Ukrajina ukončila mírové rozhovory s Ruskem v roce 2022 kvůli novým jazykovým požadavkům a sankcím

29. 4. 2024

Z návrhu smlouvy datovaného k 15. dubnu 2022 vyplývalo, že Moskva a Kyjev byly blízko uzavření míru, protože se shodly na hlavních bodech. Nevyřešeno zůstalo jen několik bodů, které měli ve stejném měsíci osobně projednat prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

Kontroverze vyvolala zejména otázka přípustného počtu personálu a vojenské techniky ukrajinské armády. Moskva chtěla omezit počet ozbrojených sil Ukrajiny na 85 tisíc lidí, Kyjev trval na 250 tisících. Totéž platilo pro tanky (342 versus 800), dělostřelectvo (519 versus 1 900) a stíhačky (102 versus 160).

Ukrajina zároveň souhlasila s tím, že bude zachovávat neutralitu a nepřipojí se k žádným vojenským aliancím, včetně NATO; nedovolí cizím jednotkám vstup na své území; neposkytne infrastrukturu jiným státům a nezúčastní se s nimi vojenských cvičení. Mezi dalšími dohodnutými body bylo zřeknutí se výroby a získání jaderných zbraní. Ukrajina také vyjádřila připravenost legislativně zakázat pojmy "fašismus", "nacismus" a "agresivní nacionalismus".

Rusko zase souhlasilo s tím, že stálí členové Rady bezpečnosti OSN – Velká Británie, Čína, Spojené státy a Francie – poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky pod podmínkou, že nebudou rozšířeny na Krym a Sevastopol. V návrhu však nepanovala shoda ohledně Donbasu.

Deník Wall Street Journal a Foreign Affairs, který měl k dispozici i návrhy smlouvy a Istanbulské dohody, která jí předcházela, již dříve naznačily, že otázka budoucnosti separatistických regionů na východě Ukrajiny nebyla v dokumentech vůbec zmíněna, měla být projednána na osobním setkání Zelenského s Putinem.

Kreml popírá, že by narušení podpisu mírové dohody v dubnu 2022 bylo vinou Ruska. Podle tiskového tajemníka prezidenta Ruské federace Dmitrije Peskova vinu za to nese vedení Velké Británie. "Byl to přímý tlak z Londýna... všechno ostatní jsou spekulace," řekl RBC.

Putin opakovaně tvrdil, že Ukrajina parafovala Istanbulskou dohodu, ale pod tlakem Západu ji hodila "na smetiště dějin". Konkrétně mělo jít o intervenci tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. Šéf ukrajinské vyjednávací delegace David Arachamia řekl, že doporučil "nic nepodepisovat" s Ruskem, a dodal: "Prostě bojujme."

Sám Johnson tvrdil, že pouze vyjádřil znepokojení nad obsahem dokumentu.

Zdroj v němčině: ZDE