Jordánsko čelí Trumpovu vydírání

13. 2. 2025

Trump tvrdil, že Palestinci v Gaze být nechtějí, rádi by ji opustili a nechtěli by se tam vrátit. Trump se nezabývá otázkami, jak se vypořádat s tím, že mnoho Palestinců odmítne odejít. Když Trump seděl vedle krále Abdulláha, který vypadal celý nesvůj, zdálo se, že ustoupil od svého záměru donutit Jordánsko k přijetí Palestinců tím, že úplně zastaví americkou pomoc tomuto království.

Jordánsko je v obtížné situaci vzhledem k závislosti na americké finanční podpoře, která tvoří asi 10% jeho státního rozpočtu. Podobně se na pomoc USA spoléhá i Egypt. Obě země začaly od USA dostávat výrazně větší finanční podporu po podpisu mírových smluv s Izraelem v roce 1994, resp. 1979.

Na otázku Bretta Beiera z Fox News, jak by Trump přesvědčil Jordánsko a Egypt, aby přijaly každý přibližně milion palestinských uprchlíků, prezident odpověděl: „Dáváme jim miliardy a miliardy dolarů ročně.“ Trumpovo snížení zahraniční pomoci zahrnuje 1,45 miliardy dolarů, které USA ročně posílají Jordánsku (jediné státy, kterým pomoc nesnížil, jsou Izrael a Egypt). Je zřejmé, že z Trumpova pohledu Jordánsko dluží USA, a proto by mělo přijmout palestinské uprchlíky.

Trump si možná neuvědomuje, že svým jednáním riskuje poškození nejen americko-jordánských vztahů, ale potenciálně i ochotu dalších arabských států spolupracovat s Amerikou. Trump se zřejmě domnívá, že USA posílají Jordánsku a dalším zemím vojenskou a finanční pomoc a na oplátku dostávají jen málo, místo aby pochopil, že americká podpora jiným zemím hraje klíčovou roli při udržení vedoucího postavení USA. Jestliže budou nuceny přijmout politickou sebevraždu, aby podpořily Trumpovu regionální agendu, budou země jako Jordánsko stále častěji hledat jiné partnery.

Trump si navíc zřejmě neuvědomuje, že jeho politika představuje existenční hrozbu pro Abdulláhovu vládu a stabilitu významného spojence USA, který není členem NATO. Jordánská populace je již přibližně z poloviny palestinská, a to v důsledku předchozích izraelských čistek v letech 1948 a 1967. Jordánci jsou rozhořčeni izraelskou válkou v Gaze. V důsledku americké podpory izraelské války v Gaze  94 % obyvatelstva bojkotuje americké zboží.

Pokud by byly do Jordánska vypuzeny statisíce nových palestinských uprchlíků, křehký status quo by se pravděpodobně zhroutil. Abdulláhova vláda by mohla být svržena a vzhledem k úspěchu Muslimského bratrstva v zářijových parlamentních volbách by vláda, která by ji s největší pravděpodobností nahradila, neměla zájem podepsat další mírovou smlouvu s Izraelem ani by nebyla ochotna hostit americké vojáky.

Kromě politické nestability, která by z toho vyplynula, nemá Jordánsko jednoduše dostatek zdrojů na to, aby přijalo další uprchlíky. Jordánsko nemá dostatek vody pro své stávající obyvatelstvo, což se ještě zhoršilo v důsledku uprchlické vlny do Jordánska z předchozích konfliktů, včetně americké invaze do Iráku v roce 2003 a občanské války v Sýrii. Jordánsko zůstalo baštou relativní stability navzdory regionálním otřesům, a to především díky tomu, že USA a Evropa pomohly Jordánsku zaplatit za přijetí uprchlíků.

Navzdory této podpoře je zadlužení Jordánska již 90 % jeho HDP. Dvaadvacet procent obyvatel je nezaměstnaných. Při mé návštěvě na podzim loňského roku respondenti zdůrazňovali, že je tíží ekonomická tíseň, s níž se potýká většina obyvatelstva.

Z Abdulláhova pohledu toho Jordánsko pro USA dělá již hodně. Na naléhání Washingtonu již 30 let dodržuje mírovou smlouvu s Izraelem, a to navzdory jeho hluboké nepopularitě mezi jordánským obyvatelstvem. Jordánsko hostí téměř 4 000 amerických vojáků.

Když jsem byla v Jordánsku naposledy v říjnu, abych posoudila dopady války v Gaze, Írán vypálil nad jordánským územím rakety na Izrael. Jordánská armáda vydala prohlášení, že spolupracovala s americkou armádou a pomohla sestřelit některé íránské rakety. Jedna z nich dokonce spadla a zabila jordánského občana. Druhý den Jordánci vyjádřili pobouření: proč jejich vláda pomáhá USA bránit Izrael i na úkor vlastní bezpečnosti?

Američtí partneři od Saúdské Arábie přes Spojené arabské emiráty až po Egypt byli ochotni přistoupit na americkou vizi Blízkého východu - vizi, která upřednostňuje zájmy Izraele před existencí Palestinců - protože to sloužilo jejich vlastním zájmům. Díky podpoře a zbraním USA si arabští autokraté upevnili svou moc.

Když se Obamově vládě nepodařilo zachránit Mubarakův režim před lidovým povstáním, které ho v roce 2011 svrhlo, mnoho arabských autokratů bylo šokováno tím, co považovali za Obamovu zradu klíčového partnera USA. Pokud vládci od Rijádu po Rabat nabudou dojmu, že Trump nejenže nepodporuje amerického partnera, ale aktivně ho nutí k rozhodnutí, které by mohlo vést k jeho destabilizaci, mohou své partnerství se Spojenými státy přehodnotit.

Celý článek v anglickém originále ZDE