
Německo ustupuje od slibů o výdajích na obranu učiněných po invazi na Ukrajinu
7. 12. 2022
Německo však v pondělí odstoupilo od svého slibu, že urychleně zvýší výdaje na obranu alespoň na 2 % svého ekonomického výkonu, čímž porušilo klíčový závazek stát se vážnější vojenskou silou přijatý několik dní po ruské invazi na Ukrajinu.
Berlín se také snažil bagatelizovat interní varování o zpoždění při nákupu nových stíhaček.
Během vládní tiskové konference hlavní mluvčí Steffen Hebestreit snížil očekávání ohledně německých výdajů na obranu a řekl novinářům, že dvouprocentní cíl nebude splněn nejen letos, ale pravděpodobně ani příští rok: "Je stále otevřené, zda tento [cíl] bude dosažen" v roce 2023, řekl Hebestreit a dodal, že jeho "opatrným očekáváním" bylo, že Německo cíl splní ještě v tomto legislativním období, které skončí v roce 2025.
Poznámky mluvčího přicházejí uprostřed sílící kritiky stavu německých vojenských schopností devět měsíců poté, co kancléř Olaf Scholz oznámil Zeitenwende neboli zásadní změnu v německé obranné a bezpečnostní politice. Minulý týden se ministryně obrany Christine Lambrechtová dostala pod těžkou palbu zevnitř vlastní vládní koalice poté, co vyšlo najevo, že neobjednala dostatečné zásoby náhradní munice i přes dlouho známý nedostatek.
Možné zpoždění nákupu 35 amerických stíhaček F-35 pro německé letectvo způsobuje další třenice. Minulý týden ministerstvo v důvěrném dopise zákonodárcům, který viděl list POLITICO, připustilo, že nákupu stealth letounů – z nichž prvních osm má být dodáno v roce 2026 – hrozí, že bude zatížen "zpožděním a dodatečnými náklady".
V dopise ministerstva obrany se uvádí, že cíl uvést do provozu první F-35 do roku 2026 byl "vysoce ambiciózní" s odkazem na nezbytné stavební práce na letecké základně a také na zpoždění při zavádění požadovaných byrokratických postupů, jako jsou letová povolení.
Mluvčí ministerstva obrany se snažil tato varování bagatelizovat a novinářům na tiskové konferenci řekl, že "projekt je jasně na správné cestě".
Německé spolkové vládě hrozí, že zpoždění výdajů na obranu se stane stále větším problémem pro její image a důvěryhodnost v době, kdy se Berlín snaží převzít větší roli při zajišťování obrany a bezpečnosti na evropské a mezinárodní scéně.
Slib 2 % byl klíčovým příslibem Scholzova projevu Zeitenwende v Bundestagu v únoru, jen několik dní po ruské invazi na Ukrajinu, ve kterém kancléř řekl: "Od nynějška budeme rok co rok investovat více než 2 % hrubého domácího produktu do naší obrany."
Tento závazek, který je v souladu s tím, co všichni členové vojenské aliance NATO odsouhlasili v roce 2014, Scholz zopakoval v pondělí v op-edu Foreign Affairs – i když již neřekl, že závazek bude "od nynějška dodržován".
Již v listopadu se ukázalo, že Německo svůj 2 % cíl v roce 2023 pravděpodobně nesplní, protože běžný rozpočet na obranu ve výši zhruba 50 miliard eur se mírně sníží o zhruba 300 milionů eur. Očekává se, že bude vyplacena pouze srovnatelně malá první tranše z masivního speciálního fondu na modernizaci armády ve výši 100 miliard eur.
Nicméně Hebestreitův návrh, že dosažení 2 % cíle by mohlo být posunuto až do roku 2025, znamená další upozadění Scholzova původního oznámení ze strany vlády. Mluvčí argumentoval, že zpoždění způsobily zdlouhavé procesy zadávání zakázek a také nedostatky v dodávkách ze strany obranného průmyslu.
"Kancléř a tato vláda jsou odhodláni přiblížit se co nejblíže 2 % cíli s možnostmi, které máme," řekl Hebestreit a dodal, že "vyvíjíme obrovské úsilí".
Řekl také, že Scholz je s prací své ministryně obrany i přes průtahy při zadávání zakázek stále spokojen.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse