Kreml zpochybnil Trumpovo tvrzení, že by Rusko přijalo evropské vojáky na Ukrajině

26. 2. 2025

 
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov však na úterní tiskové konferenci odkázal na dřívější prohlášení, že takový krok by byl pro Moskvu nepřijatelný.

„V této věci existuje stanovisko, které vyjádřil ruský ministr zahraničí [Sergej] Lavrov. Nemám k tomu co dodat,“ řekl Peskov.

Po jednání s USA v Rijádu minulý týden Lavrov prohlásil, že přítomnost evropských mírových sil na Ukrajině by byla „nepřijatelná“.

Nejnovější rozpory oslabují Trumpovu snahu o rychlé uzavření mírové dohody, a to navzdory zintenzivněnému diplomatickému úsilí, včetně rozhovorů z minulého týdne a znatelného tání v rétorice mezi Washingtonem a Moskvou.

Odmítavý postoj Kremlu k západním jednotkám na Ukrajině by mohl pro Trumpův tým představovat velkou brzkou zkoušku, jak zvládnout veřejné pokárání ze strany Moskvy, a také odhaluje omezený vliv Washingtonu na Putinovu ochotu k ústupkům.

Vyvolává také otázky, zda evropští představitelé pokročí v upevňování svých plánů na mírové síly, protože Putin dává jasně najevo, že v rámci jakéhokoli urovnání nepřijme přítomnost evropských vojáků na Ukrajině.

Ukrajina sice signalizovala otevřenost k územním kompromisům, případně k odstoupení části území ztraceného od roku 2014, ale Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně nepodepíše žádnou dohodu bez hmatatelných bezpečnostních záruk ze strany Západu, především bez přítomnosti evropských jednotek na místě.

V pondělním projevu před ruskými představiteli Putin zmírnil očekávání, že jednání dospějí k rychlému závěru, a uvedl, že s Trumpem pouze rámcově diskutoval o otázce řešení konfliktu na Ukrajině.

„Nebylo to však projednáno podrobně,“ řekl Putin. „Dohodli jsme se pouze na tom, že k tomu budeme směřovat. A v tomto případě samozřejmě neodmítáme účast evropských zemí [na jednáních].“

Kreml odmítl myšlenku prostého příměří s tím, že by Ukrajina mohla pauzu využít k přezbrojení.

Putin místo toho trvá na řešení toho, co nazývá „základními příčinami“ konfliktu, přičemž uvádí ambice Ukrajiny na členství v NATO a to, co označuje za protiruskou vládu v Kyjevě.

Podle dvou osob obeznámených s uvažováním Kremlu je ruský vůdce nadále odhodlán omezit velikost a sílu kyjevské armády, zakázat cizí zbraně na ukrajinském území, zajistit trvalou neutralitu Ukrajiny a udržet si vliv na její politickou budoucnost.

Zdroje, které hovořily pod podmínkou anonymity, aby mohly o věci volně hovořit, uvedly, že Putin považuje mírové rozhovory za příležitost k přetvoření evropského bezpečnostního řádu, přičemž jednou z klíčových podmínek normalizace vztahů s USA je stažení sil NATO z východní Evropy.

Představitelé Kremlu rovněž veřejně zdůraznili, že nejsou ochotni učinit územní ústupky, a trvají na plné kontrole nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které si Moskva nárokovala v roce 2022 - některé z nich dosud plně neobsadila.

Thomas Graham, bývalý poradce Bílého domu pro Rusko, který nedávno odcestoval do Moskvy, kde se setkal s ruskými představiteli, řekl: „Z ruského pohledu je zcela jasné, že prezident Putin chce kontrolovat Ukrajinu a celou Ukrajinu. Že chce mít kontrolu nad geopolitickou orientací Ukrajiny a v omezené míře i nad její vnitřní politikou.“

Graham dodal: „Že jeho vize budoucí Ukrajiny, která je mimo fyzickou kontrolu Ruska, je v souladu se vztahem, který má v tuto chvíli Bělorusko s Ruskem ... Jak tyto dvě rozdílné vize sladit, je podle mého názoru poměrně obtížné. To bude ten kámen úrazu. A myslím, že Rusové jsou nyní v pozici, kdy si uvědomují, že to bude problém.“

Prozatím je pravděpodobné, že Putin bude v dialogu pokračovat. Trump byl obviněn z toho, že Putinovi předal symbolické vítězství, když spolu začátkem tohoto měsíce telefonovali, čímž narušili jednotu Západu, který se snažil izolovat Moskvu od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Americká administrativa také zopakovala některé ruské narativy, podle nichž prý  Ukrajina nese odpovědnost za válku, která ve skutečnosti začala ruskou invazí.

„K řešení naléhavých otázek si Rusko a USA musí vzájemně důvěřovat,“ uvedl v pondělí Putin a naznačil svou otevřenost k budoucím rozhovorům s Washingtonem.

Moskva je mezitím nadále odhodlána pokračovat ve vojenském tažení a věří, že úspěchy na bojišti jen posílí její pozici u jednacího stolu.

Zatímco na začátku tohoto roku se objevily náznaky, že se ruský postup na východní Ukrajině zpomaluje, minulý týden ukázal obnovený tlak Moskvy. Podle ukrajinské výzkumné skupiny Deep State, která se zabývá výzkumem otevřených zdrojů, se ruské síly zmocnily téměř 90 km2 území, což je jejich největší týdenní zisk od prosince.

Ukrajina zároveň čelí chmurné, ale realistické otázce, jak dlouho dokáže boj udržet, pokud se Trump rozhodne přerušit americkou vojenskou podporu.