Izrael vyvraždil v úterý na severu Gazy dalších 93 lidí, včetně 25 dětí

29. 10. 2024

 

Húsíovští povstalci vypouštějí bezpilotní letouny na izraelské město Aškelon

Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové potvrdili, že v úterý ráno provedli útok dronem na jižní Izrael.

V prohlášení húsijské armády se uvádí:

    Bezpilotní letoun (dron) jemenských ozbrojených sil provedl zvláštní vojenskou operaci zaměřenou na průmyslovou zónu izraelského nepřítele v oblasti Aškelonu.

Húsíové prohlásili, že útok „byl proveden pomocí několika bezpilotních letounů, které úspěšně dosáhly svých cílů“.

Izraelská armáda dříve uvedla, že dron „spadl v otevřené oblasti“ Aškelonu, severně od pásma Gazy.

Húsíjští povstalci, kteří od loňského listopadu útočí na lodě proplouvající Rudým mořem, tvrdí, že jednají ze solidarity s Palestinci v Gaze a na podporu Libanonu proti izraelským útokům.


Irský ministr zahraničí uvedl, že bude pokračovat v práci na legislativě, která by sankcionovala vývoz z okupovaných palestinských území.

Vzhledem k tomu, že příští týden budou vyhlášeny volby, není dostatek času na schválení zákona o okupovaných územích, ale Micheál Martin uvedl, že doufá, že se ještě předtím dostane do fáze výboru s pozměňovacími návrhy, aby byl ústavně a právně pevný.

Návrh zákona, který byl poprvé navržen v roce 2018, již prošel irským senátem, ale v Dáilu zůstal odložen, dokud mu před dvěma týdny nedal zelenou generální prokurátor v návaznosti na červencové rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o „protiprávní“ okupaci palestinských území.

Uvedl, že úředníci se sejdou s právními poradci, aby dosáhli dalšího pokroku. „Doufejme, že se nám podaří dostat do fáze projednávání ve výboru před rozpuštěním Dailu,“ řekl Martin.

Návrh zákona musí být dostatečně robustní, aby „odolal případným právním výzvám“, řekl s odkazem na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, které zablokovalo snahy Evropské komise zahrnout Západní Saharu do obchodních dohod s Marokem.

Západní Sahara je z velké části kontrolována Marokem, ale Alžírskem podporovaná Fronta Polisario vede kampaň za nezávislost tohoto území již od roku 1975, kdy se z něj koloniální vládce Španělsko stáhlo.


Plán Izraele zakázat Unrwa jakoukoli činnost na palestinských územích je „více než znepokojující, více než zklamání“, uvedla ředitelka komunikace agentury Juliette Touma.

V rozhovoru pro irskou televizní stanici RTE uvedla, že po včerejším hlasování v izraelském parlamentu nemají o izraelském plánu „žádný přehled“ a „žádné informace“.

„Je to více než zklamání, je to upřímně řečeno pobuřující, především kvůli dopadu, který to pravděpodobně bude mít na naši humanitární operaci,“ řekla.

Izrael uvedl, že bude i nadále spolupracovat s dalšími agenturami OSN, jako je Unicef, ale Touma řekla, že to je právě Unrwa, která pro Unicef zajišťuje programy na místě, včetně očkování proti dětské obrně.

Řekla:

    Mluvíme o desítkách tisíc lidí, kteří s agenturou v Gaze spolupracují. Máme infrastrukturu, vozový park, logistické základny. Je tedy velmi, velmi obtížné nahradit Unrwu.

    A z předchozích pokusů nahradit agenturu nebo poskytovat humanitární pomoc v radě víme, že tyto pokusy selhávají a ztroskotávají.

    V určitém období války jsme poskytovali přístřeší v budovách OSN více než milionu lidí, a to žádná jiná agentura EU nedělá. Jsme největším poskytovatelem potravinové pomoci v Gaze, největším poskytovatelem základní zdravotní péče, největším počtem zaměstnanců.

Na rozhodnutí Izraele zakázat agentuře OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky, Unrwa, působit uvnitř země se objevilo více reakcí.

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že cílem tohoto kroku je narušit úsilí o dosažení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a dodalo, že Unrwa poskytuje Palestincům životně důležitou pomoc.

„Je právní a morální povinností mezinárodního společenství zaujmout rozhodný postoj vůči pokusům zakázat Unrwa, která byla zřízena rezolucí Valného shromáždění OSN,“ uvedlo ministerstvo. „Jako předsedající pracovní skupiny pro financování Unrwy bude Türkiye i nadále poskytovat agentuře politickou a finanční podporu,“ dodalo.

Turecko ostře kritizuje izraelské války v Gaze a Libanonu. Zastavilo veškerý obchod s Izraelem a požádalo o připojení se k případu genocidy proti Izraeli u Světového soudního dvora.

Jordánské ministerstvo zahraničí mezitím uvedlo, že pondělní hlasování je „součástí systematického zaměřování“  na Unrwa a „pokračováním horečného úsilí Izraele o politickou likvidaci agentury OSN, které je doplňkem jeho agresivní války proti palestinskému lidu“.
 
Hizballáh zvolil novým vůdcem Naima Qassema 

Hizballáh, Íránem podporovaná libanonská militantní skupina, uvedla, že si zvolila Naima Qassema, aby nahradil jejího bývalého vůdce Hasana Nasralláha, který byl minulý měsíc zabit při izraelském náletu.

Kassem, dlouholetý Nasralláhův zástupce, byl od Nasralláhovy smrti úřadujícím vůdcem Hizballáhu.

„(Vládnoucí) rada Hizballáhu se dohodla na volbě... šejka Naima Qassema generálním tajemníkem Hizballáhu,“ uvedl Hizballáh ve svém prohlášení. Qassema zvolila pětičlenná rada šúra, hlavní rozhodovací orgán skupiny, dva dny před úterním oznámením, uvedla agentura France-Presse (AFP).

Jednasedmdesátiletý Qassem byl jedním ze zakladatelů Hizballáhu v roce 1982 a od roku 1991, tedy rok před Nasralláhovým nástupem do čela strany, zastával funkci zástupce generálního tajemníka. Narodil se v Bejrútu v roce 1953 v rodině z vesnice Kfar Fila na hranicích s Izraelem.

Byl nejvyšším představitelem Hizballáhu, který pokračoval ve vystupování na veřejnosti poté, co se Nasralláh po válce skupiny s Izraelem v roce 2006 z velké části ukryl.

 
Rozhořčení nad „zničujícím“ rozhodnutím Izraele zakázat hlavní palestinskou humanitární agenturu OSN

Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že zavedení zákona, kterým Izrael zakázal palestinské agentuře OSN pro pomoc uprchlíkům (Unrwa) působit v Izraeli, bude mít „zničující důsledky pro palestinské uprchlíky“.

„K Unrwa neexistuje žádná alternativa,“ uvedl Guterres v prohlášení.

„Provádění těchto zákonů by mělo zhoubné důsledky pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pro mír a bezpečnost v celém regionu. Jak jsem již řekl, Unrwa je nepostradatelná.“
 
Izraelský parlament v pondělí odhlasoval zákaz působení Unrwy v zemi do 90 dnů, čímž se vzepřel tlaku USA a dalších mezinárodních organizací, aby největšího poskytovatele humanitární pomoci palestinskému obyvatelstvu v zemi zachoval.

Kneset zakázal agentuře OSN vykonávat „jakoukoli činnost“ nebo poskytovat jakékoli služby na území Izraele, včetně oblastí anektovaného východního Jeruzaléma, Gazy a západního břehu Jordánu. Druhé hlasování prohlásilo Unrwa za teroristickou skupinu, čímž fakticky zakázalo jakoukoli přímou interakci mezi agenturou a izraelským státem.

Šéf Unrwy Philippe Lazzarini označil izraelské rozhodnutí za „bezprecedentní“ a řekl, že nejde o nic menšího než o „kolektivní trest“ pro Palestince. Návrhy zákonů „jen prohloubí utrpení Palestinců, zejména v Gaze, kde lidé prožívají již více než rok naprosté peklo“. Mluvčí Unrwa uvedl, že zákon bude „katastrofou“ a bude mít vážný dopad na humanitární operace v Gaze a na okupovaném západním břehu Jordánu.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že je „hluboce znepokojeno“ krokem Izraele zakázat Unrwa, přičemž mluvčí Matthew Miller řekl, že agentura hraje „kritickou a důležitou roli při poskytování humanitární pomoci civilistům, kteří ji v Gaze potřebují“.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Británie je „vážně znepokojena“ přijetím zákona, zatímco její ministr zahraničí David Lammy dříve v pondělí navrhl, že by mohly být přijaty sankce proti izraelským politikům, pokud by Unrwa byla rozhodnutím Knesetu „sražena na kolena“.

Vlády Španělska, Slovinska, Irska a Norska společně odsoudily izraelský zákaz Unrwa a uvedly, že představuje „velmi vážný“ precedens pro práci OSN a všech organizací multilaterálního systému. Belgie uvedla, že „hluboce lituje“ hlasování Knesetu. Německý komisař pro politiku lidských práv a humanitární pomoc uvedl, že tento krok by „ohrozil životně důležitou humanitární pomoc pro miliony lidí“.

Téměř celá více než dvoumilionová populace Gazy je odkázána na pomoc a služby Unrwa, která již více než sedm desetiletí poskytuje pomoc, školství, zdravotní péči a asistenci na celém palestinském území a palestinským uprchlíkům jinde. Více informací o humanitárních aktivitách agentury a jejích zhoršujících se vztazích s izraelskou vládou si můžete přečíst v tomto užitečném vysvětlení zákona, který byl v pondělí schválen.
 
 

Zde najdete trochu podrobnější informace o izraelském útoku na Bejt Lahíju z útermího rána, při kterém podle zpráv zahynulo nejméně 93 palestinských civilistů, z nichž mnohé byly ženy a děti.

Podle prvního seznamu obětí, který poskytla záchranná služba, byla mezi zabitými mimo jiné matka s pěti dětmi a další matka se šesti dětmi.

Doktor Hossam Abu Safiya, ředitel nedaleké nemocnice Kamal Adwan, uvedl, že nemocnice je zahlcena počtem lidí zraněných při bombovém útoku, kteří potřebují ošetření.

„Svět musí jednat a ne jen přihlížet genocidě v pásmu Gazy,“ řekl pro Al-Džazíru. „Vyzýváme svět, aby vyslal specializované lékařské delegace k ošetření desítek zraněných v nemocnici.“

Izraelské jednotky se v sobotu stáhly z nemocnice Kamal Adwan poté, co do zdravotnického zařízení vtrhly a zadržely desítky jeho zaměstnanců.
 
Izraelské síly se zaměřily na obytnou budovu ukrývající vysídlené Palestince, uvedla Wafa a dodala, že více než 20 zraněných bylo převezeno do nemocnice Kamal Adwan, která byla dnes od rána zasažena „nepřetržitým dělostřeleckým ostřelováním“.

Dr. Hussam Abu Safia, generální ředitel nemocnice Kamal Adwan, řekl televizi Al Jazeera, že mnoho zraněných při útoku zemřelo v důsledku nedostatku zdrojů v nemocnici, která v posledních týdnech hlásí hrozivý nedostatek pohonných hmot a dalších zásob v souvislosti s neustálými izraelskými útoky v oblasti.
 
Dva lidé byli zabiti při izraelském útoku poblíž syrské hranice s Libanonem, uvedl v úterý syrský válečný pozorovatel - jedná se o druhý útok během necelého týdne poblíž klíčového pozemního přechodu. Izraelské bojové letouny zaútočily na vozidla poblíž vesnice Al-Nazariya na venkově Al-Qaseer podél hranice s Libanonem, uvedla Syrská observatoř pro lidská práva a dodala, že dvě osoby ve vozidlech byly zabity.

 Podle zpráv bylo v pondělí při izraelských úderech v údolí Bekaa na východě Libanonu zabito nejméně 60 lidí a desítky byly zraněny. Ministerstvo zdravotnictví této země uvedlo, že tyto ztráty se týkaly několika oblastí v regionu Baalbek, zatímco jeho guvernér Bachir Khodr odsoudil to, co označil za „nejnásilnější“ nálety na tuto oblast od zahájení izraelského útoku na Libanon koncem minulého měsíce. Izraelská armáda vydala v pondělí příkaz k evakuaci rozsáhlých oblastí jiholibanonského města Tyru. Libanonská národní tisková agentura informovala o „sérii úderů“ na starobylé pobřežní město, počínaje náletem na obytný byt, při kterém údajně zahynulo nejméně sedm lidí.

 Asi 100 000 Palestinců je uvězněno v severní části Gazy v oblastech Džabalia, Beit Lahiya a Beit Hanoun bez zdravotnických a potravinových zásob, varovala palestinská civilní záchranná služba. Uvedla, že její operace se zastavily kvůli třítýdennímu izraelskému útoku na severní část pásma.

Benjamin Netanjahu popřel zprávy, že Izrael obdržel návrh, který by zahrnoval propuštění čtyř rukojmích výměnou za 48hodinové příměří v Gaze. Prohlášení kanceláře izraelského premiéra přišlo den poté, co egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí uvedl, že jeho země navrhla dvoudenní příměří v Gaze, které by zahrnovalo výměnu čtyř izraelských rukojmích za některé palestinské vězně. 

Humanitární systém v Gaze se zhroutí, pokud Unrwa nebude moci fungovat, varuje Unicef

Mluvčí Unicefu James Elder odpovídal na otázky médií ohledně včerejšího hlasování v izraelském parlamentu, které by fakticky zakázalo Unrwa, palestinské uprchlické agentuře OSN, působit na území Izraele.

„Pokud Unrwa nebude moci fungovat, pravděpodobně dojde ke zhroucení humanitárního systému v Gaze,“ citovala Eldera agentura Reuters. „Takže takové rozhodnutí najednou znamená, že se našel nový způsob, jak zabíjet děti,“ dodal.

Další agentury OSN na brífinku pro média uvedly, že nebude možné zaplnit prázdné místo po Unrwa, hlavní organizaci OSN, která v Gaze působí na místě a poskytuje nouzovou pomoc palestincům.

„Je nepostradatelná a v tuto chvíli k ní neexistuje žádná alternativa,“ řekl mluvčí humanitárního úřadu OSN Jens Laerke, protože pokračující izraelský útok na území zhoršuje již tak zoufalé podmínky, v nichž se Palestinci potýkají s rozsáhlým nedostatkem potravin, vody a léků.
  
Na otázku, zda zákaz nepředstavuje formu kolektivního trestu vůči Palestincům, odpověděl:

    Myslím, že je to spravedlivý popis toho, o čem zde rozhodli, pokud by se to realizovalo, že by to přispělo k aktům kolektivního trestu, které jsme viděli uvalené na Gazu.

Šéf Mezinárodní organizace pro migraci řekl, že IOM nemůže v Gaze nahradit Unrwa, ale že může poskytnout větší pomoc lidem v krizi.

„To je role, kterou velmi, velmi rádi hrajeme a kterou budeme s podporou různých zúčastněných stran posilovat,“ řekla generální ředitelka IOM Amy Popeová.

Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „velmi lituje“, že izraelský parlament schválil dva zákony, které by mohly zabránit působení Unrwa na palestinských územích.

„Provádění těchto zákonů by mělo velmi vážné důsledky pro humanitární situaci v Gaze, která je již nyní katastrofální, ale také na všech palestinských územích,“ uvádí se v prohlášení a dodává, že Francie ‚znovu opakuje svou podporu Unrwa a bude i nadále sledovat provádění reforem nezbytných k tomu, aby její činnost byla neutrální‘.
 
Podle společného prohlášení Komise pro záležitosti zadržených a bývalých vězňů a Společnosti palestinských vězňů zadržely izraelské síly za poslední den nejméně 15 Palestinců z okupovaného západního břehu Jordánu.

Palestinská tisková agentura Wafa uvedla, že k zadržení došlo v různých oblastech, včetně Betléma, Kalkily, Nábulusu a Tubasu.

Odhaduje se, že od loňského října bylo na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě zatčeno více než 11 500 Palestinců.

Skupiny pro lidská práva a mezinárodní organizace konstatují, že dochází k rozsáhlému týrání vězňů zadržených Izraelem při raziích na Západním břehu Jordánu.

Popsaly údajné hrubé a ponižující zacházení, včetně držení zadržených se zavázanýma očima a spoutaných rukou ve stísněných klecích, jakož i bití, zastrašování a obtěžování.
 

Izrael   pohrozil novému vůdci Hizballáhu Naimovi Qassemovi, který nastoupil po Hassanu Nasralláhovi - bývalém vůdci, jenž byl sám zabit izraelským úderem. Vedle fotografie Qassema napsal na Twitteru ministr obrany země Yoav Gallant:

    Dočasné jmenování. Ne na dlouho.

Podle agentury Reuters byl Qassem jmenován zástupcem šéfa Hizballáhu v roce 1991 tehdejším generálním tajemníkem Abbásem al-Musávím, který byl následující rok zabit při útoku izraelského vrtulníku.

Qassem zůstal ve své funkci i poté, co se Nasralláh stal vůdcem, a dlouho byl jedním z hlavních mluvčích Hizballáhu, který poskytoval rozhovory zahraničním médiím; a to i v době, kdy v minulém roce zuřily přeshraniční boje s Izraelem.

Od Nasralláhova zabití pronesl Kásem tři televizní projevy, včetně jednoho z 8. října, v němž uvedl, že ozbrojená skupina podporuje úsilí o dosažení příměří pro Libanon. Mnozí v Libanonu ho považují za člověka, který nemá Nasralláhovo charisma a vážnost.

Na svém oficiálním arabském účtu na Twitteru izraelská vláda uvádí:

    Jeho působení v této funkci může být nejkratší v historii této teroristické organizace, pokud půjde ve stopách svých předchůdců Hasana Nasralláha a Hašema Safieddína.

    V Libanonu neexistuje jiné řešení než likvidace této organizace jako vojenské síly.

    Španělská vláda trvá na závazku neprodávat zbraně izraelskému státu od vypuknutí ozbrojeného konfliktu na území Gazy. Přestože se v tomto případě jedná o nákup munice, ministerstvo vnitra zahájilo správní řízení o zrušení nákupu.

Ministerstvo uvedlo, že izraelské společnosti budou rovněž vyloučeny ze všech zbývajících výběrových řízení. Dodalo, že zakázka byla zadána v únoru a 21. října; dvě ze tří částí byly přiděleny izraelské společnosti.

Španělsko je jedním z nejtvrdších kritiků Evropské unie vůči izraelské kampani v Gaze a nedávno i v jižním Libanonu.


Oficiální mluvčí britského premiéra vyjádřil vážné znepokojení nad hlasováním v izraelském parlamentu, které by fakticky zakázalo Unrwu.

    Hrozí, že tato legislativa znemožní základní práci Unrwy pro Palestince; ohrozí celou mezinárodní humanitární pomoc v Gaze a poskytování základních zdravotnických a vzdělávacích služeb na Západním břehu Jordánu.

    Hrozí, že by se situace v regionu mohla vážně destabilizovat... To, že kneset tento zákon schválil, neznamená, že musí být realizován, a naléhavě žádáme izraelskou vládu, aby tuto legislativu nerealizovala.

    Nedomníváme se, že je v jejím zájmu bránit největší humanitární organizaci v Gaze v činnosti.


Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Palestinců, prohlásila, že Izrael páchá v Gaze „genocidu“ a že země usiluje o „vyhlazení Palestinců“ z jejich země.

Řekla, že „genocida Palestinců se zdá být prostředkem k dosažení cíle: úplného odstranění nebo vyhlazení Palestinců ze země, která je tak nedílnou součástí jejich identity a po které Izrael nezákonně a otevřeně touží“.

Počet mrtvých v Gaze dosáhl 43 061, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Od října loňského roku bylo při izraelských leteckých útocích na pásmo Gazy zabito nejméně 43 061 palestinských lidí a 101 223 jich bylo zraněno, uvedlo v úterním prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.

Z toho 41 Palestinců bylo zabito a 113 dalších bylo zraněno v posledním 24hodinovém sledovaném období, uvádí ministerstvo, které již v minulosti uvedlo, že tisíce dalších mrtvých lidí se s největší pravděpodobností ztratily v sutinách území.

Počet obětí nezahrnuje 93 lidí, kteří byli zabiti a mnoho dalších zraněno při izraelském útoku v Bejt Lahíji.