Argentinský prezidentský kandidát Milei byl ponížen v debatě, která ukázala, jak tyto populistické podvodníky potopit
14. 11. 2023 / Fabiano Golgo
čas čtení
9 minut
Pro
argentinského prezidentského kandidáta Sergia Massu, který je ministrem
hospodářství v současné levicové peronistické (populistické) vládě, je
úkol přesvědčit obyvatelstvo, aby nadále trvalo na straně, která
nedokáže snížit přemrštěnou inflaci á la Výmarská republika, téměř
nemožný, a tak se dalo očekávat, že poslední televizní debatu se šíleným
Javierem Mileiem stráví obhajobou. Massa však poskytl lekci, jak
bojovat s těmito obchodníky s fantazií, kteří se přiživují na přirozené
nespokojenosti se současným stavem.
Massa
zahnal ultraliberálního pravicového outsidera Mileiho do defenzivy
ostrými otázkami, v nichž se dožadoval podrobností o jeho
nejkontroverznějších návrzích. Tím svého soupeře vyřadil. A samozřejmě
Milei, jako všichni populisté - kteří nabízejí diagnózy toho, co je
špatně, ale jejich návrhy na řešení těchto problémů jsou bludy,
sofistika, fantazie, které nelze uskutečnit - koktal, ztrácel se ve
svých úvahách, potil se, nedokázal odpovědět ničím solidním a možným.
Uchyloval se k urážkám, úhybům, ale divákům dával jasně najevo, že je
ztracen, nemá odpovědi a umí jen obviňovat.
Viděli
jsme váhavého kandidáta, který opakoval nastavené fráze, na pokraji
ztráty kontroly. Vystaven Massou jako v panelové diskusi, Milei
nedokázal vysvětlit, jak hodlá zrušit centrální banku, dolarizovat
argentinskou ekonomiku nebo zpoplatnit veřejné školství. Massa mluvil
jako prezident a Milei jako pouhý televizní diskutér, nesouvisle a
váhavě, až ztratil řeč, když se ho zeptali, co by udělal pro zlepšení
bezpečnosti v zemi, jejíž kriminalita je na velmi vysoké úrovni typické
pro Latinskou Ameriku.
Přesto ještě před
debatou ukazovaly průzkumy veřejného mínění Mileiovi tříbodový náskok
před jeho soupeřem. Argentinci žijí již desítky let pod peronistickými
režimy střídanými krátkodobými pravicovými vládami, v nichž obě strany
končí stejně katastrofálně, s inflací požírající mzdy a rozsáhlou a
nestoudnou vládní korupcí.
Milei tak
představuje jinou alternativu k oběma skupinám, které již prokázaly, že
nejsou schopny uspokojivě vládnout. Problém je, že tou alternativou je
člověk, který věří, že může mluvit s duchem svého psa (který byl
naklonován)...
Milei investoval přibližně 50
000 USD do naklonování svého psa Conana, kterého vlastnil od roku 2004 až
do jeho smrti v roce 2017. Klonovací společnost oznámila existenci
nejméně čtyř Conanových "vnoučat", pojmenovaných na počest vlivných
ekonomů, jako jsou Murray, Milton, Robert a Lucas, což je odkaz na
osobnosti, jako byl Milton Friedman. To jméno psa je na počest filmu
Conan s Arnoldem Schwarzeneggerem.
Ještě před
vstupem do politiky v roce 2021 byl Milei známý veřejnosti jako
televizní komentátor a jako člen cover kapely Rolling Stones. Přestože
je řazen ke krajně pravicovým kandidátům, některé jeho postoje jsou na
konzervativní poměry překvapivé, například obhajoba homosexuálních
sňatků. Milei, který v mládežnických kategoriích působil jako brankář
argentinského týmu Chacarita Juniors, vystudoval ekonomii na univerzitě
Belgrano a získal dva magisterské tituly v oboru. Kromě akademické
kariéry, v níž více než 20 let vyučoval, pracoval také jako konzultant
pro velké finanční skupiny, jako je HSBC.
V
roce 2017 Milei spustil pořad "Demoliendo Mitos" (Bořič mýtů), který se
vysílal na YouTube a v rádiu. Díky protikorupčnímu obsahu plnému
agresivních útoků na politiky již tehdy projevoval známky svých
volebních ambicí. Ačkoli jeho sledovanost nedosahovala úrovně známých
influencerů, Milei upoutal pozornost televizních stanic a pokračoval v
účasti v hlavních vysílacích časech estrádních pořadů argentinské
televize.
Tato vystoupení zahrnovala debaty s
různými hosty, včetně podnikatelů, politiků, fotbalistů a celebrit z
různých oborů. Právě v jednom z těchto pořadů se svěřil s podrobnostmi o
svém těžkém dětství a o odstupu, který si v dospělosti udržoval od
svých rodičů.
Postupem času se jím budovaný
styl "trumpovské povahy" stával stále extrémnějším, což ho dostalo do
centra pozornosti veřejné debaty. V roce 2021 byl zvolen federálním
poslancem a proslavil se svými provokativními výroky, často namířenými
proti kirchnerismu a Juntos por el Cambio, dvěma hlavním argentinským
politickým silám poslední doby.
Jeho rigidní
diskurz ho také přibližuje krajní pravici. To nachází odezvu u střední
třídy, zejména vzhledem k nárůstu nejistoty v Argentině, což donedávna
nebylo tak běžné.
Jeho opakovaná vystoupení s
motorovou pilou na akcích prezidentské kampaně symbolizují sliby
drastického omezení státních výdajů, zrušení veřejných dotací a
"rozchodu se status quo". Jeho mediální vystoupení, často v kožené
bundě, s neupravenými vlasy, kotletami a vulgárními výrazy, s neustálými
urážkami politických představitelů, se stala virálními na internetu a
vytvořila konsolidovanou skupinu příznivců na sociálních sítích.
Jednu
ze svých hlavních frází "¡Viva la libertad, carajo!" (něco jako "Ať
žije svoboda, do píči!") opakuje při každém veřejném vystoupení.
A
co na druhé stráně? Jak může být konkurenceschopným kandidátem někdo,
kdo řídí ekonomiku se 124% inflací a kurzem dolaru přes 800 pesos? Massa
spoléhá na hlasy přesvědčených peronistů, kteří tvoří asi 30 % voličů a
kteří vždy volí kandidáta hnutí (bylo by nespravedlivé nazývat
peronismus stranou). Počítá také s tím, že získá hlasy příjemců jednoho
nebo více z ne méně než 141 sociálních dávek, které v zemi existují.
Protože není nic, co by se dařilo a co by se nedalo ještě zhoršit,
uchýlil se Massa v zemi, která se potýká se všemi myslitelnými druhy
krizí, zrychlující se devalvací a vyčerpanými rezervami, k jednomu z
nejpředvolebnějších populismů všech dob: snížil daň z příjmu prakticky
všem obyvatelům. Podle Plánu Platita, bude nadále platit daň pouze 80
000 lidí s příjmy vyššími než 2 400 dolarů měsíčně. Aby toho nebylo
málo, DPH z nákupu potravin bude vrácena "více než devíti milionům
lidí".
A co ušlé daně, přibližně 700 miliard pesos? Ach, jo, o tom budeme uvažovat později, ne? "Mañana"...
Čtyři
z deseti Argentinců jsou považováni za chudé (mezi dětmi do 14 let je
chudoba téměř 55 procent) a země prochází hlubokou dluhovou krizí.
Problém je v tom, že alternativa zřejmě nenabízí žádné skutečné řešení,
jen zničení toho, co dosud nefungovalo. Více než 100 mezinárodně
uznávaných ekonomů zveřejnilo 8. listopadu dopis, v němž varují, že
případné vítězství Javiera Milei v argentinských prezidentských volbách
by mohlo se ještě víc zhoršit ekonomiku země, která se již léta nachází v
hluboké krizi.
Ekonomové v dokumentu uvádějí:
"ačkoli zdánlivě jednoduchá řešení mohou mít svůj půvab, v krátkodobém
horizontu pravděpodobně způsobí v reálném světě větší devastaci, zatímco
v dlouhodobém horizontu výrazně omezí prostor pro politiku."
Podle
jejich názoru jsou Mileiovy návrhy zveřejňovány jako "radikální odklon
od tradičního ekonomického myšlení", ve skutečnosti však vycházejí z
"laissez-faire ekonomiky", která představuje velké riziko, že způsobí
další škody argentinské ekonomice a jejím obyvatelům.
Mezi
signatáři dopisu jsou Francouz Thomas Piketty, autor bestselleru
Kapitál v 21. století, Indka Jayati Ghosh, prezidentka Centra pro
ekonomická studia a plánování na Univerzitě Jawaharlal Nehru v Dillí, a
Američan srbského původu Branko Milanović, profesor na Graduate Centre
of the City University of New York, London School of Economics, Institut
Barcelona d'Estudis Internacionais a výzkumný pracovník Luxembourg
Income Study, významného výzkumného centra pro nerovnost.
Milei
prosazuje uzavření argentinských veřejných podniků, vystoupení země z
Mercosuru, zrušení její centrální banky a nahrazení argentinské měny
peso americkým dolarem.
Byla to však právě
politika kvazidolarizace v 90. letech, která vedla ke krizi na počátku
roku 2000, jež má dopady dodnes. Vynucená parita mezi pesem a dolarem
vytvořila v zemi ekonomický kulturní rys, kterým je používání americké
měny při každodenních transakcích.
Za rok a
půl svého působení v Kongresu Milei neprosadil žádný projekt, ale - což
jeho příznivci, převážně mladí lidé, velmi oceňují - dal svůj plat k
dispozici prostřednictvím tomboly.
Je popíračem
údajů o tzv. zmizelých z diktatury, kterou raději nazývá "válkou"
(zmizelí jsou lidé, kteří byli během diktatury uneseni a poté zmizeli), a
je popíračem klimatické krize (kterou definoval jako "lež socialismu").
Je proti potratům, feminismu a sexuální výchově ve školách, je pro
použití zbraní pro každého, chce snížit daně, sociální programy a
privatizovat státní podniky. A chce, aby lidé mohli prodávat své orgány,
aby se uživili.
Peronistům a antiperonistům je
společná v obraně a prosazování demokracie, právního státu a lidských
práv. Milei se však s tímto konsensem rozchází. Chválí bývalou
argentinskou vojenskou diktaturu, navrhuje konec centrální banky země,
úplnou dolarizaci a přerušení obchodních vztahů s Čínou.
Myšlenky,
které dráždí mozky a emoce voličů otrávených neschopností a korupcí
všech vlád, které kdy viděli. Písně sirén, které odhalují kandidáty,
kteří se po zvolení mění v medúzy.
6157
Diskuse