Soudci zakázali Bolsonarovi kandidovat na osm let kvůli "otřesným lžím"

1. 7. 2023

Důvodem pro zákaz Bolsonarovi ucházet se o veřejnou funkci bylo jeho velmi kontroverzní rozhodnutí předvolat si loni v červenci, 11 týdnů před prvním kolem voleb, které se konalo 2. října, do své oficiální rezidence zahraniční velvyslance.

Na schůzce Bolsonaro pronesl nepodložená tvrzení proti brazilskému elektronickému hlasovacímu systému, která vyvolala pobouření veřejnosti a která jeden ze soudců Nejvyššího soudu odsoudil jako politicky motivované dezinformace.

Bolsonarův právník tvrdil, že ačkoli tón jeho klienta na setkání s vyslanci mohl být nevhodný a "příliš přímočarý", snažil se pouze "zlepšit" brazilský volební systém.

Soudce Floriano de Azevedo Marques, který hlasoval proti Bolsonarovi, však prohlásil, že Bolsonaro se svým "nenormálním" a "nemorálním" jednáním snažil získat ve volbách nespravedlivou výhodu. Při znevažování brazilské demokracie před zahraničním publikem soudce obvinil Bolsonara, že jejich země vypadá jako "malá banánová republika".

Předseda soudu Alexandre de Moraes prohlásil, že rozhodnutí zakázat Bolsonara odráží víru soudu v demokracii a jeho "odpor vůči hanebnému populismu, který se znovu zrodil z plamenů nenávistných a protidemokratických projevů a výroků, které šíří hanebné dezinformace".

Soudce Benedito Gonçalves, který rovněž hlasoval proti Bolsonarovi, udeřil na exprezidentův "lživý monolog" a "děsivé lži" s tím, že jejich cílem bylo "vyvolat mezi voliči stav kolektivní paranoie".

Po pátečním rozhodnutí přirovnal Bolsonaro rozhodnutí soudu k pokusu o atentát na jeho osobu v předvečer voleb v roce 2018, které vyhrál. "[Tehdy] jsem byl bodnut do břicha. Dnes jsem byl bodnut do zad," řekl novinářům.

V době před loňskými volbami, které hluboce rozdělily společnost, populist Bolsonaroa, který se hlásí k Donaldu Trumpovi, opakovaně napadal brazilské elektronické hlasovací zařízení a naznačoval, že by mohl odmítnout výsledek, pokud by hlasování považoval za nespravedlivé.

Miliony stoupenců se myšlenky takového spiknutí chopily a 8. ledna 2023, týden po Lulově inauguraci, tisíce zarytých Bolsonarových příznivců vtrhly do prezidentského paláce, Kongresu a Nejvyššího soudu a vyplenily je v naději, že volby zvrátí.

"Šlo o to zbavit se Luly," řekl  ráno po útocích v hlavním městě Brasília jeden z účastníků.

Následné vyšetřování povstání z 8. ledna, které Lulova vláda označila za zpackaný puč, federální policií odhalilo, že osoby blízké Bolsonarovi v týdnech po porážce svého vůdce diskutovaly o možných způsobech, jak zorganizovat vojenský zásah, který by Lulu zbavil moci.

Jeden z dokumentů, který byl údajně nalezen v mobilním telefonu Bolsonarova pobočníka podplukovníka Maura Cida Barbosy, obsahoval podrobný plán, jak zvrátit Lulovo vítězství. Podle tohoto plánu by odstupující prezident zaslal zprávu s popisem svých stížností vojenským velitelům, kteří by poté jmenovali zvláštního "správce", jehož úkolem by bylo "obnovit ústavní pořádek".

Soudci Nejvyššího soudu, kteří by byli považováni za nepřátelské, by byli sesazeni a jejich rozhodnutí týkající se voleb by byla zrušena, než by byly v nejasném budoucím termínu vypsány nové volby. Zpravodajský časopis Veja, který o tomto plánu informoval jako první, jej nazval "Plán převratu".

Odsunutí Bolsonara, dominantní postavy brazilské pravice, na vedlejší kolej, vyvolalo spekulace o tom, kdo by mohl zdědit impozantních 58 milionů hlasů, které loni získal.

V předvečer pátečního hlasování list Veja prohlásil, že Bolsonarovo ostrakizování "by mohlo znamenat konec kariéry jedné z nejkontroverznějších postav v dějinách republiky a začátek nové a zcela nepředvídatelné etapy brazilské politiky".

Někteří podezřívají Bolsonarovu manželku, evangelickou bývalou první dámu Michelle Bolsonarovou, že by se mohla objevit jako prezidentská kandidátka v roce 2026, ačkoli i ona čelila kontrole federální policie kvůli podezření z finančních nesrovnalostí. Ta však pochybení popřela.