COP 27 se dohodl na historickém fondu "ztrát a škod" pro dopady na klima v rozvojových zemích

20. 11. 2022

Sherry Rehmanová - ministryně pro změnu klimatu v Pákistánu, kde se utrpení při rekordních záplavách v září stalo symbolem devastace, s níž se rozvojové země potýkají - přivítala "historickou" dohodu o ztrátách a škodách potleskem v konferenčním sále.

"Nejde o to, abychom přijímali milodary," řekla. "Je to záloha na investice do naší budoucnosti a do klimatické spravedlnosti."

Simon Stiell, šéf OSN pro klima, řekl vyčerpaným delegátům, když v sedm hodin ráno po celonočním vyjednávání padlo kladívko na konečnou dohodu: "Nebylo to vůbec snadné. Ale z tohoto výsledku budou mít prospěch ti nejzranitelnější na celém světě."

Varoval však, že na přijetí opatření k dosažení dohodnutých cílů je málo času a že "není prostor pro ústupky". Uvedl, že národní plány, které země předložily ohledně snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, nestačí k dosažení zásadního cíle, jímž je omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí, což je v souladu s vědeckými doporučeními. "Ty (národní plány) prostě nesedí," řekl. "Zaměřte se na rok 2030. To je náš horizont."

Chudé země a bojovníci za klima se radovali. Sir Molwyn Joseph, ministr zdravotnictví, blahobytu a životního prostředí Antiguy a Barbudy a předseda Aliance malých ostrovních států, prohlásil: "Mezinárodní společenství dnes obnovilo celosvětovou důvěru v tento kritický proces, jehož cílem je zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu. Dohody uzavřené na konferenci COP27 jsou výhrou pro celý náš svět. Ukázali jsme těm, kteří se cítili opomíjeni, že vás slyšíme, vidíme a věnujeme vám respekt a péči, kterou si zasloužíte. Musíme ještě více pracovat na tom, abychom se pevně drželi limitu oteplení o 1,5 °C, zprovoznili fond pro krytí ztrát a škod a pokračovali ve vytváření světa, který je bezpečný, spravedlivý a rovný pro všechny."

Dvoutýdenní konference v Šarm aš-Šajchu trvala více než 36 hodin přes páteční večerní uzávěrku a byla poznamenána ostrým konfliktem  a ostrými slovy mezi bohatými a chudými.

V mnoha fázích se zdálo, že dohody nebude možné dosáhnout. V závěrečných hodinách se země přely o jednotlivá slova, aby dosáhly výsledku, který zahrnoval problémy týkající se  teplotního cíle 1,5 °C, postupného ukončení využívání fosilních paliv, potřeb a práv původních obyvatel, ochrany přírody a způsobu, jak zajistit "spravedlivý přechod" na čistou energii pro ty, kteří jsou ekonomicky závislí na fosilních palivech.

Mnozí poukazovali na to, že dohoda je v důležitých otázkách značně nedostatečná. Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, hovořil o složitých jednáních, v jejichž rámci se některé země snažily odbourat cíl 1,5C a zrušit požadavek stanovený v Glasgow, aby země každý rok aktualizovaly své plány týkající se emisí.

"Příliš mnoho stran dnes není připraveno dosáhnout většího pokroku v boji proti klimatické krizi," varoval. "Objevilo se příliš mnoho pokusů zrušit to, na čem jsme se dohodli v Glasgowě. Tato dohoda není dostatečná [o snižování emisí]."

Timmermans uvedl, že formulace o 1,5 °C je příliš slabá. "Jsme zklamáni, že jsme nedosáhli [více]," řekl.

Alok Sharma, předseda britského COP26, hovořil s jasným zklamáním z toho, že musí bránit závazky dohodnuté v loňském roce před vytrvalými útoky ostatních zemí. "Museli jsme neúnavně bojovat, abychom udrželi linii," řekl. "Museli jsme bojovat, abychom navázali na klíčové výsledky z Glasgow."

Vyjmenoval závazky, které prosazoval a které byly odstraněny na žádost zaostávajících zemí a producentů fosilních paliv: "Vyvrcholení emisí do roku 2025 v tomto textu není. Pokračování v postupném snižování emisí uhlí v tomto textu není. Postupné snižování spotřeby všech fosilních paliv v tomto textu není," řekl. "Text o energetice byl oslaben.. Cíl 1,5C bude problematické dosáhnout."

Indický návrh na postupné snižování spotřeby všech fosilních paliv byl na jednáních rovněž odmítnut zeměmi produkujícími ropu a zmírněn na postupné snižování spotřeby uhlí, což přesně odráží závazek přijatý v Glasgow. Toto znění bylo v neděli brzy ráno předmětem zuřivých diskusí.

Ztráty a škody se týkají nejzávažnějších dopadů extrémního počasí na fyzickou a sociální infrastrukturu chudých zemí a finanční pomoci potřebné k její záchraně a obnově.

Jednalo se o nejspornější otázku na konferenci, která je dlouhodobým požadavkem rozvojových zemí již od roku 1992. Téměř dva týdny EU a USA odmítaly požadavky chudých zemí na vytvoření nového fondu pro řešení ztrát a škod s tím, že  by měly být pro tento účel přesměrovány stávající finanční prostředky. V pátek brzy ráno EU učinila obrat a souhlasila s vytvořením fondu pod podmínkou, že i ty velké ekonomiky a velcí znečišťovatelé, kteří jsou podle pravidel UNFCCC z roku 1992 stále považováni za rozvojové země, budou zahrnuti mezi potenciální dárce a vyloučeni jako příjemci.

Mnohé chudé země a účastníci kampaní to považovali za pokus o iddělení  nejpotřebnějších rozvojových zemí od větších ekonomik, jako je Čína, Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu, a důrazně se proti tomu ohradili.

Tento spor zabral většinu zbývajícího času na jednání v pátek a v sobotu a USA daly najevo svůj souhlas s fondem až v sobotu. Kompromis, podle něhož budou zranitelní upřednostněni a dveře jsou otevřeny dobrovolným příspěvkům zemí, které jsou stále považovány za rozvojové, byl však dohodnut až v neděli brzy ráno.

Je pravděpodobné, že potrvá nejméně rok, do příští konference smluvních stran o klimatu ve Spojených arabských emirátech v listopadu 2023, než se vyřeší některé detaily fungování fondu. Pro fond je také zatím málo peněz, protože jen málo zemí přislíbilo významnou finanční částku na úhradu ztrát a škod.

Antonio Guterres, generální tajemník OSN, prohlásil, že fond je "důležitým krokem ke spravedlnosti" pro chudé země, které klimatickou krizi způsobily jen málo, ale trpí jejími nejhoršími dopady.