Co řekl pan Bezděk o důchodové reformě

20. 4. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Zhlédl jsem nedělní debatu o důchodové reformě v Otázkách V. Moravce. Pominu zcela, co tam říkal ministr Marian Jurečka a poslanec Radim Fiala. Chtěl bych se zabývat vystoupením pana Vladimíra Bezděka, asi nejváženějšího experta na důchody v Česku. V minulosti vedl tzv. Bezděkovu komisi k reformě důchodového systému a působí jako poradce prezidenta Pavla. 

Nejprve se měl vyjádřit k tomu, zda je ještě možná důchodová reforma. Odpověď rozdělil na dvě části: 1. parametrické změny, jež budou reflektovat stárnutí populace, jsou nevyhnutelné, 2. pro skutečnou důchodovou reformu, např. ve stylu Nečasovy vlády, ale už není fiskální prostor, tedy peníze. Podle Bezděkova vyjádření lze dělat parametrické změny v důchodovém systému tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. 

Bezděk poté musel reagovat na představu Jurečky i Fialy, že jedním z důležitých klíčů pro udržitelnost důchodového systému je podpora zvyšování porodnosti. Předně zdůraznil, že je lépe se připravovat na horší scénáře, a pak být příjemně překvapen, než naopak. Pak k mému velkému překvapení v zásadě odmítl, že by bylo možné finančními nástroji dlouhodobě zvyšovat porodnost. Vysoká porodnost z Husáka byla podle něj pouze zahuštěním a nikoli zvýšením porodnosti. Prostě se rodilo více dětí na úkor období před 70. lety a po nich. Takové zahuštění pak způsobuje pochopitelné problémy.

Bezděk na to ovšem hned navazuje tím, že kdyby společnost opravdu byla rozhodnuta pomocí fiskálních nástrojů podporovat porodnost, pak je třeba upřít pozornost na mladé rodiny, tedy tam, kde se mohou právě rodit děti. Tvrdí, že v tomto ohledu nemá smysl utrácet veřejné prostředky na odměňování důchodců za to, že se kdysi „rozhodli mít dítě“. Tím se jasně vymezuje proti tzv. výchovnému. Otevřeně posléze říká s odmítavým důrazem, že výchovné nás stojí dvacet miliard korun ročně a komentuje to takto: „podle mne vyhozené oknem“.

Když pak ministr Jurečka obhajuje výchovné jako nástroj pro zmenšení nespravedlivého postavení matek v důchodovém systému, reaguje na to Bezděk dvojím způsobem: 1. musíme si říci, že výchovné nelze chápat jako nástroj pro zvyšování porodnosti, 2. pokud budeme chápat výchovné jako nástroj pro zmírnění nespravedlnosti systému vůči matkám, musíme se tázat, zda to nelze udělat jinak a hlavně levněji. 

Nedělám si iluze o tom, že by vyjádření pana Bezděka mohlo nějak změnit veřejnou debatu o nutnosti velké reformy důchodového sytému a o porodnosti jako léku na krizi důchodů, v níž jsme a která nás čeká. Pro mou orientaci v problému udělal však pan Bezděk hodně.

Mrzí mne ale, že vůbec nedošlo k otevření jiných témat, která považuji za zásadní, pokud jde o důchodový systém: migrace, exekuce, výše mezd. Kupříkladu za jeden z nejlepších prostředků, jak řešit odchod peněz z ČR zahraničním vlastníkům bank atd., považuji vysoké mzdy těch zaměstnanců – a vysoké mzdy znamenají i vyšší odvody do důchodového systému. Další zásadní téma jsou jistě platby OSVČ a otázka, zda stát může udržet systém, v němž jsou lidé motivováni držet se ekonomické aktivity, která jim nevydělá na důchod, zatímco česká ekonomika má prázdná místa, v nichž by se dalo vydělávat a odvádět hodně peněz pro stabilitu rozpočtu i důchodů.

1
Vytisknout
6295

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2023