Krajně pravicová strana získala v nizozemských volbách nejvíce křesel, ukazují průzkumy exit polls

23. 11. 2023

čas čtení 6 minut
Foto: Geert Wilders

Protiislámská Strana za svobodu Geerta Wilderse získá podle předpovědí 35 křesel ve 150členném parlamentu


Krajně pravicová a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse je podle exit polls na nejlepší cestě stát se největší stranou v nizozemském parlamentu, což je velký volební zvrat, jehož dozvuky pocítí celá Evropa.


PVV, jejíž manifest obsahuje výzvy k zákazu mešit, koránu a islámských šátků ve vládních budovách, podle odhadů získala 35 křesel ve 150členném parlamentu, což je více než dvojnásobek počtu, který získala v předchozím hlasování v roce 2021.


Není však jasné, zda Wilders - jehož strana v předchozích volbách skončila na druhém a třetím místě, ale vždy byla vyloučena z vlády - bude schopen získat dostatečnou podporu k vytvoření koalice s funkční parlamentní většinou.

"Vyzývám strany," uvedl Wilders v první reakci po hlasování. "Kampaň skončila a voliči promluvili. Nyní budeme muset hledat vzájemné dohody. S úžasnou pozicí 35 křesel již nelze PVV ignorovat."

Ve svém vítězném projevu trval na tom, že je "přesvědčen, že můžeme dosáhnout dohody", a dodal: "Velmi dobře chápu, že bychom neměli přijímat žádná opatření, která by byla protiústavní."

Předsedovi PVV přispěchaly poblahopřát krajně pravicové osobnosti napříč Evropou včetně maďarského Viktora Orbána, francouzské Marine Le Penové, italského Mattea Salviniho a německé AfD. Šéfové tří dalších největších nizozemských stran však shodně prohlásili, že by ve vládě vedené PVV nepůsobili.

Levicově orientovaná aliance stran Zelená levice a Labouristická strana (GL/PvdA) vedená bývalým eurokomisařem Fransem Timmermansem, která by podle odhadů měla skončit na druhém místě s 25 křesly, uvedla, že nevstoupí do žádné koalice, jejímž členem by byla PVV, stejně jako centristická strana Nová sociální smlouva (NSC) středopravicového poslance Pietera Omtzigta, která je s 20 křesly na čtvrtém místě.

Liberálně-konzervativní Strana pro svobodu a demokracii odstupujícího premiéra Marka Rutteho, která by se podle odhadů umístila na třetím místě s 24 křesly, uvedla, že je myšlence spolupráce otevřená - tento týden však vyloučila, že by Wilderse jako premiéra podpořila.

"Řekl jsem, že si to nedovedu představit, protože Wilders nemůže vytvořit většinu," řekl Rutteho nástupce v čele VVD, odstupující ministr spravedlnosti Dilan Yeşilgöz-Zegerius. "Ale teď je to jeho krok. Musí ukázat, zda dokáže vytvořit většinu."

Wilders, který je od roku 2004 pod policejní ochranou a v roce 2016 byl odsouzen za diskriminaci poté, co na předvolebním shromáždění označil Maročany za "spodinu", začne pravděpodobně v pátek zjišťovat názory ostatních šéfů holandských politických stran.

Ačkoli strana, která získá nejvíce křesel, tradičně má příštího premiéra,Wilders to nemá v žádném případě jisté. Rutte zůstane v roli dočasného předsedy, dokud nebude ustavena nová vláda, což se může stát nejdříve na jaře příštího roku.

Výsledek voleb, které mají po čtyřech po sobě jdoucích koalicích vedených Ruttem nastolit v Nizozemsku prvního nového premiéra po 13 letech, by mohl vést k "ústavnímu patu", uvedla Kate Parkerová z Economist Intelligence Unit.

Analytici předpovídají, že koaliční jednání by mohla být ještě delší a složitější než po předchozích volbách v roce 2021, kdy čtyřem koaličním partnerům trvalo rekordních 271 dní, než se dohodli - a možná se jim to nepodaří.

Podoba nové koalice by mohla mít zásadní dopad na nizozemskou imigrační a klimatickou politiku i na vztahy s evropskými partnery. Země byla zakládajícím členem EU a v rámci bloku má nadprůměrnou váhu.

Rutteho čtvrtá a poslední koalice odstoupila v červenci poté, co se nedokázala dohodnout na opatřeních k omezení migrace, což bylo jedno z klíčových témat kampaně, spolu s bytovou krizí, která postihuje zejména nizozemskou mládež, životními náklady a důvěrou voličů v politiky.

Wilders je otevřený euroskeptik a dlouhodobě vede kampaň za to, aby nizozemská vláda převzala zpět kontrolu nad hranicemi země, omezila imigraci, snížila platby do rozpočtu Unie a vetovala rozšiřování EU.

Požadoval také, aby Nizozemsko přestalo posílat zbraně na Ukrajinu.

Wilders se nedávno pokusil zmírnit své tvrdší protiislámské výrazy, zřejmě v naději, že poprvé vstoupí do koaliční vlády, a připustil, že existují "větší problémy" než snížení počtu uprchlíků a že by mohl některé své protimuslimské postoje "uložit k ledu".

Během kampaně slíbil, že bude "premiérem pro všechny" v Nizozemsku, "bez ohledu na jejich náboženství, původ, pohlaví nebo cokoli jiného", a dodal, že větší prioritou je krize životních nákladů.


Tom van der Meer, politolog z Amsterodamské univerzity, označil výsledek za "největší změnu, jakou jsme kdy v Nizozemsku zaznamenali". Wilders zvedl vlnu protiimigračních nálad a frustrace z koalic napříč stranami, řekl veřejnoprávní televizi NOS.

Hlasování probíhalo ve volebních místnostech včetně muzeí Anny Frankové a Van Gogha v Amsterdamu a voliči měli na výběr z 26 stran, z nichž 18 se mohlo dostat do parlamentu, v jedné z nejroztříštěnějších politických krajin v Evropě.

V ikonickém amsterdamském kostele De Duif osmadvacetiletá architektka Lisa uvedla, že se rozhodla "takticky" hlasovat pro alianci Zelených a Labouristů, aby zabránila Wildersově krajně pravicové PVV stát se největší stranou.

"Uvědomila jsem si, že musím volit Zelenou levici a labouristy, protože nechci, aby PVV vyhrála," řekla. "Životní prostředí a krize životních nákladů jsou pro mě nejdůležitější témata. Nepředpokládám levicovou vládu, ale to je to nejmenší, co mohu udělat."

Sedmačtyřicetiletá Lisette, konzultantka, uvedla, že se rozhodla volit VVD kvůli "dlouhodobé stabilitě, kterou tato strana přináší", a dodala:  "V mezinárodním měřítku jsem velmi spokojená s tím, jak Rutte naši zemi prezentuje."

Šestadvacetiletý student Stijn volil prozemědělské hnutí BBB. "Vím, jak je to pro ně těžké," řekl. "Moji rodiče jsou zemědělci a z první ruky vím, jak moc bojují. Ostatní strany jdou se svými návrhy na změnu klimatu příliš daleko."

Dvaapadesátiletá Mirjam Stokerová, která hlasovala v muzeu Anny Frankové, řekla, že se rozhodla pro Zelené-Labour, protože se "trochu bála PVV". "Vláda musí zůstat trochu uprostřed," řekla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4391

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2023