
Česká veřejnost je prý zdravotnicky negramotná
30. 4. 2024 / Boris Cvek
čas čtení
4 minuty
Nedělní
Otázky V. Moravce byly docela klidné, pokud jde o charakter debaty,
ne už tak klidné, jde-li o téma. Tématem bylo zdravotnictví a
hosty byli ministr zdravotnictví Válek (TOP09), senátorka
Procházková (ANO) a profesor Prymula. Zdá se, že shoda byla na
tom, že krize z konce minulého roku, která se týkala
přesčasů, není zažehnána, že dohody byly porušeny a že nás
čeká možná další kolo protestů.
Podle
ministra lékaři porušili dohodu tím, že slíbili, že všichni
budou sloužit v nemocnicích, což se prý dosud nestalo.
Reagoval tak na námitky, že ministerstvo samo dohody neplní.
Zástupce protestujících lékařů ale ve studiu nebyl. Profesor
Prymula se vyjádřil, že problém dosud vyřešen nebyl a že
přidávání peněz do mezd řešením není. Podle ministra Válka
je řešení možné jen třísměnným provozem. Paní senátorka
ovšem upozornila, že jsou pracoviště, kde jej zavést prostě
není možné.
Tématem
debaty byla také situace v hygienické službě, její reforma,
odchod paní Svrčinové z postu hlavní hygieničky atd. Pan
Prymula tvrdil, že paní Svrčinová měla být odvolána, a to už
na začátku roku v souvislosti s „epidemií“ černého
kašle. Hosté pořadu diskutovali různé hypotézy, pokud jde o
příčiny nezvykle silného šíření této nemoci u nás.
Podle
pana Prymuly je česká populace už prakticky promořená. Podle
paní Procházkové je zase pozornost, která je věnována černému
kašli, přehnaná, protože zde máme mnohem vážnější problémy,
jako je třeba cukrovka, které jsou ve srovnání s černým
kašlem prakticky ignorovány. Tématem diskuse bylo i očkování a
hledání odborného konsensu, jak a kdy a koho vlastně očkovat
proti černému kašli.
Odborný
konsensus ovšem nestačí, pokud jde o koncepci zdravotní péče
jako takové do budoucích let. Pan ministr přinesl do studia
materiál, na němž prý pracoval jako odborník s mnoha
dalšími lidmi, včetně konzultací se zahraničními odborníky a
institucemi, a stále zdůrazňoval data a nutnost se na nich
shodnout. Paní senátorka jej ovšem upozornila na to, že data jsou
jedna věc, ale rozhodnutí, co se má dělat dále, bude muset být
politické. Příkladem je už mnoho trvající volání po posílení
následné péče v našem zdravotnictví.
Vrcholem
pořadu z mého hlediska ovšem bylo konstatování paní
senátorky, které ani pan Prymula, ani pan ministr nerozporovali,
spíše naopak, že česká populace je po zdravotnické stránce
negramotná. Nebylo úplně jasné, co je tím míněno, ale ono si
stačí vzpomenout na doby covidu, aby člověk pochopil, jak vlastně
probíhá „edukace“ české veřejnosti ze strany zdravotnických
autorit. Uvedu nicméně jiný příklad.
Často
se mi stane, že potřebuji najít solidní informace o nějaké
nemoci. Když se kvůli tomu dostanu na web té či oné české
odborné společnosti, většinou jsem nucen kliknout na prohlášení,
že jsem odborník, což odmítám. Je pro mě mnohem snazší si
najít veřejně dostupné informace na stránkách amerických
nemocnic, jako je Mayo Clinic nebo Cleveland Clinic, případně na
stránkách Harvardovy univerzity.
Jak
je možné, že něco takového, solidního a přístupného každému
řekněme středoškolsky vzdělanému člověku, neexistuje u nás?
Česká veřejnost vlastně neví, komu věřit. Proti zástupům
šarlatánů a různých akademických odborníků, kteří se pod
vlivem mediální pozornosti rádi nechají strhnout vlastní
důležitostí, není žádný obecně uznávaný, solidní zdroj
informací, veřejně přístupný a nezávislý na osobním
vystupování toho či onoho jedince v médiích. Aspoň já o
něm nevím.
3619
Diskuse