Hrozí v Evropě jaderná válka s Ruskem, vzniklá omylem?

15. 11. 2021

 

Moderátor: Můžeme se zabývat Ukrajinou? Jak víte, na Západě panují obavy z nahromadění ruské armády na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou. Mají lidé důvod se toho bát?

Sergej Markov: Myslím, že evropští západní politici by z toho mohli být opravdu nervózní. Hlavním faktem o Ukrajině je, že Ukrajina nemá demokratickou vládu a Ukrajinci by měli být v určitou dobu osvobozeni. Pokud to evropské země budou ignorovat, dostanou se do rozporu s historií.

Moderátor: Mohu se vás zeptat na obecnější otázku ohledně jednoho prohlášení z tohoto víkendu  od vysokého vojenského důstojníka ve Spojeném království,  generála Nicka Cartera. Ten v rozhovoru varoval, že se obává, že riziko toho, co nazval náhodnou válkou s Ruskem, je nyní větší než od dob studené války. Myslíte, že je to pravda?

Sergej Markov: Ano, samozřejmě. Možnost náhodné války, včetně nakonec náhodné jaderné války, je nyní poměrně vysoká. Jsme ve velmi rizikové situaci. Nejsme jako před druhou světovou válkou, kdy jsme měli jen jednoho agresora, který chtěl válku. Nyní máme situaci spíše jako před první světovou válkou, kdy nikdo nechce skutečnou katastrofu jako onu Velkou válku, ale každý se snaží použít síly k dosažení svých politických cílů. Myslím, že to, co potřebujeme, jak Rusko, tak země NATO, je zahájit  legální jednání. Nejzásadnější a nejdůležitější otázkou je ukrajinský režim.

Moderátor: To byl Sergej Markov. Jeho výroky o Ukrajině byly samozřejmě učiněny v kontextu prohlášení z Kyjeva, že podél hranice mezi oběma zeměmi je shromážděno téměř 100 000 ruských vojáků. Hovořím o tom, co se děje, s Fionou Hillovou. Fiona Hillová je Britka,  která se stala hlavní poradkyní pro Rusko a Evropu v Radě národní bezpečnosti prezidenta Trumpa. Sdělila mi, že události v Bělorusku a na Ukrajině spolu jasně souviejsí.

Fiona Hill: Spojnice existuje v tom smyslu, že Bělorusko i Ukrajina jsou země, které si Rusko skutečně chce udržet na své oběžné dráze. Samotné Bělorusko je koridor z Ruska do Kaliningradu, do exklávy ruského území mezi Litvou a Polskem, přímo u Baltského moře. Takže každý vojenský scénář pro Rusko, zvláště pokud jde o úvahách o jakémkoli potenciálním konfliktu s NATO, se samozřejmě točí kolem Běloruska a Ukrajiny, z ruské perspektivy je Ukrajina samozřejmě státem, který jim unikl, a  s tím se nikdy Rusko nespokojilo.

A víte, od anexe Krymu v roce 2014 jsme byli tolikrát svědky toho, že Rusko je nesmírně silně odhodláno zajistit, aby Ukrajina nevyužila žádnou ze svých snah přiblížit se Západu, Evropské unii a rozhodně ne NATO. Takže mnoho vojenských problémů pro Rusko se točí kolem Běloruska a Ukrajiny dohromady. Cokoli, co se děje v obou těchto zemích současně, si můžete být jisti, že Rusko to velmi pečlivě sleduje a snaží se to řídit.

Moderátor: Prezident Biden zažil těžké časy, zjevně, s Afghánistánem i  na domácí frontě. Do jaké míry si myslíte, že prezident Putin proto dnešek považuje za vhodný okamžik k tomu, aby ho otestoval?

Fiona Hill:  Myslím, že to není jen o Bidenovi. Myslím, že je to i o Evropě. A víte, ohledně bělorusko-polské hranice je EU v naprostém chaosu a mezi Polskem a Evropskou unií probíhá obrovská roztržka. NATO je v naprostém rozkladu a Rusko nedávno stáhlo zbytek své mise poté, co bylo z NATO vyloučeno několik jeho lidí. Ruská mise v NATO velmi utrpěla rychlým stažením z Afghánistánu. Lze pokračovat dál a dál a dál. Myslím tím, že existuje tolik různých faktorů, které z toho dělají test pro všechny, a Putin jasně sází na to, že nemáme schopnost zorganizovat jakoukoli kolektivní protiakci.

Moderátor: Zmínila jste Krym. Jaké poučení si z toho Putin vzal? Protože mu to docela prošlo, že?

Fiona Hill: Ano, prošlo, a ačkoli se mu nedostalo plného uznání anexe Krymu, které by si přál, je celkem jasné, že nikdo nepočítá s tím, že Ukrajina v dohledné době znovu Krym ovládne. Takže je jedním z cílů Ruska a Putina upevnit vládu nad Krymem získáním kontroly nad veškerou infrastrukturou a všemi tranzitními trasami na Krym, které samozřejmě vedou přes Ukrajinu.

Takže by se mohlo zdát, že to obojí je příležitost pro Putina, víte, vyvinout  na Ukrajince tlak, a to i prostřednictvím vojenské intervence, aby je v podstatě přiměl podřídit se ruské nadvládě nad všemi těmito hlavními infrastrukturními trasami. Stejně tak chce  proměnit Ukrajinu v to, čím je Bělorusko, které je zcela jasně satelitem Ruska.

Moderátor: Opravdu by se mu to podařilo? Chci říct, že by to chtělo trochu víc než jen nějakou krátkodobou vojenskou intervenci, ne?

Fiona Hill:  No, záleží na tom, jak rychle a tvrdě to přijde. Chci říct, to je to, co právě teď všichni sledujeme. Očividně to udělali už dříve a stáhli se, ale myslím, že by bylo chybou si myslet, že to neudělají znovu, protože Putin si je velmi dobře vědom toho, že když v určitém okamžiku vyhrožujete, musíte pak začít jednat, abyste to zvládli. Otázkou je, co přesně udělají. Jak daleko vtrhnou dovnitř? Jak dalece počítají s tím, do jaké míry budou Ukrajinci bojovat proti nim, nebo jak proti nim bude jednat kdokoliv jiný. To právě teď zkoumají a testují.

Moderátor: Mohli by se  třeba pokusit o výměnný obchod, že kdyby Lukašenka na hranici s Polskem omezili, mohli by prosadit svůj vliv na Ukrajině?

Fiona Hill: No, je to možné. už se o to jednou pokusili. Když jsem byla v americké Radě národní bezpečnosti v roce 2019, Rusové to zkusili s Venezuelou. Rusové si tehdy  mysleli, že existuje možnost, že by Spojené státy mohly vyslat do Venezuely invazní armádu.  Víte, trochu uvažovali v odstínech studené války, že USA budou chtít  Madura svrhnout,  takže vyslali velmi rychle plné letadlo ruských zpravodajských úředníků, specialistů, aby Madurovi pomohli, víte, tak nějak přijít na to, jak to se proti tomu ubránit.

A pak velmi nápadným způsobem nabídli obchod. Nabídli výměnu se Spojenými státy - Venezuelu za Ukrajinu. Putin si stále myslí, že probíhá geopolitická hra z dob studené války. Tu hraje. Chci říct, my to prostě s ním nehrajeme a on se samozřejmě snaží tlačit, jak jen to jde. Takže ano, pravděpodobně bude hledat kompromis.

Moderátor: Co bychom podle vás měli společně dělat? Co byste řekla, kdybyste  stále ještě pracovala v Bílém domě?

Fiona Hill: Musela bych přemýšlet o závažných důsledcích toho všeho, že? Protože se také obáváme dalších územních sporů, jako je tento. Tchaj-wanu a Číny, samozřejmě to nás hned napadne, jestliže  Rusům něco takového projde. To totiž dává na stůl vzor pro ostatní země, aby vyvíjely tlak na území, která by chtěly znovu dobýt, a já bych, víte, radila podívat se šířeji po světě a pokusit se přimět další země, aby vyvinuly tlak na Rusko, aby ustoupilo.

Protože ve hře jsou i další země jako Turecko. Turecko prodává vojenskou techniku, včetně dronů, Ukrajině, takže si myslím, že musíme skutečně uvažovat o komplexnějším přístupu. Nemůže to prostě řešit jen Evropa, EU, NATO a Spojené státy. Pokud to Putinovi projde, bude to mít mnohem širší důsledky.

Moderátor:  Možná jste to zaslechla, vysoký vojenský důstojník zde ve Spojeném království, Nick Carter, mluvil tento víkend o svém názoru, že možnost náhodné války s Ruskem je nyní vyšší než od dob studené války. Když poslouchám, co jste právě nastínila, zní to, jako byste s ním souhlasila.

Fiona Hill: Souhlasila bych s ním a vlastně už jsme tam taky byli. Už jsme zažili mnoho epizod, jako je tato, a nenašli jsme vzorec, jak věci skutečně vyřešit. Nick Carter říká, že by to byl náhodný konflikt, protože my se rozhodně nesnažíme znovu vyvolat konflikty na evropském bojišti, ale Rusové a zejména Putin stále řeší evropský prostor.  Pro ně je to stále všechno o Evropě a o jejich postavení v Evropě a dávají, víte, velmi jasně najevo, že to myslí vážně.


Zdroj v angličtině (audio, registrace nutná) https://www.bbc.co.uk/sounds/play/m0011k1t