26. 2. 2025
"Svět na nás nebude čekat. Nyní musíme rychle získat zpět naši schopnost jednat," zdůraznil vůdce CDU Friedrich Merz v předvečer svého volebního vítězství. Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, už má ambiciózní časový plán: chce vytvořit novou spolkovou vládu pokud možno do Velikonoc – do poloviny dubna, "abychom byli opět přítomni v Evropě a mezinárodně: Německu bude opět spolehlivě vládnuto".
A od Německa se týkají velká očekávání – Merz to zjistil z mnoha rozhovorů, které v posledních týdnech vedl s politiky ze spřátelených zemí. Německo je vždy žádáno, aby prokázalo odhodlání a přijalo vlastní iniciativy, pokud jde o témata podpory Ukrajiny, obranných schopností Evropy a transatlantických vztahů.
To platí zejména od doby, kdy Donald Trump minulý měsíc znovu vstoupil do Bílého domu, což vážně poškodilo transatlantické vztahy již během prvních týdnů v úřadu.
Pokud jde o politiku vůči Ukrajině, Trump dosud odmítal společný kurz s Evropou. Washington vyjednává o ukončení války přímo s Moskvou – výslovně bez účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého Trump znevažuje jako "diktátora".
Po posledních prohlášeních amerického prezidenta Merz během volební noci v německém televizním pořadu "Berliner Runde" řekl, že "Američané – přinejmenším tato část Američanů, tato administrativa – jsou k osudu Evropy do značné míry lhostejní". Absolutní prioritou pro Merze je posílit Evropu co nejrychleji, "abychom mohli skutečně dosáhnout nezávislosti na USA, krok za krokem," řekl.
Merz však chce také "udělat vše možné" pro udržení dobrých transatlantických vztahů. "Pokud by byly zničeny, bylo by to škodlivé nejen pro Evropu, ale také pro Ameriku," řekl Merz v pondělí v sídle strany CDU v Berlíně.
A to je důvod, proč během volební noci Merz hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který byl tehdy na cestě do Washingtonu, aby se setkal s Trumpem. Během své první povolební tiskové konference Merz zdůraznil, že jeho postoje odpovídají postojům Macrona.
Než se však Merz bude moci soustředit na německou zahraniční politiku, bude jeho prvním úkolem sestavit vládu schopnou akce. Konzervativní unie křesťanských demokratů a Křesťanskosociální unie (CDU/CSU) bude s pouhými 28,6 % hlasů potřebovat koaličního partnera. Merz doufá ve vládní alianci se Sociálně demokratickou stranou (SPD), jejíž podpora klesla na něco málo přes 16 %. Jako koalice by tyto skupiny měly dostatek křesel pro stabilní většinu ve Spolkovém sněmu.
Existují však rozdíly. CDU kritizovala středolevicovou SPD, zejména bývalého kancléře Olafa Scholze, za to, že nedělá dost pro oslovení evropských partnerů. Například: v reakci na Trumpovu zahraniční politiku iniciovala francouzská vláda neformální evropský summit, zatímco Berlín nepodnikl vůbec žádné kroky.
"Německo se musí znovu ujmout vedoucí role v Evropě – ne shora dolů, ale s Francií, s Polskem, se silnou Evropskou unií," řekl Carsten Linnemann, generální tajemník CDU, během volební kampaně.
CDU/CSU také kritizovala Scholzův poslední telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v polovině listopadu. CDU věří, že iniciativy, které jsou koordinovány s partnery – jako je Francie, Velká Británie a Polsko – jsou efektivnější. "Poselství musí být velmi jasné: Evropa je jednotná," zdůraznil Merz.
Očekává se, že politické strany najdou společnou linii v otázce ukrajinské politiky. Shodují se na tom, že jednání o ukončení války na Ukrajině by neměla být vedena bez účasti Ukrajiny a Evropy. Je také jasné, že Německo bude i pod novou vládou dodávat Ukrajině zbraně.
Nicméně tyto dvě strany mají rozdílné názory na Ukrajinu. Během volební kampaně Merz podpořil dodávku německých řízených střel Taurus na Ukrajinu. Takové střely mají dolet až 500 kilometrů a mohly by být použity proti cílům na ruském území.
Scholz vždy odmítal dodávky řízených střel Taurus na Ukrajinu s argumentem, že Německo by nemělo být zataženo do války.
Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, poskytla německá vláda Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přibližně 28 miliard eur (29 miliard dolarů). To dělá z Německa druhého největšího podporovatele Kyjeva po USA. Ale za Trumpa Washington nyní řekl, že další pomoc Ukrajině je primárně odpovědností Evropy a že Evropa musí také převzít větší odpovědnost za své vlastní obranné schopnosti.
To vše bude stát spoustu peněz. Vzhledem k tomu, že německý státní rozpočet je již nyní hluboko v červených číslech, bude to pravděpodobně nejspornější otázka během koaličních vyjednávání. Odkud by měly tyto prostředky pocházet? Z nových půjček – nebo z přerozdělení ve státním rozpočtu?
Podle SPD je převzetí nového dluhu nevyhnutelné. Vítěz voleb Merz má úplně jiný názor: chce se zaměřit na hospodářský růst a volá po škrtech v sociálních dávkách. To je však pro sociální demokraty nepřijatelné.
Aby mohlo Německo i nadále plnit své závazky v NATO, musí se i přes napjatý rozpočet na obranu v následujících letech výdaje výrazně zvýšit. Do roku 2028 bude pro Bundeswehr zapotřebí zhruba 80 miliard eur (83,7 miliardy dolarů). Pokud by německý spolkový rozpočet zůstal na nejnovější úrovni kolem 52 miliard eur (54,4 miliardy dolarů), byl by tento cíl nedosažitelný.
Zdroj v němčině: ZDE
Diskuse