Rekordní katastrofy po celém světě mají společnou příčinu: lidskou činnost

9. 9. 2021

čas čtení 3 minuty

Podle aktuální zprávy OSN by se na řadu nedávných rekordních katastrof, které se odehrály na vzdálených místech světa, nemělo pohlížet izolovaně, ale jako na vzájemně propojené události, jejichž hlavní příčinou je lidská činnost.

Studie, kterou vydal Institut OSN pro životní prostředí a lidskou bezpečnost, se "hlouběji ponořila" do deseti extrémních událostí, k nimž došlo v letech 2020 a 2021, a které "byly nejen katastrofální pro lidi a životní prostředí, ale byly rovněž symptomy základních procesů zakořeněných v naší společnosti" – píše Andrea Germanos.

Mezi tyto události patří požáry v Amazonii, které "podnítil globální apetit"; cyklon Amphan, který ukázal, co se stane, "když se spojí cyklon a pandemie"; vlna veder v Arktidě, která byla důkazem toho, že se svět "řítí do klimatické katastrofy"; a vyhynutí pádlovky čínské - "ryby, která přežila vyhynutí dinosaurů, ale ne lidstva".

K tomuto seznamu se v roce 2020 připojila vlna arktických veder, kterou studie přímo spojuje s texaskou vlnou chladu. "Zvyšující se teploty v Arktidě ovlivňují stabilitu polárního tryskového proudění, rotující masy vzduchu nad severním pólem, a umožňují tak studenému vzduchu pohybovat se na jih do Severní Ameriky," napsali vědci.

"Když lidé vidí ve zprávách katastrofy, často se jim zdají vzdálené," uvedla vedoucí vědecká pracovnice UNU-EHS a hlavní autorka nové zprávy Zita Sebesvari. "Ale i katastrofy, které se odehrávají tisíce kilometrů od sebe, spolu často souvisejí a mohou mít důsledky pro lidi žijící na vzdálených místech."

Studie vyčleňuje tři kategorie hlavních příčin, které jsou nejčastěji spojovány s analyzovanými událostmi - emise skleníkových plynů, nedostatečný krizový management a podcenění environmentálních nákladů rozvojových a vládních rozhodnutí.

Vzhledem k vzájemné provázanosti událostí a překrývajícím se základním příčinám zpráva varuje před "roztříštěnými reakcemi". Uvádí také, že rychle se měnící svět znamená, že "minulost již není spolehlivým zdrojem při plánování budoucího rozvoje nebo snižování rizik".

Zpráva však uvádí, že změna přístupu k řešení extrémních katastrof je skutečně naléhavá. "Okno příležitostí se zavírá; zatímco některé dopady popsané v této zprávě jsou nevratné, jako například vyhynutí pádlovky čínské, jiné vyžadují rychlý zásah, aby se zabránilo překročení kritických bodů, kdy se již nelze vyhnout dlouhodobým následkům."

Ve zprávě se uvádí, že opatření, jako je "zdanění fosilních paliv, by mohla odradit od vypouštění skleníkových plynů a umožnit přechod ke klimatické neutralitě". Publikace v širším měřítku vyzývá tvůrce politických agend, aby usilovali o řešení, která jsou "výhodná pro všechny" a která využívají vzájemné propojení "ke snížení závažnosti dopadů kaskádovitě se šířících katastrofických událostí, a tedy i vznikajících rizik, k nimž přispívají".

Jedním z takových příkladů je redukce odlesňování, jež by přinesla řadu výhod, jako je pomoc při zmírňování klimatické nouze, ochrana biologické rozmanitosti a omezení šíření zoonotických chorob.

Zpráva varuje, že nečinnost je jistou cestou k budoucím katastrofám.

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5934

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2021