Kybernetická bezpečnost: Jak se spojenci USA mohou pokusit ochránit své zpravodajské operace před Trumpem?

25. 2. 2025

čas čtení 8 minut
 

Představitelé zahraničních zpravodajských služeb postupují opatrně, zatímco se snaží řešit amerického prezidenta,   který i v minulosti prozrazoval  tajemství

 
Po pouhém měsíci svého druhého funkčního období již Trumpova administrativa čelí obviněním, že špatně nakládá s citlivými informacemi
 
Spojenci USA, kteří s nimi pravidelně sdílejí zpravodajské informace, hledají způsoby, jak ochránit přísně tajné informace před tím, co očekávají od velmi děravé Trumpovy administrativy - jejich možnosti jsou však omezené, píší Amy Mackinnonová, Jack Detsch a Jamie Dettmer. Amy Mackinnon je absolventkou bohemistiky a rusistiky na Glasgow University, nyní působi jako expert na Rusko v americkém časopise Foreign Policy.

Spojenecké země USA se již delší dobu obávají, že Trumpova bilance prozrazování utajovaných informací bude pokračovat i v jeho druhém funkčním období. Toto znepokojení se prohloubilo poté, co Kongres podepsal jeho kontroverzní nominace osob pro dohled nad zpravodajskými operacemi, a uprostřed obvinění, že s citlivými údaji se v USA již  zachází špatně.

 

Spolupráce v oblasti shromažďování a sdílení zpravodajských informací je však hluboká - a nebylo by snadné ji rozvázat. Washington často více dává, než dostává, a americké a evropské zpravodajské agentury často provádějí společný sběr informací a společné operace.

„Nemůžete to jen tak vypnout,“ řekl jeden severoevropský obranný úředník.

Přesto by mohly existovat možnosti, jak přidat více ochranných opatření v souvislosti se zpravodajskými informacemi o lidech, jejichž životy by mohly být v případě prozrazení ohroženy. Západní agenty by například v rozhovorech s americkými protějšky mohli vynechat podrobnosti, které by mohly prozradit polohu nebo totožnost agenta.

Přinejmenším někteří spojenci se během Trumpova prvního funkčního období uzavřeli o něco více - poté, co podnikl kroky, které opakovaně ohromily zpravodajské činitele, jako například tweetování přísně tajného snímku íránského raketového odpaliště a sdílení vysoce citlivých izraelských zpravodajských informací s ruským ministrem zahraničí.

Bývalý vysoký úředník britské zahraniční zpravodajské služby MI6 uvedl, že pokud jde o vysoce citlivé projekty, byla britská rozvědka  během první Trumpovy vlády opatrná v tom, co  Američanům prozradit.


Znepokojení zahraniční partneři možná doufají, že budou moci jednat více s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem a méně s ředitelkou Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardovou.

Ratcliffe působil ve funkci DNI během první Trumpovy vlády a byl považován za jednoho z méně kontroverzních prezidentových kandidátů do kabinetu navzdory dřívějším obavám z politizace zpravodajských služeb.

Během jeho působení „se nic drastického nestalo“, řekl Randall Phillips, který strávil téměř tři desetiletí na operačním ředitelství CIA. Ratcliffovo schválení Senátem minulý měsíc podpořilo 20 demokratů a všichni republikánští senátoři.

Mluvčí CIA Liz Lyonsová uvedla, že tvrzení, že zahraniční partneři mohou za Trumpa brzdit sdílení zpravodajských informací, „nejsou důvěryhodná“, a dodala, že agentura bere svá mezinárodní zpravodajská partnerství „neuvěřitelně vážně“.

„Ředitel Ratcliffe je aktivně prohlubuje, aby podpořil národní bezpečnost USA, čelil protivníkům po celém světě a podpořil mezinárodní stabilitu,“ uvedla Lyonsová.

Ostatní Trumpovi kandidáti na posty vedoucích klíčových agentur byli méně uklidňující. Gabbardová, která byla minulý týden potvrzena jako nejvyšší šéfka špionáže, opakovala ruské názory na válku na Ukrajině. Jako členka Kongresu Gabbardová předložila rezoluci vyzývající federální vládu, aby stáhla všechna obvinění proti bývalému zaměstnanci NSA Edwardu Snowdenovi, který vyzradil tisku celou řadu tajných dokumentů.

Ačkoli je funkce DNI do značné míry byrokratická, Gabbardová bude dohlížet na 18 agentur, které tvoří americkou zpravodajskou komunitu, a bude sloužit jako hlavní zpravodajský poradce prezidenta.

Znepokojení jsou mnozí i Kashem Patelem což je nadšený Trumpův loajalista, kterého Senát ve čtvrtek potvrdil ve funkci ředitele FBI. Jako zaměstnanec Kongresu se Patel snažil podkopat vyšetřování Sněmovny reprezentantů týkající se snah Ruska zasahovat do prezidentských voleb v roce 2016. Slíbil, že radikálně restrukturalizuje FBI, která hraje zásadní zpravodajskou roli, a vymýtí takzvaný deep state.

Obavy však zdaleka nejsou jen hypotetické. Po měsíci svého druhého funkčního období již Trumpova administrativa čelí obviněním, že špatně nakládá s citlivými informacemi. CIA prý ve snaze vyhovět snaze administrativy o snížení počtu federálních zaměstnanců zaslala Úřadu pro personální řízení neutajovaný e-mail se seznamem křestních jmen a iniciál příjmení nedávno přijatých analytiků a operativců, z nichž mnozí byli najati, aby se zaměřili na Čínu, což je mohlo vystavit odposlouchávání ze strany zahraničních protivníků.

Senátor Mark Warner z Virginie, hlavní demokrat v senátním výboru pro zpravodajské služby, to označil za „katastrofální krok v oblasti národní bezpečnosti“.

Jde o druh akce, kterou bedlivě sledují partneři  v rámci Five Eyes - zpravodajské aliance USA, Kanady, Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu. Tato skupina je jednou z nejcennějších sítí pro sdílení zpravodajských informací mezi blízkými spojenci USA.

„Lidé z Five Eyes na vyšších úrovních už budou trochu znepokojeni,“ řekl Kelly McFarland, bývalý analytik Úřadu pro zpravodajství a výzkum ministerstva zahraničí.

Nevyváženost informací sdílených mezi USA a jejich partnery však znamená, že partneři mohou více ztratit,   vzhledem k j často transakčnímu přístupu Donalda Trumpa k zahraničním záležitostem.

„Pokud by Americe něco zatajili, existoval by strach z odplaty ze strany USA,“ řekl McFarland.

Přesto může dojít k výpadkům ve sdílení informací v důsledku restrukturalizace zaměstnanců federální vlády, která zasahuje i zpravodajské agentury.

CIA spolu s řadou dalších zpravodajských agentur obdržela od Trumpovy administrativy nabídky na odložení výpovědi, které umožňují civilním úředníkům podat výpověď a zároveň pobírat plnou mzdu až do září, a to navzdory předchozím prohlášením Úřadu pro personální řízení, že lidé na pozicích v oblasti národní bezpečnosti budou z této povinnosti vyňati.

Potenciální ztráta kádru zkušených amerických zpravodajských úředníků by mohla ohrozit vztahy ve sféře, kde je důvěra mezi partnery klíčová.

Sdílení zpravodajských informací mezi partnerskými zeměmi často probíhá na všech úrovních a jednotliví vedoucí stanic a vedoucí oddělení a sekcí mají značnou volnost v tom, co svým americkým protějškům sdělí. Při nakládání s takto citlivými informacemi záleží na důvěře. „To je oblast, kde jsou vztahy opravdu důležité,“ řekl jeden evropský obranný úředník.

Spojené státy byly v minulosti největším poskytovatelem zpravodajských informací mezi partnery v rámci skupiny Five Eyes i mimo ni. Americké zpravodajské služby sehrály klíčovou roli při varování a aktivizaci spojenců v Evropě před plány Kremlu na invazi na Ukrajinu několik měsíců předtím, než ruské tanky přejely hranice země.

„Nejde jen o sdílení, ale i o přijímání. Americké oči a uši jsou pro Ukrajinu zásadní,“ uvedl německý představitel, kterému byla poskytnuta anonymita.

Aliance však není pro Spojené státy bez využití. Členové Five Eyes úzce spolupracují na elektronickém dohledu, přičemž různí členové aliance přebírají odpovědnost za různé regiony světa.

V době, kdy se západní bezpečnostní představitelé minulý týden sjeli do Německa na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, Trumpův telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohromil evropské představitele, kteří se obávají, že jsou z jednání o ukončení války na Ukrajině vyřazeni.

Pokud jde o sdílení zpravodajských informací, někteří pokračují v obvyklém postupu. „Naše politika se nezměnila,“ uvedl Kaupo Rosin, ředitel zahraniční rozvědky Estonska. „Znepokojuje nás mnoho věcí, ale ne tohle,“ řekl jiný evropský představitel.

Jiní byli znepokojenější.

„Politická důvěra se Spojenými státy upadá. To se týká všech složek národní bezpečnosti včetně IC,“ uvedl bývalý britský vojenský představitel. „Ale na každodenní úrovni s profesionály ze zpravodajských služeb si nemyslím, že by to byl problém - zatím.“

„Cítím to spíše jako politický než operační problém,“ dodal. „Ale v určitém okamžiku se tyto světy sblíží.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1606

Diskuse

Obsah vydání | 26. 2. 2025