TI již více než dekádu přináší odborníkům, zástupcům médií a široké veřejnosti závažná zjištění a skutečnosti, které upozorňují na nedostatky související s činností ÚOHS, a které by právě zmíněná reforma mohla pomoci řešit. Její základní parametry jsme spolu s dalšími expertními organizacemi představili již v březnu roku 2020.

Mezi zásadní problémy současného nastavení patří nadměrná koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS, nyní Petra Mlsny, který sám ve druhém stupni rozhoduje o jednotlivých případech, nastavuje směřování celé instituce a zároveň má silné nástroje k ovlivňování rozhodování této dohledové instituce v prvním stupni, mimo jiné prostřednictvím personální politiky v úřadu.

Organizační nastavení ÚOHS je ve srovnání s ostatními státy Evropské unie ojedinělé. V dalších členských zemích je naprosto výjimečné, aby bylo rozhodování o miliardových veřejných zakázkách v rukou jednoho člověka a zároveň, aby celé řízení o přezkumu postupu zadavatelů reálně probíhalo v pěti stupních.

ÚOHS má splňovat v českém institucionálním systému především dvě funkce – dohled nad veřejnými zakázkami a roli antimonopolního dozoru. Úřad ale dlouhodobě trpí neefektivitou a uzavřeností před veřejností, přičemž nutně musí být zároveň pod tlakem ze strany politických a byznysových vlivových skupin.

Z našeho pohledu je nezbytné změnit fungování ÚOHS ohledně dohledu nad veřejnými zakázkami takovým způsobem, aby o návrzích dodavatelů rozhodoval ve sporném řízení kolektivní orgán v jediném stupni. Klíčovou reformu ÚOHS ale aktivně blokuje sám jeho předseda Petr Mlsna, který tím zároveň usiluje o udržení jeho mimořádně silného mocenského postavení

Mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně ve své zprávě k výsledkům Česka v rámci CPI upozorňuje právě na přílišnou akumulaci moci předsedy ÚOHS a na korupční kauzy spojené s veřejnými zakázkami.

Proto se také česká kancelář TI obrátila otevřenými dopisy na vládní koalici, konkrétně na premiéra a předsedu ODS Petra Fialu, vicepremiéra a předsedu STAN Víta Rakušana, předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR a předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, a předsedu KDU-ČSL Marka Výborného, se žádostí o podporu kvalitní reformy ÚOHS.

Další detaily se dozvíte na webu TI.

Mezinárodní sekretariát Transparency International v Berlíně zveřejnil 11. února 2025 výsledky nového Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2024. Česko v něm získalo 56 bodů ze 100 možných a obsadilo 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Oproti loňskému výsledku si pohoršilo o jeden bod, v globálním žebříčku se propadlo o pět příček. Za průměrem Evropské unie, který oproti předchozímu roku spadl o 2 body, zaostáváme o 6 bodů. Příčinou je nedostatečná vládní strategie omezující korupci, odsouvání potřebných systémových reforem a v neposlední řadě nízká politická integrita.

Politici pravidelně slibují, že budou posilovat protikorupční mechanismy a zákony a deklarují, že budou sami na sebe přísnější v oblasti korupčních kauz. V praxi ale napříč vládními stranami i opozicí vidíme, že podporu mají jen ty legislativní kroky týkající se korupce, které po nás vyžaduje Evropská unie. V případě dílčích kauz pak často politici uplatňují dvojí metr.

V Česku jsme svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO).

Další motivací jsou pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, spadla ve Sněmovně pod stůl.

Příkladem je novela o státním zastupitelství, která sice částečně zaceluje mezery a posiluje nezávislost justice v Česku, ale opět k ní došlo až po letech tlaku ze strany protikorupčních organizací, veřejnosti a mezinárodních institucí.

Další ilustrací je Národní plán obnovy, který v sobě nese řadu povinností, mimo jiné zákonnou regulaci lobbingu, bez jejichž splnění nemusí ČR dosáhnout na stamiliardové dotace z Evropské unie.

Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé kauzy politiků napříč spektrem, které jasně ukazují, že sliby o vyvozování odpovědnosti a vyšší politické kultuře jsou jen prázdným předvolebním lákadlem.

Více se o hodnocení Česka v CPI za rok 2024 dočtete v naší detailní zprávě.

U příležitosti v Parlamentu aktuálně projednávaného návrhu zákona o regulaci lobbování, uspořádala TI mezinárodní konferenci pod názvem „Regulace lobbingu v praxi: zahraniční zkušenosti a česká cesta”. Událost se konala v rámci našeho formátu Business Integrity Forum (BIF). V prostorech hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze se diskutovalo o možných přínosech a překážkách, jaké s sebou zavedení regulace lobbování přináší.

Oblasti lobbingu se v české kanceláři TI věnujeme více než patnáct let, a to na řadě úrovní. V rámci watchdogových aktivit monitorujeme, s kým a za jakým účelem se setkávají zákonodárci. V expertní rovině sledujeme mezinárodní vývoj v EU a USA.

V Parlamentu lobbujeme za protikorupční zákony a potřebné systémové změny. A právě i skrze naší lobbistickou činnost usilujeme o přijetí kvalitní legislativy regulující samotný lobbing.

Česko se totiž po více než dvou dekádách diskusí blíží k přijetí návrhu zákona, který nastaví jasná pravidla pro lobbing. Tím dojde k zavedení základních standardů pro výkon této činnosti, který existuje v mnoha zemích světa.

Lobbing by měl podle nového zákona probíhat více transparentně, lobbisté by se měli povinně registrovat ve veřejném rejstříku a měli by o své činnosti pravidelně reportovat.

Zákon má mít za cíl zejména vnést světlo do rozhodovacího procesu, aby bylo jasné kdo, s kým, a v čím zájmu prosazuje své partikulární zájmy u zákonodárců, a to skrze otevřený registr lobbistů.

Dalším podstatným efektem může být také nastartování pozitivní změny ve vnímání lobbistů, kteří jsou nyní u části veřejnosti chápani v negativním sentimentu.

Proto také hosté Věra Jourová, Korneel De Schamp, Raphaël Kergueno, Jiří Kapras, Jan Dupák, Peter Fecko, Vít Jásek a Roman Pavlík v rámci konference sdíleli pohled, který lobbing podporuje jako legitimní nástroj v rámci demokratických procesů v právním státě. Konferencí provázela novinářka Marie Bastlová.

Prezentace vystupujících najdete v naší aktualitě.

V pondělí 10. února 2025 vydal prezident USA Donald Trump exekutivní příkaz, kterým nařídil ministryni spravedlnosti Pam Bondi pozastavit veškeré vymáhání zákona proti korupčním praktikám v zahraničí (FCPA), do doby, než ministryně navrhne nové znění směrnic. Tímto rozhodnutím se tak otevírá prostor pro růst korupčních aktivit v globálním měřítku.

Omezení pravomocí Ministerstva spravedlnosti při vymáhání FCPA (Foreign Corrupt Practices Act – FCPA) zasazuje tvrdou ránu boji proti zahraničnímu úplatkářství po celém světě. Ohrožuje desetiletí pokroku v potírání přeshraniční korupce a narušuje mezinárodní stabilitu.

Toto pozastavení tak bude hrát do karet nepoctivým obchodníkům po celém světě, kteří se doposud obávali trestního stíhání ze strany Spojených států.

Přijetí FCPA představovalo zásadní pokrok: umožnilo stíhání jednotlivců i firem, které uplácely zahraniční úředníky, zavedlo přísné účetní standardy a kontrolní mechanismy k předcházení utajované korupce a stalo se vzorem pro podobné zákony po celém světě.

Přijetím Úmluvy OECD došlo v roce 1997 k internacionalizaci FCPA, k Úmluvě se do dnešního dne připojila 46 států. Pozastavením vymáhání tohoto zákona tak ohrožuje americká administrativa závazky země vyplývající nejen z této úmluvy, ale i z Úmluvy OSN proti korupci.

USA byly dlouho respektovány jako světový lídr v prosazování zákonů proti zahraničnímu úplatkářství. Po téměř dvě desetiletí pomáhalo vymáhání zákona ze strany amerického Ministerstva spravedlnosti odrazovat domácí i zahraniční firmy od korupčního jednání, přičemž vedlo k pokutám v řádu miliard dolarů. Zbrzdění těchto snah zvrátí roky pokroku v podpoře férové soutěže mezi soukromým sektorem ve vztahu k veřejným institucím po celém světě.

„Prosazování zákona FCPA ze strany Spojených států bylo dlouhodobě považováno za zlatý standard v boji proti korupci. Jeho oslabení posílí pachatele trestné činnosti a vyšle nebezpečný signál, že úplatkářství je opět přijatelné,” uvedl François Valérian, předseda globální správní rady Transparency International.

FCPA hraje klíčovou roli ve vyvozování odpovědnosti za korupční činy u soukromých společností, zajišťuje, že budou čelit důsledkům za své korupční praktiky, a přináší obětem pocit spravedlnosti. V nedávném případu týkající se právě zákona FCPA bylo zjištěno, že nadnárodní těžařská společnost vyplácela úplatky úředníkům v zemích, jako je Konžská demokratická republika a Nigérie, aby si zajistila lukrativní obchodní zakázky.

„Svět se nesmí vrátit do stavu, kdy jsou úplatky a korupce běžnou praxí. Včerejší exekutivní příkaz oslabuje nejcennější nástroj USA v boji proti globální korupci. Úplatkářství zvyšuje náklady na podnikání, ničí důvěryhodnost zkorumpovaných aktérů a způsobuje reálné škody místním komunitám. Ve výsledku je korupce pro všechny nevýhodná,” říká k Trumpově rozhodnutí Gary Kalman, výkonný ředitel Transparency International USA (TI USA).

„Důrazně proto vyzýváme prezidenta Trumpa a ministryni spravedlnosti Bondi, aby i během období přezkumu obnovili běžné vymáhání zákona FCPA a zajistili, že případné nové směrnice budou v souladu s hodnotami a cíli tohoto průlomového zákona,” apeluje.