Jaký je vojenský význam zničení přehrady Nová Kachovka?

9. 6. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Ukrajinci už nějaký čas vyšetřují okolnosti, které vedly k tomu, že na samotném počátku války došlo k okupaci Chersonu - aniž by zodpovědné osoby zařídily destrukci zdejších mostů přes řeku Dnipro/Dněpr.

Někteří čtenáři reagující na můj předchozí článek by ovšem Kyjivu velkoryse poradili, že takové vyšetřování je vlastně zbytečné. Jednak prý není třeba zničit přechod přes řeku úplně, stačí jen rozbořit silnici. A za druhé, přechod přes řeku po mostě údajně znamená, že vozidla jedou v koloně, přičemž pak stačí zničit pár kusů v čele, a je vymalováno. Shrnuto, opomenout destrukci mostu v době, kdy protivník překračuje řeku, údajně není příliš závažná chyba.

Bohužel, Rusové během obsazení Chersonu - jediného centra ukrajinské oblasti, které se jim od 24. února 2022 vůbec podařilo okupovat - půvabnou teorii o bezcennosti mostů pro ofenzivu tak docela nepotvrdili. A když se později sami z města stahovali, tento mimořádně hodnotný názor také nevzali v úvahu.

Představa, že potřeba přizpůsobit poškozenou přehradní hráz Nové Kachovky pro provoz vojenských motorových vozidel by znamenala nějaký mimořádný technický úkol, který by byl obtížnější než obojživelná útočná operace, je zřejmě založena na "velkorysém" ignorování neustále probíhajících dalekosáhlých oprav ukrajinské infrastruktury během ruských náletů - a pak ovšem také na představě, že obojživelné překročení Dněpru pod palbou by představovalo schůdnější řešení než "obyčejné" využití přehradní hráze.

Jak bylo ovšem konstatováno jinými, nehledě na statečnost ukrajinských vojáků a jejich bezmeznou ochotu se učit nové věci stále existují masivní nedostatky v oblasti schopností větších jednotek provádět vševojskové operace. To znamená, že jednotlivé zbraně a druhy vojsk dosud nedovedou patřičně spolupracovat, koordinovat svou činnost tak, aby se vzájemně podporovaly. A dokonce často chybí i schopnost kooperovat mezi dvěma sousedícími jednotkami stejného typu.

Vševojskové operace - neboli v anglofonní terminologii operace kombinovaných zbraní - představují v moderní válce vysoce ceněný, nicméně základní standard. Nejde o žádný vrcholně náročný výkon, ale o běžnou věc. To že je dnes neumějí provádět Rusové je samozřejmě dobrá zpráva. Že s nimi stále ještě mají problémy ukrajinští obránci je naopak zpráva velmi špatná.

Vševojsková operace je tedy standardem, kdežto vrcholy vojenského umění leží jinde. Zřejmě nejtěžší úkol vůbec představuje masivní vzdušný výsadek za nepřátelskou frontou, jakým byla například německá operace Merkur v květnu 1941 na Krétě, spojenecká operace Market v září 1944, jejímž cílem mimochodem bylo vybojovat nepoškozené mosty přes Rýn, nebo (v rámci možností současného Ruska) pokus o obsazení letiště Hostomel.

Až druhé pořadí v pomyslném žebříčku obtížnosti je námořní vylodění v bráněném úseku pobřeží, jako spojenecká operace Neptun v červnu roku 1944 v Normandii.

A na třetí místo můžeme zařadit násilný přechod velkého vnitrozemského vodního toku - takového, jako je čtvrtá nejdelší řeka v Evropě Dnipro/Dněpr, s průměrným průtokem 1 670 m3 za sekundu a šířkou řečiště ve stovkách metrů.

Jestliže západní instruktoři tvrdí, že nově vycvičené ukrajinské jednotky dobře nezvládají běžné úkoly v rámci vševojskových operací (jako je spolupráce pěchoty s tanky či koordinace dělostřelecké palby s vlastním ofenzivním postupem), jsou na místě velmi vážné pochybnosti o tom, zda by zvládly ještě mnohem náročnější sousto, jako obojživelný přechod velké řeky pod palbou.

Přitom ovšem ruská destrukce přehrady Kachovka Ukrajincům nejen definitivně znemožňuje obojživelné překročení řeky Dnipro a znamená tak v každém případě přinejmenším pro letošní rok konec ukrajinských ofenzivních plánů v úseku fronty od Kachovky po Cherson, ale také znamená zničení samotné přehradní hráze, kterou rozhodně bylo možno k přechodu řeky využít - podobně, jako kteréhokoliv jiného přemostění vodního toku.

Za současného stavu ukrajinských sil je dokonce velmi pravděpodobné, že přechod přehradní hráze, se všemi vážnými riziky, by byl ve skutečnosti jedinou dostupnou možností, jak vůbec dostat nějaké větší jednotky osvoboditelů na druhý břeh řeky. Přinejmenším na samotném počátku protiofenzivy na daném úseku.

Rusové si destrukcí přehrady, bezohledným ohrožením životů ukrajinských civilistů pod ní a dlouhodobým fatálním poškozením ukrajinského zemědělství i životního prostředí na několik měsíců zkrátili frontu o nějakých 100 km - a mohou odsud vojáky nasadit jinde, k případnému lepení děr ve své obraně například v Donbasu. Ani po opadnutí umělé povodně ještě dlouho nebude v zabahněném terénu možný pohyb těžké vojenské techniky.

Dohadování o to, pro koho je prý zničení přehrady vlastně výhodné, pokládám za daných okolností za naprosto absurdní a nemístné.

5
Vytisknout
8509

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2023