Krajně pravicoví populisté šíří falešné zprávy mnohem častěji než levice - studie

11. 2. 2025

čas čtení 5 minut
 

Rozšiřování dezinformací je nyní součástí strategie radikální pravice, zjistila nizozemská studie tweetů poslanců z 26 zemí

Až vám zase bude nějaký akademik z vysoké školy života tvrdit, že “všeci lžú”, pošlete mu tuhle studii, píše Bohumil Kartous. 

Analýza zhruba 32 milionu tweetů takřka 8 200 poslanců z 26 převážně evropských zemí ukázala, že v šíření dezinformací jsou krajně pravicoví populisté nedostižní. Studie dokonce dochází k závěru, že šíření dezinformací jé neoddělitelnou součástí pravicově populistické politické strategie.

Čeští poslanci zahrnuti nejsou, nicméně ta tendence je tak silná napříč mezinárodním prostorem, že nás to nemusí mrzet.

A aby nedošlo k nedorozumění, za krajně pravicové populisty můžeme směle považovat celou tu sebranku prokremelských kolaborantů, neonacistů a neofašistů, kteří se nedávno sešli v Madridu pod nesmyslně zavádějícím označením Patrioti: Orbán, Le Penová, Salvini, Wilders, Vilimski a .. Babiš 😃

Abychom ovšem nepřipravili o zásluhy ani druhou nejvyšší českou soutěž zápasů v politickém hnoji, do definice zapadá SPD, Motoristé, ale i Stačilo. Ona se nám totiž, speciálně v Česku, ta pomyslná podkova politického spektra na koncích spojila a vytvořila nové těžiště.

Viz níže:

 

Podle studie, která tvrdí, že posilování dezinformací je nyní nedílnou součástí strategie radikální pravice, krajně pravicoví populisté výrazně častěji šíří falešné zprávy na sociálních sítích než politici z mainstreamových nebo krajně levicových stran.

„Radikální pravicoví populisté používají dezinformace jako nástroj k destabilizaci demokracie a získání politické výhody,“ uvedl Petter Törnberg z Amsterodamské univerzity, spoluautor studie spolu s Julianou Chueriovou ze Svobodné univerzity v nizozemském hlavním městě.

„Zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu tvůrců politik, výzkumníků a veřejnosti pochopit a řešit vzájemně provázanou dynamiku dezinformací a radikálního pravicového populismu,“ dodal Törnberg.

Výzkum čerpá z každého tweetu, který v letech 2017 až 2022 zveřejnil každý poslanec s účtem na Twitteru ve 26 zemích: Törnberg se zaměřil na 17 členských států EU včetně Rakouska, Francie, Německa, Nizozemska a Švédska, ale také na Spojené království, USA a Austrálii.

Tento soubor dat - 32 milionů tweetů od 8 198 poslanců - pak porovnává s mezinárodními politologickými databázemi obsahujícími podrobné informace o dotyčných stranách, jako je jejich pozice na levo-pravém spektru a míra populismu.

Nakonec výzkumníci využili služeb pro ověřování faktů a sledování falešných zpráv, aby vytvořili soubor dat 646 058 adres URL, z nichž každá měla přiřazené „hodnocení fakticity“ založené na důvěryhodnosti jejího zdroje - a porovnali tato data s 18 miliony adres URL sdílených poslanci.

Spojením všech různých datových souborů dohromady byli výzkumníci schopni vytvořit něco, co popsali jako souhrnné „skóre fakticity“ pro každého politika a každou stranu, a to na základě odkazů, které poslanci sdíleli na Twitteru.

Data přesvědčivě ukázala, že krajně pravicový populismus byl „nejsilnějším determinantem sklonu k šíření dezinformací“, dospěli k závěru, přičemž poslanci středopravicových, středolevicových a krajně levicových populistických stran s touto praxí „nesouviseli“.

Krajně pravicové populistické strany, jako je německá Alternative für Deutschland (AfD), Národní shromáždění (RN) ve Francii a nizozemská Strana pro svobodu (PVV), dosáhly v posledních letech významných úspěchů v celé Evropě a v několika zemích jsou ve vládě.

Výzkumníci poznamenali, že nebudou moci rozšířit svůj soubor dat o příspěvcích poslanců na Twitteru, protože tato platforma - nyní vlastněná americkým miliardářem Elonem Muskem, který se netají svou podporou krajně pravicových stran - již přístup k datům nenabízí.

Nedávný výzkum naznačuje, že většina lidí nekonzumuje ani nesdílí dezinformace - definované jako neúmyslné a záměrné sdílení nepravdivých informací - které se naopak silně koncentrovaly v určitých volebních skupinách, uvádí studie.

Výzkum naznačil, že spíše než antielitářství populistů obecně stojí za většinou dezinformačních kampaní „vylučovací ideologie a nepřátelství vůči demokratickým institucím“, uvedl Törnberg.

Dezinformace byly méně užitečné pro krajně levicové populisty, kteří se více zaměřují na ekonomické stížnosti, ale důraz krajně pravicových populistů na kulturní stížnosti a odpor k demokratickým normám je „živnou půdou“ pro dezinformace, uvedli autoři.

Studie rovněž zdůraznila „symbiotický vztah“ mezi krajně pravicovými populisty a „alternativními“ médii. „Radikálně pravicoví populisté účinně vytvářejí a využívají alternativní mediální ekosystémy, které posilují jejich názory,“ uvedl Törnberg.

Tyto ekosystémy podle něj posilovaly dezinformace a formovaly krajně pravicová populistická hnutí, posilovaly jejich ideologická poselství, vytvářely pocit sounáležitosti mezi voliči a poskytovaly protipól mainstreamovým médiím.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1852

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2025