64 % Čechů a Češek hodnotí uplynulý rok pro sebe jako úspěšný. 

Devadesátky očima mladých: hlavní osobností je Václav Havel, ale vznikly i velké sociální nerovnosti 

 
Mladí lidé v souvislosti s 90. léty zmiňují politické a společenské změny, jako byl pád komunismu, sametová revoluce a přechod k demokracii. Další asociace směřují k typickým kulturním a módním trendům nebo životnímu stylu (např. pestré barvy, specifické účesy a oblečení, džíny „zvonáče“ nebo bohatý noční život, diskotéky). Jednoznačně nejčastěji osobností asociovanou osobností s 90. lety je pro mladé lidi Václav Havel. Výrazně méně často to jsou jiní politici jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman.  Hlavními informacemi o této době jsou vzpomínky rodinných příslušníků, ve škole toto období důkladně probíraly jen jednotky procent dotázaných.  

Kontaktní osoba:  klara.zajickova@stem.cz

Protievropské nálady loni oslabily, pro setrvání v EU by hlasovalo 60 % Čechů 

Protiunijně naladěných lidí v posledních letech mírně ubylo. Děje se tak navzdory tomu, že celkově u české veřejnosti převládá skepse nad domácím vývojem. Pozitivní trendy jsou pozorovatelné v oblasti spokojenosti se členstvím v EU a mírně také klesá podíl těch, kteří by v případném referendu o vystoupení z EU hlasovali pro opuštění. Z hlediska českého postoje k EU a k Evropě je zajímavé, že výrazně více Čechů se cítí být Evropany, než kolik jich pociťuje sympatie k EU. Z dat plyne, že za Evropany se označuje mírně přes 70 % Čechů. Pro setrvání v EU by však hlasovalo o cca 10 procentních bodů méně a spokojenost se členstvím v EU deklaruje ještě o dalších deset procentních bodů menší podíl populace, a dostává se tak na hranici 50 %.   

Kontaktní osoba: martin.kratochvil@stem.cz   

Ukrajinci jsou nyní přijatelnějšími sousedy než Rusové, cizinci obecně jsou však stále vnímáni jako bezpečnostní riziko 
 
Téměř dvě třetiny Čechů (63 %) považují cizince s pobytem v ČR za výrazné bezpečnostní riziko. Paradoxně se však více než polovina Čechů a Češek domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí. V posledním desetiletí také výrazně vzrostla akceptace Vietnamců. Zatímco v roce 2005 by Vietnamce za souseda přijalo bez problémů 30 % Čechů, v lednu 2025 to bylo již 71 %. V souvislosti s válkou na Ukrajině se také začala zvyšovat akceptace Ukrajinců, které by za souseda bez potíží akceptovalo 46 % Čechů. U Rusů se přijatelnost naopak snižuje a za sousedy by je přijalo jen 35 % Čechů, zatímco před deseti lety to bylo kolem 50 % populace.   

Kontaktní osoba: katerina.duspivova@stem.cz    

Loni se zlepšilo hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, stagnuje hodnocení života starých lidí

Ve vysvědčení společnosti za loňský rok lidé v lednu 2025 oproti minulému roku hodnotili život v české společnosti mírně lépe. Nejvíce se zlepšilo hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, zajištění občanských svobod, vyhlídek do budoucna či kvality zdravotní péče. Stagnuje hodnocení života starých lidí a mladých rodin, ale i práce politiků a političek. V žádné ze sledovaných oblastí se hodnocení meziročně výrazně nezhoršilo. Celkové známky jsou však stále poměrně negativní – ve všech zkoumaných oblastech na pomyslném vysvědčení lidé používají více špatných známek než dobrých. Zajímavé je také srovnání pohledů na vlastní životy. Přestože byl uplynulý rok pro 58 % lidí spojen spíše s negativními pocity, polovina Čechů a Češek vstupuje do dalšího roku s nadějí (50 %), což je nejlepší výsledek za poslední tři roky. Naopak pouze čtvrtina Čechů považuje rok 2024 za úspěšný z celospolečenského pohledu. 

Kontaktní osoba: jitka.uhrova@stem.cz  

Česká veřejnost si většinově přeje rychlé ukončení války na Ukrajině 

Mezi nejpreferovanější scénáře konce války patří řešení, která by Ukrajině přinesla bezpečnostní záruky, i když by nezískala zpět všechna okupovaná území. Jen malá část veřejnosti považuje úplné vítězství Ukrajiny, nebo naopak její plnou kapitulaci za pravděpodobné. Většina vidí jako nejpravděpodobnější výsledek války ztrátu východní části ukrajinského území. Postoj k české vojenské pomoci Ukrajině je rozdělený – téměř polovina lidí ji vnímá jako příliš velkou, zatímco asi třetina ji považuje za přiměřenou. Setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku podporuje v posledních letech stabilně nadpoloviční většina lidí (54 % v lednu 2025). Češi však zůstávají k uprchlíkům ostražití, vnímají je spíše jako ohrožení než jako přínos, jakkoliv se tento poměr postupně posouvá směrem ke smířlivějšímu postoji.     

Kontaktní osoba: jiri.taborsky@stem.cz   

Další tipy:

Podcast Zákulisí sociologie s Mariou Šimůnkovou a Evou Nečasovou
Nebojím se, že by děti kvůli AI přestaly přemýšlet – jen budou přemýšlet jinak. V nové epizodě se dozvíte, jak školy v současnosti využívají AI a proč zde může vzniknout propast mezi studenty, ale i proč se správnými metodami není důvod se bát podvádění ani hloupnutí dětí. 

iRozhlas: Většina Čechů si přeje ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu ztraceného území

Podíl Čechů, kteří chtějí rychle ukončit válku i za cenu toho, že Ukrajina ztratí část území, je teď od začátku šetření STEMu nejvyšší. Myslí si to 72 procent Čechů. Pro srovnání: v září 2023, tedy zhruba rok a půl od začátku konfliktu, to bylo o 10 procent míň. O něco častěji podporují tento scénář ženy, lidé starší 65 let, a ti se základním vzděláním. Podle analytika STEMu Jiřího Táborského má podpora co nejrychlejšího konce války hlavně dva důvody.

Seznam zprávy: Ptám se já – Rok voleb s Martinem Buchtíkem
Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhodovat? I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.