Evropa: Konec myšlenky neutrality?

4. 5. 2022

Několik dlouhodobě neutrálních států nyní uvažuje o připojení k vojenské alianci NATO.

"Je to jejich rozhodnutí," řekl koncem minulého týdne generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Ale pokud se rozhodnou podat žádost, Finsko a Švédsko budou vřele vítány a očekávám, že tento proces půjde rychle."

Obě země se dlouho považovaly za neutrální, ale válka na Ukrajině by je mohla zatlačit do náruče vojenské aliance Organizace Severoatlantické smlouvy. A nejsou to jediné evropské země, které zpochybňují svůj status s ohledem na aktuální hrozbu ze strany Ruska.

Švýcarsko: Připojení se k sankcím

Švýcarsko je považováno za samotné ztělesnění neutrálního státu. V roce 1815 švýcarští zástupci slíbili, že se budou vyhýbat konfliktům a nebudou poskytovat žoldáky žádné straně. Evropské mocnosti na oplátku ujistily Švýcarsko, že se na švýcarském území nezapojí do žádného konfliktu. "To je mezinárodně zaručeno a představuje tak nejsilnější neutralitu, která vůbec existuje," řekl historik Michael Gehler z univerzity v Hildesheimu nedaleko Hannoveru.

I přes pokračující ruský útok na Ukrajinu zůstala švýcarská vláda neochvějně neutrální. Prohlásila, že nebude dodávat zbraně ani neposkytne švýcarskou munici pro německé samohybné protiletadlové kanóny, které budou odeslány na Ukrajinu. (Místo toho munici slíbila dodat Brazílie. Další možností by byla jihoafrická firma Denel ve vlastnictví německého Rheinmetallu, která také příslušnou munici vyrábí - pozn. KD.)

Gehler však poukázal na zásadní rozdíl: "Účast na sankcích proti Ruské federaci, proti vrcholným představitelům, jako je [prezident] Putin a [ministr zahraničí] Lavrov, a nejen proti oligarchům – to je novinka. Švýcarsko to nikdy předtím neudělalo."

Rakousko: Posílení armády

Rakousko vyhlásilo v roce 1955 trvalou neutralitu, což byl předpoklad pro stažení spojeneckých vojsk po 2. světové válce.

Status se v posledních letech poněkud zmírnil a Rakousko se účastnilo společných vojenských cvičení se členy NATO. "Představitelé rakouské vlády však zatím neprojevili ochotu opustit neutralitu a vstoupit do NATO," řekl Gehler s tím, že většina obyvatel tento postoj podporuje.

Válka na Ukrajině však měla dopad i na Rakousko a vláda se snaží posílit armádu a zlepšit její schopnosti.

Irsko: Poskytování morální podpory Kyjevu

Irsko vyhlásilo svůj neutrální status po získání nezávislosti na Británii v roce 1921 a udrželo si jej po celou 2. světovou válku. Naprostá většina Irů je i nadále proti členství v NATO, ačkoli tato debata v posledních týdnech zesílila.

Irský premiér Micheal Martin opakovaně dal jasně najevo, že země je vojensky neutrální, ale na straně Ukrajiny jak politicky, tak morálně.

I když Irsko – stejně jako Rakousko – není členem NATO, je členem Evropské unie, která ve své doložce o vzájemné obraně uvádí, že "pokud se členský stát stane obětí ozbrojené agrese na svém území, ostatní členské státy mají vůči němu povinnost pomoci všemi prostředky, které jsou v jejich možnostech […]"

Švédsko: Dodávky zbraní Ukrajině

Ačkoli neutralita Švédska nebyla nikdy zakotvena v ústavě, skandinávská země nebyla zapojena do žádného konfliktu od začátku 19. století.

Od vstupu do Evropské unie v roce 1995 se Švédsko popisovalo jako nezúčastněný stát, ale účastní se společných manévrů s NATO.

Švédská vláda se jasně postavila k ruské invazi na Ukrajinu a poskytuje Kyjevu zbraně, včetně protitankových zbraní. Od začátku války se hodně spekulovalo o tom, zda Švédsko spolu s Finskem brzy požádá o členství v NATO.

Finsko: Vážně uvažuje o vstupu do NATO

Bývalý finský premiér Alexander Stubb řekl DW na konci března, že Finsko "zatím není v NATO", ale podá žádost o vstup do NATO "ne za několik dní nebo týdnů, ale během několika měsíců".

Řekl, že počet Finů, kteří podporují vstup do aliance, v posledních týdnech v průzkumech vzrostl. Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 300 kilometrů a nezávislost na něm vyhlásilo až v roce 1917.

"Finům se podařilo zachovat tuto nezávislost díky vztahu s Moskvou, který byl vždy vstřícný," řekl Gehler.

Ale "Rusko není soused, jak jsme si představovali," prohlásila nedávno finská premiérka Sanna Marinová. Aktivně prosazovala vstup do NATO a jasně postavila svou zemi na stranu Ukrajiny a poskytla vládě v Kyjevě zbraně.

Kypr a Malta: Tvrdé jednání vůči oligarchům

Kypr se zpočátku snažil odsoudit ruskou agresi, protože na Kypru žijí tisíce Rusů a mnoho oligarchů na ostrově investovalo miliardy.

Vláda však nyní zaujala tvrdý postoj vůči Rusům na sankčním seznamu EU a dokonce stáhla některé "zlaté pasy", které byly uděleny ruským oligarchům.

Kypr poskytuje Ukrajině humanitární pomoc, ale žádné vojenské vybavení.

Totéž platí pro další členskou zemi EU Maltu, kde se debata o zachování neutrálního statusu zintenzivnila. Přestala prodávat "zlaté pasy" Rusům.

Moldavsko: Začíná si dělat starosti

V roce 1994, tři roky po získání nezávislosti na Sovětském svazu, zakotvilo Moldavsko svůj neutrální status do ústavy. Doufalo, že ruské jednotky tak již nevstoupí na jeho území. Kreml však nadále rozmisťuje vojáky v odtržené oblasti Podněstří, která je pod kontrolou proruských separatistů.

Po nedávné sérii výbuchů v Podněstří nyní v Moldavsku panují obavy, že ruský prezident Vladimir Putin hledá záminku k invazi. Malá země sdílí více než polovinu své hranice s Ukrajinou a přijala už tisíce uprchlíků.

Moldavsko požádalo o členství v EU 3. března 2022. Ale členství v NATO se zdá být mimo diskusi, dokud budou v Podněstří ruské jednotky.

Bosna a Hercegovina: Doufá, že se jednoho dne stane členem NATO

Téměř tři desetiletí po bosenské válce zůstává situace v Bosně a Hercegovině nestabilní a stále panují obavy, že by Rusko mohlo zasáhnout.

Země je partnerem NATO a dlouho doufala, že se k alianci připojí. Jedna z jejích entit — Republika srbská, kterou podporuje Srbsko a Rusko — však členství v NATO přímo odmítá.

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik řekl na začátku války na Ukrajině: "Ať žije Srbsko, ať žije Rusko, ať žije Republika srbská!"

Srbsko: Hra na obě strany

Srbsko, které je oficiálně neutrální, má tradičně silné vazby s Moskvou a pořádá společné vojenské manévry s Ruskem.

"Pro prezidenta Aleksandara Vučiće nepřipadá v úvahu vstup do NATO," řekl historik Gehler. Země nezapomněla na bombardování NATO v roce 1999 a stále nesnáší nezávislost Kosova.

A i když se objevily snahy o vstup do Evropské unie, "proruský postoj se v blízké budoucnosti pravděpodobně nezmění," řekl Gehler.

Zdroj v němčině: ZDE