Je třeba zavřít Guantánamo

9. 9. 2021

čas čtení 4 minuty

I když boje v nejdelší americké válce možná skončily, prezident Biden se musí zabývat přetrvávajícími ranami, které válka zasadila Afgháncům, jakož i ideálům spravedlnosti a právního státu naší země.

V první řadě musí Spojené státy poskytnout odpovídající humanitární pomoc a podpořit úsilí o přesídlení uprchlíků. Afghánský lid nepochybně nese hlavní tíhu válečných nákladů. Bylo zabito téměř 50 000 civilistů a prohloubila se chudoba - 90% obyvatel žije za méně než 2 dolary denně, píše na webu informedcomment.com Farah Hassen.

Další pozůstatek války leží daleko od Afghánistánu, a to na jihovýchodním cípu Kuby.

Vězeňské zařízení nacházející se na americké vojenské základně v zátoce Guantánamo (Gitmo) je jasnou připomínkou selhání na poli lidských práv a poškození právního státu. Věznici zřídil tehdejší prezident Bush v lednu 2002, aby v ní byli umístěni výhradně muslimští muži zajatí ve "válce proti teroru".

Prezident Joe Biden by měl zajistit, aby se věznice nikdy nedožila 20. výročí „války proti teroru“. Neomezené zadržování vězňů na Gitmu bez obvinění a soudu a zdokumentované případy jejich mučení a špatného zacházení poškozují globální pozici USA.

"Guantánamo bylo navrženo tak, aby obcházelo ústavu a americký systém trestního soudnictví," píše bývalý vojenský prokurátor v Gitmu Omar Ashmawy. "Neuspělo, protože tato myšlenka je v rozporu s americkými zásadami." Ponechání věznice v provozu nepřipadá v úvahu.

V průběhu války držely Spojené státy na Gitmu přibližně 220 Afghánců spolu s dalšími téměř 600 zatčenými. Mnozí z nich tam byli převezeni z nechvalně proslulé americké věznice na letecké základně Bagrám v Afghánistánu.

Z původních zhruba 800 vězňů jich zde 39 i nadále zůstává; téměř všichni tito lidé jsou vězněni 15 a více let a pouze sedm z nich čelí aktivnímu obvinění. Deník New York Times spočítal, že každý vězeň na Gitmu přijde daňové poplatníky na 13 milionů dolarů ročně.

Ashmawy vyzval k uzavření věznice. Totéž požaduje více než 100 organizací na ochranu lidských práv, 24 senátorů a 75 členů Sněmovny reprezentantů. Ze zbývajících vězňů by někteří mohli být souzeni před federálními soudy a ostatní, kteří již dostali povolení k propuštění na svobodu, by měli být pokud možno repatriováni do svých domovských zemí nebo s bezpečnostními zárukami přesídleni do třetích zemí.

Při výuce bakalářského kurzu o mezinárodním právu jsou moji studenti vždy ohromeni a zděšeni, když se dozvědí o nesčetných případech porušování lidských práv v Gitmu. Oprávněně se ptají, proč zůstává vězení otevřeno.

Dozvídají se, jak i Nejvyšší soud nejednou vytkl popírání základních práv zadržovaných osob na spravedlivý proces - včetně rozsudku ve věci Hamdan v. Rumsfeld z roku 2006, který rozhodl, že vojenské komise používané k souzení zadržovaných osob porušují jak americké zákony, tak čtyři ženevské konvence.

Brutální válka a následné barbarské zacházení se zadrženými na Guantánamu mě přiměly zasvětit svou kariéru prosazování lidských práv. Doufám, že obojí vyprovokuje ostatní, aby se také ozvali.

S blížícím se výročím této "věčné války" a jejích "věčných vězňů" si musíme připomenout poučení z uplynulých dvou desetiletí a znovu nabýt lidskost.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
1834

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2021