Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

O těch bezzubých a mnohdy 27 exekucemi zatížených lidech z Václaváku - druhá demonstrace…

1. 10. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 6 minut

„Kdyby se nepostradatelný muž týden po své smrti vrátil, nenašlo by se pro něj nikde ani místo vrátného.

(Bertolt Brecht)

Sedím v skoro prázdné volební místnosti, kde počet členů komisí převyšuje počet účastníků voleb. A to jsem v Praze, co třeba ve vyloučených lokalitách? Je mi jasné, jak je Senát důležitý, ale legitimita počtu hlasů, který stačí pro politiky při jejich zvolení ve druhém kole, je žalostná.

Tady někde bych čekal zamyšlení všech demokratických politiků. Vyzývat k boji proti vlastním obyvatelům země, byť třeba hnědým, rudým, bílým, zeleným - není to politické zoufalství? Vždyť víme, jak se tyto oblečky na lidech rychle mění a hlavně s nimi vůbec nediskutovat, protože všechno jsou to přeci ruští agenti, nebo náckové a komunisté, případně obojí - je absurdní. I když si to myslí pan Kalousek.

Vzpomněl jsem si při čtení českého tisku a sledování médií v posledním týdnu na postavu nadstrážmistra Flanderky, který v geniálním Haškově díle ukázal, jak se chová člověk s funkcí, jaký má omezený rozum, jak jsou limitovány jeho úvahy, myšlenky, kdy "blbství chytrosti" mu dává jedině frčka, funkce, směšná moc. Flanderka viděl ve Švejkovi ruského špiona…

To víte, že při sociální praci slyšíte strašné rasistické, fašistické, komunistické, nacistické lži. Pochopitelně, že se často důrazně ohradím, že toto nechci a nebudu poslouchat. Cesta je však jediná směrem k člověku - zklidnit diskurs třeba i pomocí humoru a v konkrétních krocích postupně věci zlepšovat.

A hlavně zapojit politickou samosprávu, poslance, senátory… Najednou se pak mění i pohled klienta.

Když však čeká klient měsíce a měsíce na příspěvek na bydlení, účty nemá z čeho platit, v televizi stále jen deštník proti chudobě, ten "Václavák" je vlastně taková terapie stejně postižených jedinců.

Jenže s tímto faktem musíte umět pracovat a já pochopil za ta dlouhá léta, že jde většinou jen o prázdná slova, z nichž však v situaci, kdy je někdo úplně jiný zneužije, vzniká strašný problém

Současná česká žurnalistika přikládá v této mediální době obrovský význam právě natočeným slovům, příběhům, který se hodí k předem připravené reportáži.

Novináři neukazují to, co se za těmito slovy skrývá.

Novináři by měli daleko podrobněji analyzovat realitu života současné ČR, do které patří individuální bolest, frustrace, exekuce, drastické snižování životní úrovně, prakarizace práce…

Právě k této obraně před zločinci, jako je Putin, nebo byl Hitler, vznikl přece po válce sociální stát. A kdyby pan Kalousek a jeho druhové tak celoživotně nebojovali právě proti sociálnímu státu, nemusel by teď bojovat pan Kalousek s plným Václavským náměstím.

Politik profesionál nemůže nikdy utíkat před občany vlastního státu. Politik profesionál je přece schopen přiznat důsledky své sociální a finanční politiky. Jsem přesvědčen, že funkční úřady práce, které právě vláda a strana pana Kalouska TOP 09 zničila v roce 2012, a masivní, zbytečné škrty, které provedla tehdejší vláda Petra Nečase, která se stejně jako tato vláda Petra Fialy řídila výlučně poučkami překonaných neoliberálních ekonomů a sociologů - ženou právě "mé" klienty do této hnědé smečky, jejíž organizátoři si užívají svých pět minut slávy na Václavském náměstí. A tím se opět vracím k svému milovanému Švejkovi, kdy nadporučík Lukáš se po absurdní debatě se Švejkem upřímně sám sobě přizná: "Vždyť já sám za ten den nakecám taky tolik hovadin…"

Symbolem svatováclavské demonstrace na Václavském náměsti se stala jedna zmatená, popletená a nejspíše naprosto sobecká žena, která říká opravdu strašné věci, ale věřte, že to není celá pravda o její osobnosti...

Byla nám zase - povrchně - zpřístupněna jen ona mediálně zajímavá slova. Ta posloužila většinové společnosti a většině politiků a médií jako alibi, proč tyto toxické skupiny odsoudí a mají klid. Nic nemusejí dělat.

Novinář, politik (stejně jako sociální pracovník) by ale měl vidět daleko dál. Pochopit kontext řečeného v konkrétním prostředí, v konkrétní situaci, pochopit emoce, frustraci i tendenci se předvádět. Novinář by taky měl rozhodnout, zda náhodou nejde o tyjátr a zda by ho opravdu měl zveřejňovat, a dávat mu tak prostor.

Kdybych se choval tak, jak se chovají tito novináři, já, mám prázdnou kancelář, skoro nikomu nepomůžu, protože by se mi z většiny politických názorů mých klientů udělalo zle už od ranních hodin.

Jenže to si sociální pracovník, a ani novinář, natož politik nemůže dovolit. On je placen za komunikaci.

A víte, že věřím, že bych dokázal pomoci ženě, která tak strašlivě obhajuje Hitlera a Lenina? Sociolog Bourdieu argumentoval, že těmto lidem, kteří nemají silný společenský habitus, musí novinář trochu pomáhat a tím vyvažovat rozdíly často neviditelné mocenskosti. Rád bych tuto ženu pozval do své sociální kanceláře a věřím, že bychom našli řešení jejích osobních traumat, kde toto vše začíná.

Skuteční nepřátelé této stále více chřadnoucí občanské společnosti jsou organizátoři takovýchto demonstrací a všichni ti skrytí financiéři z ruských sfér. Proti nim však musejí zasahovat obranné složky státu. Věřte, že většina těchto lidí se pohybuje v úplně jiné statusové bublině a lidmi na demonstraci hluboce pohrdají.

Nejde vyměnit lid (politiky však ano), pane Kalousku, to již věděl pro Vás určitě strašný komunista, pro mne však geniální divadelní dramatik a režisér - Berthold Brecht.

A jdu počítat ty prázdné volební urny.