V Kábulu probíhala v pondělí večer demonstrace proti Talibánu. Skandovalo se "Smrt Pákistánu"

7. 9. 2021

 
To ale neznamená, že jeho problémy skončily: Každý večer se v Kábulu konají protesty. Jde o protesty proti zasahování Pákistánu do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Mnoho Afghánců obviňuje Pákistán z dlouhodobé podpory Talibánu, jemuž Pákistán poskytoval útočiště za posledních dvacet let a zuří, že šéf ISI, pákistánské rozvědky, je v této chvíli v Kábulu. Poukazují na to, že znovu zasahuje do vnitřních záležitostí Afghánistánu.

A pak je tu otázka vlády. Talibán přišel do Kábulu před třemi týdny. Stále ale ještě neexistuje žádná vláda. Takže všechno se odkládá a je to v chaosu. Ekonomika se zastavila. Nikdo nedostává plat. Mnoho míst je uzavřeno. Lidi zoufale potřebují peníze a práci, které nemají.  A to, co se děje teď, je to, že je tu sucho, je tu hladomor, je tu covid, je tu chudoba, jsou tu praktické problémy. Stejně jako všechny ty otázky kolem práv žen a lidských práv, o kterých tolik hovoříme.

Není pochyb, že Talibán má zemi vojensky pod kontrolou. Ale teď bude muset řešit to, co OSN charakterizuje jako hrozící humanitární katastrofu.
 
Ovládnutí Pandžšírského údolí je nesmírně důležité, Talibán konsoliduje svou moc. Ale ono to neznamená, že mají pod kontrolou názory a postoje lidí. A toho jsme tu právě svědky. Je to pozoruhodné, že přesto, že Talibán v lidech vyvolává hrůzu, přesto vycházejí do ulic a protestují. V pondělí večer probíhá v Kábulu protestní demonstrace, kde se skanduje "Smrt Pákistánu!" Protože Afghánci obviňují Pákistán, že podporoval Talibán a umožnil mu převzetí moci v Afghánistánu. Několikrát v několika městech protestovaly ženy. Některé ty protesty byly brutálně potlačeny.

Avšak dokazuje to, kolik se toho za posledních dvacet let skutečně změnilo. Lidé mají názor, že mají právo protestovat a právo říct, co si myslí.

Moderátor: A co vám říkají v ulicích?

Lindsay Hilsum: No, mluvím tady s mnoha lidmi. Mluvila jsem dneska s jednou paní, která mi řekla: "Podívejte se, já mám čtyři děti a můj manžel zemřel. Já musím chodit do práce a vydělávat. Jak bych jinak mohla přežít?" A pak jsem mluvila s jedním mužem, ten vlastnil stavební firmu jménem Okna naděje. Ten řekl: "Podívejte se. Předchozí vláda byla zkorumpovaná, ale přesto jsme měli naději. Teď, řekl, žádnou naději nemáme. Protože všichni máme pocit, že jsme neustále v nebezpečí."

A musím opravdu zdůraznit, že to, že tady neexistuje žádná vláda, vyvolává v lidech obrovský pocit nejistoty. Oni mají všechny informace. Oni vědí, že se svářejí různé frakce Talibánu ohledně toho, kdo má dostat jaké ministerstvo. A říkají: My takhle dál nemůžeme pokračovat. My musíme mít nějakou strukturu. Musí tady být systém. Talibán stále ještě si neví rady, existuje množství nejistoty a strachu. ZDE