Nord Stream: Exploze mohou být předzvěstí nové fáze hybridní války, tvrdí evropští politici

29. 9. 2022

Od pondělí se do Baltského moře dostává velké množství zemního plynu třemi různými místy na dvou plynovodech Nord Stream, které byly vybudovány za účelem dodávek ruského plynu do Evropy. Seismologové zaznamenali v pondělí ráno a večer ve švédských a dánských vodách, kde plynovod prochází ostrovem Bornholm, výbuchy, jejichž provedení naznačuje, že šlo o úmysl.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs na sociálních sítích napsal, že "se zdá, že vstupujeme do nové fáze hybridní války", aniž by uvedl, kdo je podle něj za sabotáž odpovědný. "Sabotáž na plynovodech Nord Stream I a II musí být klasifikována jako nejzávažnější bezpečnostní a ekologický incident v Baltském moři," dodal.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová prohlásila: "Je to hrozba: "Předpokládaný sabotážní čin na plynovodech v Baltském moři opět jasně ukázal, jak jsme závislí na kritické infrastruktuře - včetně té pod hladinou." Vyzvala však k opatrnosti při identifikaci pachatelů, dokud probíhá vyšetřování.

Opoziční politici v Německu byli přímočařejší. Roderich Kiesewetter, poslanec za konzervativní Křesťanskodemokratickou unii (CDU), řekl deníku Guardian, že útok na ropovod nese znaky "hybridní války", kterou Rusko vede již deset let a jejímž cílem je "rozdělit Evropskou unii nikoli vojenskými, ale sociálními a diplomatickými prostředky".

"Musíme se ptát, kdo má zájem na zničení této infrastruktury," řekl Kiesewetter, člen zahraničního výboru Bundestagu. Zatímco v zájmu USA, států střední a východní Evropy a Pobaltí bylo, aby Nord Stream 2 nebyl nikdy aktivován, argumentoval tím, že akt státem sponzorované sabotáže ze strany spojence NATO by byl spojen s příliš velkým politickým rizikem.

"Rusko má naopak zájem vyslat nám signál: hrozit, že by mohlo způsobit podobné škody na plynovodech mezi Alžírskem a Francií, na našich elektrických vedeních nebo podmořských optických kabelech [...] Považuji za pravděpodobné, že za tímto útokem stálo Rusko."

Kreml nařčení z "teroristického útoku" odmítl jako "hloupé a absurdní". Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko hodlá svolat zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli poškození dvou podmořských plynovodů Nord Stream.

Norsko vyjádřilo znepokojení nad řadou nedávných pozorování neidentifikovaných dronů nebo letadel uvnitř bezpečnostních ochranných zón, které obklopují jeho ropná a plynová zařízení. Norský ministr energetiky Terje Aasland v úterý uvedl, že Oslo koordinuje bezpečnostní otázky s norskými ozbrojenými silami, policií a provozovateli ropného a plynárenského průmyslu.

Společnost Gassco, norský státní provozovatel plynovodů, který provozuje přibližně 9 000 kilometrů plynárenské infrastruktury, uvedla, že sdílí informace o incidentu na Nord Streamu s dánskými a švédskými orgány.

Německý ministr vnitra ve středu uvedl, že země se nyní musí připravit na dříve "nepředstavitelné" hrozby pro svou energetickou bezpečnost. "Musíme se přizpůsobit scénářům, které byly dříve nepředstavitelné," řekla Nancy Faeser. "To vyžaduje silné bezpečnostní orgány s potřebnými zdroji a pravomocemi."

Nord Stream je od začátku války Kremlu na Ukrajině v centru sporu mezi Ruskem a Evropou o dodávky energie, ale není hned jasné, kdo bude mít ze zničení plynové infrastruktury prospěch.

Projekt Nord Stream 2, který německé vlády po léta prosazovaly navzdory varováním východních sousedů, byl krátce před začátkem války zastaven kancléřem Olafem Scholzem a do Německa nikdy žádný plyn neproudil.

 

Celý článek v angličtině ZDE