělala reportáž o protestu proti zatčení Otera Alcántary.

Napsala, že byla nucena hladovět bez lékařské pomoci kvůli účinkům endometriózy. Byla také izolována v cele se světly svítícími 24 hodin denně. „Strávila jsem dva dny křikem bolestí a nikdo mi nevěnoval pozornost.“ Od 29. května je v domácím vězení a čeká na soudní proces. Je obžalována z trestných činů  „veřejného nepořádku a odporu“ za svou práci nezávislé novinářky.

Koronavirová pandemie se přičlenila k mučení, zanedbávání lékařské péče a špatnému zacházení s vězni, což podle nevládní organizace Obránci vězňů  situaci v kubánských věznicích zhoršuje.

Pod názvem „Černé jaro na Kubě“ uvádí zpráva této organizace dramatický příklad vězně Rafaela Ramóna Lópeze Olivy. Ve věku 58 let zemřel 2. února  ve vězení Combinado del Este na covid-19.

Místo toho, aby byl hospitalizován a léčen, byl převezen do jiného vězení, Iguanó, které přijímá vězně s diagnostikovaným covidem. Dva dny před svou smrtí vrátili Lópeze Olivu  do původního vězení v žalostném zdravotním stavu. Udusil se bez lékařské pomoci.

Kuba je diktatura, která musí být vystavena sankcím a embargu nejen ze strany Spojených států, ale také z Evropy. Proč EU umožňuje, aby bylo s Kubou bylo zacházeno jako s legitimním státem, když je stejně kriminální jako Sýrie, Severní Korea, Myanmar nebo Nikaragua?

0
Vytisknout
10139

Diskuse

Obsah vydání | 8. 6. 2021