Putin nabízí USA prodej minerálů vzácných zemin, včetně těch z Ruskem okupované Ukrajiny
25. 2. 2025
Donald Trump říká, že doufá, že dojde k „významným transakcím v oblasti hospodářského rozvoje s Ruskem
Vladimir Putin v pondělí večer nabídl americkým společnostem prodej ruských minerálů vzácných zemin, a to i z Ruskem okupované Ukrajiny, čímž ještě více zdůraznil svůj vzkaz Donaldu Trumpovi, že v Rusku lze vydělat.
„Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery, včetně Američanů,“ řekl Putin a dodal, že Rusko by mohlo obnovit prodej hliníku do USA.
„Nepochybně máme, chci zdůraznit, podstatně více zdrojů tohoto druhu než Ukrajina,“ řekl ruský prezident.
Putin uvedl, že případné dohody o průzkumu kovů vzácných zemin by se mohly rozšířit i na ložiska na území na východě Ukrajiny, které Rusko po třech letech vojenských akcí okupuje.
Dříve v pondělí Trump novinářům ve Washingtonu řekl, že se uskuteční „významné transakce v oblasti hospodářského rozvoje s Ruskem“. Během dvou hodin po prohlášení amerického prezidenta předsedal Putin neohlášené schůzce se svými ministry a ekonomickými poradci týkající se kovů vzácných zemin.
Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko podniklo noční útok s použitím sedmi raket a 213 bezpilotních letounů
Ukrajinské letectvo sestřelilo šest raket a 133 dronů, uvedla armáda. Dalších 79 dronů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli elektronickému boji, dodala.
Rusko v neděli brzy ráno provedlo největší letecký nálet od své totální invaze z 24. února 2022 a vyslalo přes ukrajinské hranice 267 dronů. Při úderech po celé zemi byli zabiti nejméně čtyři lidé.
Polsko dnes ráno vyslalo svá vojenská letadla, aby chránila jeho vzdušný prostor poté, co ruské rakety zamířily na sousední Ukrajinu.
V prohlášení zveřejněném v úterý brzy ráno to uvedlo polské operační velení složek ozbrojených sil:
Pozor, vzhledem k aktivitě dálkového letectva Ruské federace provádějícího údery na objekty nacházející se mimo jiné na západní Ukrajině začalo vojenské letectvo operovat v polském vzdušném prostoru.
Operační velitel... aktivoval všechny dostupné síly a prostředky, které měl k dispozici, a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu dosáhly stavu pohotovosti.
Přijaté kroky mají zajistit bezpečnost v oblastech sousedících s ohroženými oblastmi.
Si Ťin-pching a Vladimir Putin spolu v pondělí večer telefonicky hovořili a zopakovali své silné dvoustranné vztahy, které podle nich sehrály "stabilizační roli" v mezinárodních vztazích.
Telefonát, který si Putin údajně vyžádal, pravděpodobně ujistil Siho, že „neomezené partnerství“, které podepsali v roce 2022 krátce před invazí na Ukrajinu, zůstává nedotčeno navzdory Trumpově stále příznivějšímu přístupu k Rusku. Trump pokračuje v obchodním nepřátelství vůči Číně.
Podle čínského záznamu hovoru Si uvedl, že bilaterální vztahy mají „silnou vnitřní hnací sílu a jedinečnou strategickou hodnotu“.
„Historie i realita nám říkají, že Čína a Rusko jsou předurčeny k tomu, aby byly dobrými sousedy, a naše dvě země jsou skutečnými přáteli, kteří sdílejí své strasti i strasti, vzájemně se podporují a usilují o společný rozvoj,“ uvedl.
Kreml charakterizoval Putinovu část hovoru tak, že Siovi sdělil, že jejich spojenectví „je strategickou volbou učiněnou Ruskem s ohledem na dlouhodobý horizont“.
„Není aktem účelovosti, není ovlivněna žádnými dočasnými událostmi a nepodléhá zásahům vnějších faktorů“.
Výzva mezi oběma spojenci přichází v době mimořádného přetváření světového řádu, kdy Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci vypracovanou Spojenými státy, která připomíná třetí výročí plnohodnotné války na Ukrajině, aniž by se o ruské agresi zmínila.
Pro rezoluci hlasovalo 10 členů, včetně USA, Číny a Ruska, zatímco pět členů včetně Spojeného království a Francie se zdrželo hlasování.
Proti rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující ruskou válku hlasovaly rovněž Spojené státy, Rusko, Bělorusko a Severní Korea, přičemž Čína se hlasování zdržela.
V úterý ráno byl na celé Ukrajině vyhlášen letecký poplach, ruské útoky pokračují
Ruský letecký útok zranil 44letou ženu a poškodil domy v Kyjevské oblasti, uvedl v úterý ráno Mykola Kalašnyk, gubernátor regionu, který obklopuje ukrajinské hlavní město.
Na celé Ukrajině byl v úterý v časných ranních hodinách vyhlášen letecký poplach, protože ukrajinské letectvo varovalo před ruským raketovým útokem. Sousední Polsko vypravilo letadla, aby zajistilo leteckou bezpečnost. Rusko uvedlo, že jeho jednotky protivzdušné obrany přes noc zachytily a zničily 19 ukrajinských bezpilotních letounů.
Šestnáct z nich se nacházelo nad Brjanskem, uvedlo moskevské ministerstvo obrany. Ukrajině se opakovaně podařilo zasáhnout vojenské a průmyslové cíle v Brjansku, včetně ropné infrastruktury.
Donald Trump prohlásil, že Vladimir Putin přijme evropské mírové síly na Ukrajině jako součást potenciální dohody o ukončení tříleté války. Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu před dvoustrannými rozhovory v Bílém domě uvedl, že Evropa je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky v případě příměří včetně mírových sil, ačkoli by nebyly vyslány na frontu. Trump uvedl, že nevidí žádné námitky proti vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, aby sloužili jako mírotvorci, a dodal, že tuto myšlenku přednesl Putinovi.
Trump označil potenciální dohodu o minerálech s Ukrajinou za „velmi blízkou“ a uvedl, že se možná brzy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby dohodu podepsal. Trump dodal, že se v určitém okamžiku setká také s Putinem. Zelenskyj minulý týden odmítl americké požadavky, aby Ukrajina získala 500 miliard dolarů z nerostného bohatství jako splátku Washingtonu za válečnou pomoc, a tvrdil, že USA dosud nedodaly ani zdaleka takovou částku a v dohodě nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky.
Více než desítka světových lídrů se v pondělí sešla v Kyjevě, aby si připomněla třetí výročí ruské invaze v plném rozsahu. Na koordinovaný projev solidarity vedený Evropou vyrazil nočním vlakem na summit s Volodymyrem Zelenským mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kanadský premiér Justin Trudeau a finský prezident Alexander Stubb.
Koordinovaný projev solidarity vedený Evropou v pondělí přišel po bouřlivém týdnu, v němž Trump obvinil Ukrajinu ze zahájení války proti Rusku, označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a dal jasně najevo, že Evropa bude muset prosadit a zaplatit jakékoli budoucí mírové urovnání. Proti převrácené verzi nedávné historie amerického prezidenta se ozval silný kolektivní odpor a panovala shoda, že Ukrajina se musí účastnit jednání o své budoucnosti.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva ukončí své vojenské akce pouze v případě, že výsledek bude pro Rusko „uspokojivý“. Uvedl, že mnohem více zemí začalo zastávat „realistický“ postoj k Ukrajině a že nedávné setkání v Rijádu zvýšilo naději na normální dialog mezi Ruskem a USA.
Ministři zahraničí EU jednali o zaslání miliardové vojenské pomoci Ukrajině před summitem věnovaným evropské obraně, který se uskuteční příští týden. Na pondělním zasedání v Bruselu navrhla hrstka zemí vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2025 v rozmezí od 20 do 40 miliard eur, jak uvádí několik diplomatických zdrojů.
Podle nové zprávy vydává EU více peněz na ruská fosilní paliva než na finanční pomoc Ukrajině. EU nakoupila ve třetím roce války ruskou ropu a plyn za 21,9 miliardy eur (18,1 miliardy Kč), což je částka o šestinu vyšší než 18,7 miliardy eur, které EU vyčlenila na finanční pomoc Ukrajině v roce 2024.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse