Šéf polského generálního štábu v případě ruského útoku na pobaltské země slíbil úder na Petrohrad

14. 10. 2024

čas čtení 2 minuty
V případě ruského útoku na pobaltské státy Západ odpoví úderem na Petrohrad, řekl bývalý náčelník generálního štábu Polska Rajmund Andrzejczak na konferenci Defending Baltics. "Ne první den..., ale v první minutě. Zasáhneme všechny strategické objekty v okruhu 300 km. Zaútočíme přímo na Petrohrad," uvedl.

Andrzejczak poznamenal, že válka na Ukrajině dává Západu několik let na přípravu, a pokud Kyjev prohraje, pak v blízké budoucnosti "bude jedna ruská divize ve Lvově, další v Brestu a třetí v Grodně". Zdůraznil, že evropské země musí ukázat odhodlání a ukázat Rusku, že jakýkoli útok na Polsko nebo pobaltské státy povede k "totální konfrontaci". Podle Andrzejczaka je to jediný způsob, jak zabránit agresi Kremlu. Pro tyto účely Varšava již nakupuje 800 raket s doletem až 900 kilometrů, které budou použity v případě útoku, dodal bývalý náčelník polského generálního štábu.

O pravděpodobnosti útoku na pobaltské země hovořil také poradce litevského prezidenta pro národní bezpečnost Kęstutis Budrys. Zdůraznil, že riziko takového vývoje událostí se zvýší, pokud se Bělorusko stane součástí Svazového státu s Ruskem. Velitel litevské armády Raimundas Vaiksnoras na konferenci řekl, že Litva by měla být připravena odpovědět na ruský útok sama, aniž by čekala na rozhodnutí NATO.

Polský ministr obrany Cezary Tomczyk již dříve varoval před možným útokem Ruska po skončení války na Ukrajině. Polské ministerstvo obrany podle něj již v tomto ohledu podniká konkrétní kroky, které odstraňují mezery ve vybavení armády: Byly podepsány smlouvy na dodávky zbraní v hodnotě více než 4 miliardy eur. V květnu Polsko oznámilo plány investovat asi 2,3 miliardy eur do posílení svých severních a východních hranic.

Litevská ministryně vnitra Agne Bilotaite na jaře oznámila záměr vytvořit na hranicích s Ruskem "zeď z dronů". Tento projekt se bude týkat pobaltských států, Norska, Finska a Polska. Cílem je použít drony a technologie k zabezpečení hranic nejen fyzickými bariérami, ale také sledovacími systémy, aby se zabránilo provokacím a pašování. Litva již vytvořila speciální jednotku při Státní pohraniční službě, která se zabývá monitorováním pomocí bezpilotních prostředků.

Začátkem října vyšlo najevo, že Polsko plánuje do konce roku 2024 zahájit výstavbu opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
1579

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2024