Ruská agrese na Ukrajině: Kara-Murza byl odsouzen na 25 let do vězení
17. 4. 2023
čas čtení
12 minut
Ruský aktivista Kara-Murza odsouzen na 25 let za kritiku invaze na Ukrajinu
Soud v Moskvě odsoudil opozičního aktivistu Vladimira Karu-Murzu k 25 letům vězení v jednom z dosud nejzávažnějších případů ruského disidenta uvězněného za odpor proti invazi na Ukrajinu. Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk apeloval na Putina, aby Kara-Murzu propustil.
Kara-Murza, otec tří dětí, který má ruské a britské občanství a studoval na univerzitě v Cambridge, byl zadržen v dubnu 2022 a obviněn z šíření nepravdivých informací o ruské armádě na Ukrajině. Později byl také obviněn z "vlastizrady" kvůli sérii svých veřejných projevů, v nichž kritizoval politiku Kremlu a válku na Ukrajině.
Rozsudek nad Karou-Murzou je zatím nejdelším trestem pro politického oponenta Vladimira Putina. Kreml tím dále stupňuje své neúprosné potlačování disentu.
V závěrečné řeči před soudem minulý týden Kara-Murza nasadil vzdorovitý tón, odmítl požádat soud o zproštění viny a prohlásil, že si stojí za vším, co řekl.
"Obviňuji se pouze z jedné věci," řekl 41letý Kara-Murza, kterého Amnesty International označila za "vězně svědomí".
"Nepodařilo se mi přesvědčit dostatek svých krajanů a politiků v demokratických zemích o nebezpečí, které současný kremelský režim představuje pro Rusko a pro svět."
Vladimiru Kara-Murzovi hrozí za kritiku války na Ukrajině až 25 let vězení; čínský ministr obrany Li Šang-fu řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že jejich země "již vstoupily do nové éry
- Ruský soud má vynést rozsudek v případu opozičníka Vladimira Kara-Murzy, který je souzen za "vlastizradu" kvůli kritice ofenzívy na Ukrajině.
Jeho vysoce postavený proces je posledním z řady případů proti opozičním hlasům v Rusku v rámci represí, které zesílily od začátku války na Ukrajině.
Kara-Murza, 41 let, je obviněn z vlastizrady, šíření "nepravdivých" informací o ruské armádě a napojení na "nežádoucí organizaci".
Prokuratura žádá pro Kara-Murzu trest 25 let vězení.
Ve svých posledních slovech u soudu po procesu za zavřenými dveřmi Kara-Murza uvedl, že si stojí za svými politickými prohlášeními, mimo jiné proti ruské ofenzívě na Ukrajině.
"Podepisuji se pod každé slovo, které jsem řekl a které je mi dnes kladeno za vinu," řekl Kara-Murza v komentáři, který zveřejnil novinář Alexej Venediktov.
"Nejenže se za nic z toho nekácím - jsem na to hrdý," dodal.
Kara-Murza byl zadržen v dubnu loňského roku na základě obvinění z šíření podle úřadů nepravdivých informací o ruské armádě kvůli projevu před poslanci dolní komory arizonského parlamentu z března loňského roku.
V srpnu 2022 byl Kara-Murza obviněn z napojení na "nežádoucí organizaci" kvůli účasti na konferenci na podporu politických vězňů.
V říjnu pak byl obviněn z vlastizrady kvůli kritickým výrokům vůči Moskvě, které pronesl na třech veřejných akcích v zahraničí, uvedl jeho právník pro státní agenturu TASS.
Opoziční aktivista trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily dva pokusy o otravu v letech 2015 a 2017.
Tento stav se ve vězení zhoršil, a proto se nemohl zúčastnit některých slyšení, uvedli jeho právníci.
- Ruská banka Gazprombank rozšířila své vazby na banky v Indii, aby urychlila obchod mezi oběma zeměmi v národních měnách, řekl v pondělí agentuře Reuters jeden z klíčových manažerů. Rusko se letos stalo největším dodavatelem ropy do Indie.
Obchod mezi Indií a Ruskem prudce vzrostl od doby, kdy Západ uvalil na Rusko sankce za jeho loňskou invazi na Ukrajinu, což změnilo toky ropy a dalšího zboží.
- Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pondělí přečetl prezidentu Vladimiru Putinovi zprávu o cvičeních, která provádí tichomořská flotila země.
Podle agentury Reuters Putin na záběrech odvysílaných státní televizí reagoval slovy, že rychlé kontroly ukázaly, že tichomořská flotila je ve vysoké pohotovosti.
- Ukrajinský ministr zemědělství uvedl, že Kyjev bude na pondělních jednáních ve Varšavě usilovat o zajištění obnovení tranzitu potravin a obilí přes Polsko jako "prvního kroku" poté, co Polsko a Maďarsko oznámily zákazy dovozu některých produktů z Ukrajiny.
Ministr zemědělství Mykola Solskij rovněž uvedl, že tento týden proběhnou další jednání ve středu v Rumunsku a ve čtvrtek na Slovensku.
- Slovensko předalo Ukrajině všech 13 stíhacích letounů MiG-29, které přislíbilo.
Slovensko předalo všech 13 stíhaček MiG-29, které přislíbilo Ukrajině, uvedlo v pondělí slovenské ministerstvo obrany, píše agentura Reuters.
Slovensko se v březnu připojilo k Polsku, které přislíbilo letouny na pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi, a minulý měsíc dodalo první čtyři letouny.
- Suspilne, ukrajinský státní vysílač, uvádí, že za posledních 24 hodin "ruská armáda 56krát vystřelila na 16 obydlených oblastí Záporožské oblasti: Z toho bylo 46 dělostřeleckých úderů, čtyři letecké údery, čtyři s použitím bezpilotních letounů a dva útoky s MLRS. V důsledku ostřelování byl zraněn jeden člověk."
Záporoží je jednou z oblastí Ukrajiny, kterou si Ruská federace nárokovala anektovat.
- Britské ministerstvo obrany vydalo každodenní zpravodajskou informaci o situaci na Ukrajině. Dnes ráno se soustředilo na důsledky zaminování v zemi a uvedlo, že "od začátku invaze bylo hlášeno více než 750 obětí mezi civilisty v souvislosti s minami" a že "vyčištění Ukrajiny od min bude pravděpodobně trvat nejméně deset let".
- Zdá se, že ruské vojenské velení stále více přesouvá odpovědnost za ofenzivní operace na
ruské výsadkové jednotky (VDV), uvedl ve své nejnovější zprávě Institut pro studium války (ISW).
Americký thinktank toto tvrzení učinil na základě zpráv, že velitel VDV generálplukovník Michail Teplinskij se vrátil k "významné", ale blíže nespecifikované roli na Ukrajině poté, co ho ruské ministerstvo obrany v lednu údajně vyměnilo po sporu s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem.
Jeho jmenování dále naznačuje, že ruské ministerstvo obrany chce těsněji spolupracovat se žoldnéřskou skupinou Wagner s cílem dokončit obsazení bojujícího východního města Bachmut, píše ISW. Finančník skupiny Wagner Jevgenij Prigožin podporoval Teplinského v době jeho lednového odvolání.
ISW nedávno zaznamenala, že v oblasti Bachmutu operují prvky 106. divize VDV. Prigožin v posledních dnech také zmírnil své explicitní rétorické útoky na MO.
Ruští vojenští blogeři informovali, že Wagnerovy jednotky operují na území Bachmutu s tanky T-90, což naznačuje, že ruské vedení přidělilo Wagnerovi v rámci snahy o dobytí města více moderních prostředků.
- Írán odsoudil 10 příslušníků ozbrojených sil k trestu odnětí svobody poté, co je shledal vinnými z podílu na sestřelení ukrajinského letadla v roce 2020.
Íránské síly sestřelily let PS752 společnosti Ukraine International Airlines krátce po jeho startu z Teheránu 8. ledna 2020, přičemž zahynulo všech 176 osob na palubě. Většinu tvořili Íránci a Kanaďané, včetně mnoha osob s dvojím občanstvím.
Podle justičního webu Mizan Online dostal velitel nejpřísnější trest 10 let vězení za to, že se při sestřelení letadla vzepřel rozkazům.
Devět dalších příslušníků bylo odsouzeno na jeden až tři roky, uvedl Mizan.
Velitel raketového systému země-vzduch Tor M-1 "vypálil dvě rakety" na letadlo "v rozporu s rozkazy" a bez získání povolení, uvedl Mizan.
Tři dny po sestřelení letadla směřujícího do Kyjeva íránské ozbrojené síly přiznaly, že došlo k "omylu".
"Vzhledem k rozsahu následků a důsledků této akce byl hlavní obžalovaný odsouzen k nejvyššímu trestu," dodal v neděli Mizan Online bez dalších podrobností.
Napětí mezi Íránem a Spojenými státy v době sestřelení letadla prudce vzrostlo.
Íránská protivzdušná obrana byla v pohotovosti před americkým protiútokem poté, co Teherán vypálil rakety na vojenskou základnu v Iráku, kterou využívaly americké síly.
Tyto rakety vyly odpáleny v reakci na zabití generálmajora Qassema Soleimaniho, který vedl zahraniční operace íránských Revolučních gard, při útoku amerického dronu v Bagdádu.
Ukrajina přišla při leteckém neštěstí o 11 občanů.
- Vladimir Putin a čínský ministr obrany Li Šang-fu přislíbili prohloubení vojenské spolupráce mezi Čínou a Ruskem poté, co se o víkendu setkali v Moskvě.
)
Li, který se v neděli setkal s ruským prezidentem při své první zahraniční cestě ve funkci, uvedl, že Čína je ochotna spolupracovat s Ruskem na úzké strategické komunikaci mezi jejich armádami.
"Čína je ochotna spolupracovat s Ruskem na nových příspěvcích k udržení světové a regionální bezpečnosti a stability," uvedl Li podle zprávy.
"Je to moje první zahraniční návštěva od nástupu do funkce čínského ministra obrany. Rusko jsem si pro ni vybral speciálně proto, abych zdůraznil zvláštní povahu a strategický význam našich dvoustranných vazeb," uvedl Li.
- V souvislosti s rozhodnutím Polska a Maďarska zakázat dovoz obilí z Ukrajiny, aby ochránily své vlastní zemědělské sektory, se rozhořel spor. Mluvčí Evropské komise podle agentury Reuters uvedl, že jednostranné kroky členských států Evropské unie v oblasti obchodu jsou "nepřijatelné".
Po rozhodnutí Polska a Maďarska zvažuje podobný krok i Bulharsko. Místní tisková agentura BTA uvedla, že ministr zemědělství Javor Gečev řekl, že země zvažuje zákaz dovozu ukrajinského obilí.
- Ukrajinské a ruské ozbrojené síly svádějí mimořádně krvavé boje ve zničeném východním městě Bachmut, ale prokyjevské síly se stále drží, uvedla ukrajinská Rusko uvedlo, že Wagnerovy žoldnéřské jednotky podporované výsadkáři dobyly další dva městské bloky.
- Sto třicet ukrajinských válečných zajatců bylo propuštěno a vráceno domů v rámci "velké velikonoční výměny", uvedl vysoký představitel ukrajinského prezidenta. Nebylo jasné, kolik Rusů bylo posláno zpět opačným směrem.
- Podle policejních sil v regionu Rusko používá k útokům na ukrajinskou policii v Chersonu bezpilotní letouny. Ta uvedla, že v oblasti Korabel bylo napadeno policejní auto, přičemž byli zraněni dva policisté a auto bylo poškozeno, v Beryslavi byl zraněn jeden policista a poškozena auta.
- Nový balík mezinárodní ekonomické podpory ve výši 115 miliard dolarů dává Ukrajině větší jistotu, že může zvítězit nad ruskými silami, a to v situaci, kdy si stále více uvědomuje, že válka může trvat déle, než se očekávalo, uvedl v sobotu ukrajinský ministr financí. Serhij Marčenko uvedl, že ho ministři financí skupiny sedmi zemí (G7) během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu tento týden ujistili, že budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba.
- Volodymyr Zelenskij v sobotu hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ve dvou tweetech ukrajinský prezident uvedl, že spolu hovořili o Macronově nedávné návštěvě Pekingu, kde se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí navštíví Bagdád, což bude jeho první cesta do Iráku od ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se, že Kuleba bude jednat s iráckým premiérem Mohammedem Shia al-Sudanim a ministrem zahraničí Fuadem Husajnem.
- Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vyzval k vytvoření skupiny zemí, které nejsou zapojeny do rusko-ukrajinské války, s cílem zprostředkovat mír. Lula, který kritizoval roli USA a EU v konfliktu, hovořil o snaze shromáždit skupinu lídrů, kteří "raději hovoří o míru než o válce", přičemž citoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Spojených arabských emirátů, šejka Mohameda bin Zayeda al-Nahyho.
Podrobnosti v angličtině ZDE
5770
Diskuse