NATO se připravuje na dramatické zvýšení dodávek zbraní na Ukrajinu před mírovými rozhovory

6. 12. 2024

Spojenci Ukrajiny změnili priority a nyní nemluví o vítězství Ukrajiny, ale o potřebě poskytnout jí prostředky k odražení ofenzívy ruské armády nebo o nejvýhodnějším zahájení jednání o možném příměří. Prozatím to znamená, že NATO stupňuje úsilí o dodávky nových zbraní do země, které v důsledku ztráty území v posledních měsících hrozí hrozba zmrazení konfliktu v situaci, kdy asi 20 % jejího území zůstane pod okupací Putinových vojsk.

Jednou z myšlenek, o kterých diskutují poradci Donalda Trumpa, je donutit Moskvu k vyjednávání a nakonec k míru, což hrozí výrazným zvýšením dodávek zbraní Kyjevu. Spojené státy by měly zajistit, aby Ukrajina byla schopna "vyjednávat z pozice síly" a zároveň sdělit Rusku důsledky nedodržení budoucích podmínek mírové smlouvy, řekl Keith Kellogg, kterého nově zvolený prezident jmenoval poradcem pro Ukrajinu a Rusko. Generální tajemník NATO Mark Rutte se rozhodl nečekat, až nastane čas vyvinout tlak na Kreml. Otázka pozvání Ukrajiny do NATO, na kterém trvá, nyní není prioritou, mnohem důležitější je poskytnout jí více zbraní, aby posílila svou pozici v situaci, kdy Rusko zabírá její území nejrychlejším tempem od začátku války, řekl Rutte Financial Times. Vyzval NATO, aby učinilo totéž na setkání ministrů zahraničí aliančních zemí, které začalo v úterý.

Na to se ministři zaměřili, zatímco jejich vlády začaly zvažovat různé scénáře konce války, říkají zdroje Bloombergu. Diskutuje se zejména o bezpečnostních zárukách, které by ochránily Ukrajinu, ale zároveň by Putina neprovokovaly. Jednou z možností je vytvoření demilitarizované zóny. Je pravděpodobné, že by byla střežena evropskými jednotkami, řekl agentuře vysoký diplomat NATO.

O vytvoření demilitarizované zóny diskutoval v září tehdejší americký kandidát na viceprezidenta Jay Vance. A německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve středu na setkání zemí NATO uvedla, že po příměří by mohly být na Ukrajinu vyslány německé jednotky, aby bylo zajištěno udržitelné příměří. Přítomnost cizích vojsk na demarkační linii se podle ní může stát další zárukou bezpečnosti Ukrajiny spolu s členstvím v NATO. O něco dříve hovořila Kaja Kallasová, která nedávno vedla zahraniční politiku EU, o možném rozmístění evropských jednotek na Ukrajině v případě příměří. Mohlo by se jednat o jednotky Francie, Lotyšska, Litvy a Estonska, které již vyjádřily připravenost diskutovat o této otázce, dodala.

Rutte trvá na tom, že je třeba odložit řeči o mírových možnostech a zaměřit se na zvýšení dodávek zbraní. Ve svých závěrečných poznámkách na zasedání NATO řekl:

"Musíme udělat víc než jen pomoci Ukrajině pokračovat v boji. Musíme poskytnout dostatečnou podporu, abychom jednou provždy změnili směr této války. To znamená, že tam, kde se frontová linie nyní přesouvá na západ, musíme zajistit, aby Ukrajina byla v silné pozici [pokud jde o potenciální jednání]."

Jedním z cílů posílení ozbrojených sil Ukrajiny a poskytnutí možnosti zahájit útoky dlouhého doletu západními raketami na ruské území je přesvědčit Putina, že jednání jsou lepší než pokračující nepřátelské akce. Západní analytici nyní připouštějí, že Putin nemá žádnou motivaci vstupovat do jednání. Přestože ruská armáda v listopadu ztrácela asi 1 500 lidí denně, což z něj činí nejkrvavější měsíc od začátku války, dobyla nejvýznamnější území od září 2022 s rozlohou 1 202 kilometrů čtverečních, což je zhruba velikost New Yorku, poznamenává The Guardian. To je podle Institutu pro studium války více než polovina území zabraného za celý rok 2023 (2233 kilometrů čtverečních).

"Nechceme nic přikrášlovat," řekl generál Christian Freuding, šéf plánovacího a velitelského štábu německého ministerstva obrany. Rusko se chopilo iniciativy "na všech frontách, ve všech oblastech" a neustále dosahuje územních úspěchů.

Zdroj v angličtině: ZDE